Klavírní trio č. 1, H. 193, označované také jako Cinq pièces brèves (Pět krátkých kusů) z roku 1930 zaujímá v tvorbě Bohuslava Martinů významné místo, zejména v komorní tvorbě z francouzského období. Je neuvěřitelné, že Martinů kompozicí tohoto díla strávil pouhých deset dní. Příteli Miloši Šafránkovi se svěřil, s jakou lehkostí a samozřejmostí se dílo zrodilo: „Nevím, jak se to stalo, že jsem Trio složil; náhle jakoby cizí rukou, napsal jsem cosi zcela nového.“ Neomylně použité krátké, řízné motivy předjímají neodmyslitelné formové principy, které později charakterizují jeho symfonie ze čtyřicátých let. Z hlediska formy svou skladatelskou novostí připomínají ponejvíce šest malých symfonií pro komorní orchestr Daria Milhauda. Že si byl Martinů významu této skladby sám dobře vědom, dokazují také dvě zmínky o prvním klavírním triu v jeho vlastní biografii (psané 1944 v New Yorku). Zde o něm píše v souvislosti s novým užitím polyfonie v komorní hudbě spolu s větším důrazem na rytmus.
Program koncertu Festivalu Bohuslava Martinů, 8.12. 2004