Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPolička
Datum odeslání16.02.1935
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
Jazykčeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Na 12
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 720
Signatura v IBMŠafM 1935-02-16
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPosílá slíbená data; své dílo řadí do třech epoch; 1. epocha je impresionistická - "touha po zvuku"; převrat přichází s Half-timem - "epocha dynamismu", v komorní hudbě je vždy více "svůj"- velice si cení 2. kvartetu, kvintetu a klavírního tria; 3. epocha je umírněnější - malé ansámbly, styl spíše komorní, úsilí o vyvážení všech složek, zvláště v operách návrat ke "skoro folkloristickému výrazu", české znaky; není metafyzik; postupoval vždy po svém; "nebyl jsem nikdy avantgardistou"; vývin byl dosti pozvolný a nesnadný; uznává jen "krásný" projev; z oblíbených autorů vždy na prvním místě Mozart; své skladby "neřídí", je sám řízen, vnáší vkus a disciplínu; pracuje rychle a lehce; zapomíná rychle; z dalších stále preferuje Debussyho, Dvořáka, Suka; Bach a Brahms ho zaujali až v poslední době; přestal se mu líbit Mahler; líbí se mu Stravinskij - hlavně s Příběhem vojáka a Svatbou; směr Milhaud - Poulenc je mu "úplně protivný"; váží si Honeggera a Hindemitha, má úctu k Vycpálkovi a líbí se mu Křička a Janáček (ten "nesmírně"); Novák se mu nikdy nelíbil. - Následuje soupis tvorby do roku 1935.
Diplomatický přepis dopisu

Polička 16 / II  1935.

Milý příteli,

 

posílám Vám slíbená data, seřadil jsem to spíš podle těch epoch. Pro scénická díla data jsou přesná, premiery v Brně ještě zkontroluji a pošlu dodatečně. Myslím stejně že se budete držet těch hlavních věcí. Co se týče těch poznámek osobních, myslím že v tom není zákon. První etapa o které chci mluviti je impresionistická, myslím však že to byla spíš honba po zvuku  než po impresi. (Istar, Míjející půlnoc.) Nejprvnější skladby (Loutky) dlouho před tím impresní nejsou. Převrat nastává s Half-timem a sice radikální, to jsem trochu se začal orientovat v tom chaosu do něhož jsem v Paříži spadl, to je začal jsem vlastně o všem přemýšlet. To je epocha dynamismu – (Half-time, Bagarre, Rhapsodie.) Přes to  však neopouštím zřejmou formu a dosti zajímavé je že v  čistě komorní hudbě jsem vždy více svůj  a neztrácím se v momentálním směru. Z toho je II. kvartett, kvintett, a trio klavírní, jež si velmi cením.  Pracuji instinktivně a snadně ale novostem se přizpůsobuji dosti těžce a po dlouhém a dlouhém váhání. Tím ten postup je vlastně stále zdržován ale to co přijmu  na konec je pevně zakotveno. Po této epoše se jeví zřejmé umírnění jak prostředku (malé ensembly, malý orchestr v r. 1930, skladby jsou čistší, forma jasnější, styl spíše komorní než symfonický (v romantickém slova smyslu. Je to touha po definitivní organizaci celku  i všech složek v živý a zdravý organismus a harmonické vyvážení všech složek. Jeví se (zvláště v operách) zřejmý návrat k čisté, řekl bych skoro folkloristickému výrazu, symfonická tvorba je orientována  jaksi, řekl bych světověji. Čím déle jsem  v Paříži tím více si uvědomuji charakter a znaky hudby české, tím i moji v srovnávání s okolím v němž žiju. Co se týče ideálního pohledu, znáte mne sám velmi dobře. Nejsem žádný metafysik a ideovost přijímám vědomě jen do té míry  pokud ji lze hudbou skutečně vyjádřiti. Jakmile to překračuje hranice, okamžitě se obraňuji  a uzavírám. Ostatně po této stránce jsem zde dobře sekundován pobytem v Paříži a názorem Francouzů na umění. Jinak, přes to že jsem přišel do velmi avantgardních bojů tady v r. 1923 – nikdy jsem ani na okamžik neztratil svoji linii a nikdy jsem  nic nepřijal za svoje (zcela instiktivně)  co , jsem skutečně nemohl po svém způsobu využíti. Nebyl jsem nikdy avantgardistou. Ovšem můj vývin byl velmi pozvolný a dosti nesnadný. Otázka správné orientace, v době kdy mnoho falešných směru bylo s velkou pompou rozhlašováno. Co se týče stylu, myslím že byl však vždy poměrně stejný, jenže díla nebyla vždy stejně  podařená.

 

Skladby  počínaje od r. 1918.

 Česká rhapsodie[1] – vznikla pod vlivem manifestu č. spisovatelů v 1918. Provedení 1918 – (Filharmonie – Čelanský.

Istar[2] baletní mysterium – z roku 1921 – 22 – Proved. 11. září 1924 – Národ. divadlo v Praze v r. 1922 (?) na konserv. u Suka.

Kdo  je na světě nejmocnější[3] – balet – Proved. v Nár. v Brně 1924. , v Praze 17 / II. 1927. dokončena 1922.

             Kouzelné noci[4] – zpěv s orchestrem  / 3 písně na čínskou flétnu. Prov. v Praze.

             I. smyč. kvartett.[5]

             Mizející půlnoc. 3 věty ( s orchestr.)[6]

1923. odjezd do Paříže    k Albertu Rousselovi.

od r. 1923. Balety – Vzpoura[7] 1 akt. baletní sketch prav. v Brně

                                  Koleda[8] 1 akt baletní scény se ženským sborem a soli – (zkraceno.)

a roku 1926 – 29 On tourne ( Natáčíme.)[9]  1akt -      Neprovedeno

                            Echec au roi  (Šach králi)[10] 1 akt           „
                            Kuchyňská revue[11] -                             „     Provedení v Praze – (?)

                            O motýlu který dupal (Kipling)[12]        Neprovedeno.

                   Opery   Le raid merveilleux[13]                       (ztraceno).

                              Voják a tanečnice[14] , opera 3 akty text dle Planka . J. L. Budín.

( v r. 1920 – 27 - )  Provedeno v Brně 5 / V.. 1928.

1927 – 1929           Tři přání[15]  opera 3 akty text  Ribemont Dessaignes.          Neprovedeno

                               Slzy nože[16]  „       1 akt                              „                               „       

                               Den dobročinnosti[17]  3 akty                       „                           nedokončeno

od 1924   Orchestr  Half-time[18]  - Provedeno v Praze 1924. Festival mezinár. 1925.

                                Concerto – piano kom. orchestr[19] ( Praha  s Filhar. Heřman – Paříž orch. Collot –

                                                  Lucette  Descaves

                              II. Smyčc. kvartett.[20] ( Premiera Berlín 1926 (?)   ) Festival v Sieně.

                                 „Entre acte[21], hudba pro radio. Festival v Baden-Badenu 1927 (?)

                                  Film en miniature pro klavír.

1927.                        La Bagarre,[22] orchestr, premiera v Bostonu  listopad 1927 dir. Serge

                                Koussevitzkij.

                                Duo pro housle a violonccelo.[23] Premiera v Paříži ( Novak Frak) 1928 (?)

                               České tance pro klavír.[24] Obkročák – Dupák – Polka-

                               Nonet . – [25]

1928   -        Symphony – orchestr. – premiera Boston  1928.) Serge Kousse vitzky. Později titul  

                                        Allegro symphonique. (W. Straram – Paris.) Definitivní titul Rhapsodie – Musique )´¨[26] Entre  ácte, hudba pro radio. Festival Baden-Baden 1928  (?)[27]

                      Kvintett smyčcový.[28]   Premiera v Pittsfield  U. S. A. Festival E. S. Coolidge (1928 / 9 ? ) ( do 1930 omezuji prostředky, redukce orchestru, disciplinovaný  […][29] zvuk

1928  -  1930

1930  -  1932  Serenada  komorní orchstr.[30]   Premiera v Paříži (W. Straram)    19    ?

                        Koncert pro violoncello  orchestr[31]     - Premiera Berlin.  (A. Cassado)

                        Partita ( Suite. I) smyčc. orchestr.[32]       (     „       Berlin ? ) provedeno

                                    baletně v Král. divadle  Antwerpy.)

                        Kvartett s orchestrem.[33] Premiera v Londýně. (Pro Arte.)

                         Trio s orchestrem[34]                    (Neprovedeno.)

                    Les rondes,[35]  ( malý ensemble.)  Premiera Paris – ( A. Cortôt.)

                 Malé serenady[36] (   „     „             ) Neprovedeno

                III.  Kvartett [37]  -   Premiér  Paris,  (Anet.  Roth.)

                    Trio  (klavír.)[38]     „         Bruxelles.

                    Ženské sbory[39]  (na lidové texty.)

Menší práce. – pro housle a klavír.  I.  II. Sonaty[40]

                                                         5 krátkých kusů[41] p

                                                         Arabesky[42] .  -

                        pro cello a klavír. Nocturnes  -  Pastorales  - Arabesques . – Suite .

                         „    2 housle „       Sonatine.

 Klavír  - Préludes  -  Borová  -  Tanec  -  Vánoce  -

 

1932   -  Špalíček balet se zpěvy.[43]  Národní d, Praha   září  1933.

               Sextett smyčcový[44]  -  Premiera Washington 1933. Prix E.S. Coolidge.

1933       Rytmické etudy pro housle.[45]

               Les ritournelles  - Esquisses des Danses.  pro klavír.

               Sonata pro 2 housle a klavír.[46] (premiera v Londýn., Sonata Players.)

               Smíšené sbory na lidové texty.[47] Dvě písně pro alt  (lidové texty)[48]

               ( Impromptu pro housle a klavír.)[49]

                Concertino,trio (klavír.) s orchestrem.[50]                    Neprovedeno.

                Kvintet s klavírem  - Premiera  a  Paris  ( Triton.)[51]   1934

1934       Invence pro orchestr[52]  premiera v září  1934  Festival v Benátkách.

                 Koncert pro housle a orchestr.[53] (       Neprovedeno.   ( pro S. Duskhina.

                 Trio smyčcové.[54]  Premiera  Paris  Triton  15 / II  1935  P Pasquier)

                 Hry o Marii,[55]  cyklus her : ( Prolog  - ( Panny moudré a pošetilé – Mariken z

                 Nimégue  -  Narození páně  -  Sestra Paskalina.)

                 Premiera v Brně   23 / II  1935.

 

                 Koncert pro klavír a orchestr.[56]  -  v listopadu.                                            

 

Do roku 1918  - klavírní skladby,  - Loutky[57] – a.t.d.  pro klavír.  Dva balety[58]  - 

                          bezvýznamné.

 

Uznávám jenom „krásný“ projev, to čemu lze říci „la beautè“. Z mých oblíbených autoru  je a vždy byl na prvním místě Mozart. s ním jsem vlastně podnikal největší boje, ve snaze přiblížit se té dokonalosti a tomu  vyvážení, přirozenému a organickému i obsahovému . Také určitá zdrženlivost, nevybuchnout, ovládati zkrátka pořádek. Také svoje skladby neřídím vlastně sám ale jsem sám řízen dle okolností, thematem, formou a tak sám jen snad vnáším určitý vkus a disciplinu. To je snažení  úplně osobní. Pracuji rychle a poměrně lehce a vždy jen jednu  práci až do ukončení. Zapomínám také rychle a to přes to jsou moje věci velmi uvážené a nikoliv improvizace. Z dalších autoru je to stále Debussy, z našich se hlásí spíše k Dvořákovi a mladému Sukovi. Bacha jsem neměl rád až v poslední době mně úplně uchvátil. Mám rád Brahmse, kterého jsem neměl dříve rád, a naopak přestal se mi úplně líbit Mahler. Z Paříže je to Stravinský z Historie vojáka a Svateb a z ostatních nikdo. Směr jako Milhaud, Poulenc je mi úplně protivný. Honegera  a Hindemitha si velmi vážím jako hudebníků, přesto že jim ne vždy rozumím. Z našich mám úplnou úctu k Vycpálkovi, třeba že mám  námitky proti technice a libí se mi Křička. Novák se mi nelíbí a nikdy nelíbil. Janáček nesmírně líbí. Snad Vám to trochu dá nějaký obraz. Zdravím Vás srdečně.       

B. Martinů 

Věcné poznámky k DP

[1] Česká rapsodie, H. 118

[2] Balet Istar, H. 130

[3] Balet Kdo  je na světě nejmocnější, H. 133.

[4] Kouzelné noci, H. 119.

[5] Smyčcový kvartet č. 1, H. 117.

[6] Míjející půlnoc, H. 131.

[7] Vzpoura, H. 151.

[8] Koleda, H. 112.

[9] Natáčí se!, H. 163

[10] Šach králi, H. 186

[11] Kuchyňská revue, H. 161.

[12] Motýl, který dupal, H. 153.

[13] Le raid merveilleux, H. 159, scénická premiéra V. Nosek a Státní filharmonie Brno, Polička 25. 6. 1994.

[14] Voják a tanečnice, H. 162.

[15] Tři přání, H. 175.

[16] Slzy nože, H. 169.

[17] Den dobročinnosti, H. 194.

[18] Half-Time, H. 142.

[19] Koncert pro klavír a orchestr č. 1, H. 149.

[20] Smyčcový kvartet č. 2, H. 150.

[21] Jedná se o 2. větu Musique d´entracteJazzové suity, H. 172. Chybné vročení – skladba byla premiérována na festivalu v červenci 1928.

[22] La Bagarre, H. 155.

[23] Duet č. 2 pro housle a violoncello, H. 157. Chybné vročení, premiérován 17. 3. 1927 (Halbreich, 2007, s. 346).

[24]  Tři české tance, H. 154 dokončené 9. 11. 1926 (Halbreich, 2007. s. 405)

[25] Nonet č. 1 (Fragment), H. 144.

[26]  La Rhapsodie (Allegro symphonique), H. 171, premiérováno v Bostonu

[27] Jedná se o 2. větu Musique d´entracteJazzové suity, H. 172. Chybné vročení – skladba byla premiérována na festivalu v červenci 1928.

[28] Mecenášce Elizabeth Sprague-Coolidge (1864-1953) Martinů věnoval Smyčcový kvintet, H. 164 z roku 1927. Skladba byla premiérována na Coolidge Festival v Pittsfieldu v roce 1928.

[29] Nečitelné.

[30] Serenáda pro komorní orchestr, H. 199.

[31] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H. 196, dokončen 17. 10. 1930 (Halbreich, 2007, s. 312).

[32] Partita, H. 212, dokončena 7. 11. 1931 (Halbreich, 2007, s. 270).

[33] Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr, H. 207, dokončen v létě 1931 (Halbreich, 2007, s. 320).

[34] Koncert pro klavírní trio a orchestr, H. 231, dokončen o Velikonocích 1933, premiérován 31. 8. 1963 v Luzernu (Halbreich, 2007, s. 321).

[35] Les Rondes, H. 200, dokončen 23. 11. 1930 (Halbreich, 2007, s. 380).

[36] Serenády č. 1-4, H. 215, 216, 217, 218.

[37] Smyčcový kvartet č. 3, H. 183, dokončen 10. 12. 1929 (Halbreich, 2007, s. 363).

[38] Nepodařilo se určit.

[39] Říkadla, H. 209, dokončeno červenec 1931 (Halbreich, 2007, s. 430).

[40] Sonáta č. 1, H. 182 z roku 1929 a Sonáta č. 2, H. 208 z roku 1931 (Halbreich, 2007, s. 333 a 335).

[41] Cinq Pièces Brèves, H. 184.

[42] Sedm arabesek, H. 201 A.

[43] Špalíček, H. 214, dokončený 11. 2. 1921 (Halbreich, 2007, s. 212).

[44] Smyčcový sextet, H. 224, dokončený 27. 5. 1932 (Halbreich, 2007, s. 378).

[45] Rytmické etudy, H. 202, dokončené 18. 3. 1932 (Halbreich, 2007, s. 334).

[46] Sonata pro dvoje housle a klavír, H. 213, dokončena v lednu 1932 (Halbreich, 2007, s. 351).

[47] Čtyři písně o Marii, H. 235, dokončeno 17. 1. 1934 (Halbreich, 2007, s. 431).

[48] Dvě balady na slova lidové poezi pro alt a klavír, H. 228, dokončeno o Vánocích 1932 (Halbreich, 2007, s. 477).

[49] Impromptu, H. 166, dokončeno 1927 (podle Šebánkova katalogu 1933) (Halbreich, 2007, s. 332).

[50] Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr, H. 232, dokončené 31. 8. 1933 (Halbreich, 2007, s. 322).

[51] Klavírní kvintet č. 1, H. 229, dokončen 16. 3. 1933 (Halbreich, 2007, s. 374).

[52] Inventions, H. 234, dokončeno 8. 9. 1934 (Halbreich, 2007, s. 258).

[53] Koncert pro housle a orchestr č. 1, H. 226, dokončen pravděpodobně v prosinci 1933  (Halbreich, 2007, s. 303).

[54] Smyčcové trio č. 2, H. 238, dokončeno na podzim 1934 (Halbreich, 2007, s. 358).

[55] Hry o Marii, H. 236, dokončeny 26. 6. 1934 (Halbreich, 2007, s. 153).

[56] Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237, dokončen o Vánocích 1934 (Halbreich, 2007, s. 295).

[57] Loutky III, H. 92 (Halbreich, 2007, s. 392); Loutky II., H. 116 (Halbreich, 2007, s. 397).

[58] Pravděpodobně má na mysli balet Noc, H. 89 dokončený 9. 1. 1914 (Halbreich, 2007, s. 196) a Tance se závoji, H. 93, dokončený v červenci 1914 (Halbreich, 2007, s. 197).

Celkový počet listů2
Počet popsaných stránek4
PoznámkaSoučástí dopisu je třístránkový seznam děl BM.
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Antverpy
Baden-Baden
Benátky
Berlín
Boston, Massachusetts
Brno
Brusel
Londýn
Paříž
Pittsfield, Massachusetts
Praha
Siena
Washington, D.C.
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 3585 (záznam 1 / 0)
další »