Základní informace
Titul CZKoncert pro housle a orchestr č. 1
Podtitul CZ
Titul ENConcerto for Violin and Orchestra No. 1
Podtitul EN
Titul DEKonzert für Violine und Orchester Nr. 1
Podtitul DE
Titul FR
Podtitul FR
KategorieKoncerty a koncertantní hudba
PodkategorieHouslové koncerty
Halbreichovo číslo a přípona226
Části (věty)1. Allegro moderato; 2. Andante; 3. Allegretto
Durata25'
Nástrojové obsazení2222-4230-Timp-Batt-Archi
Sólový hlasVl
Obsazení vokálních rolí
Dedikant Dushkin, Samuel
Diplomatický přepis věnování
Poznámka k věnováníVěnováno Samuelu Dushkinovi.
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1933
Započetí kompozice06/1932
Dokončení kompozice02/1933
Poslední úprava1933
Premiéra
Interpret Josef Suk (Vl), Georg Solti (dir./cond.)
Solti, Georg
Suk, Josef ml.
Datum premiéry25.10.1973
Místo premiéryChicago
Ansámbl Chicago Symphony Orchestra
Uložení autografu
Instituce
Místo uložení
Současný vlastník
Poznámka k rukopisuAutograf uložen v Northwestern University, Chicago (Moldenhauer Archive).
Vydání
Místo vydáníPraha
VydavatelSupraphon
Rok vydání1979
CopyrightBärenreiter Praha
Poznámka
PoznámkaMartinů koncert upravil po prázdninách (na podzim) 1933. -- - -- Datum na konci fragmentu autografní partitury uložené v Northwestern University v Chicagu: "7/December 1932".
Informace

Koncert pro housle a orchestr č. 1

V časové blízkosti první verze baletu Špalíček vzniká první ze čtyř skladeb Bohuslava Martinů pro sólové housle a orchestr. Koncert č. 1 je ukázkou tvorby koncertantních děl charakteristických pro tvorbu Bohuslava Martinů třicátých a první poloviny čtyřicátých let, jejichž počet překonal všechny skladatele od dob Mozarta. Zájem o koncertantní díla vyvolalo skladatelovo studium barokního concerta grossa a právě první houslový koncert je jednou z prvních skladeb se znaky této formy. Změna autorova hudebního myšlení je patrná již v první allegrové větě. Na rozdíl od symfonických skladeb dvacátých let, které se v oblasti tematické práce vyznačují spíše opakováním a posouváním tematického materiálu, se zde více uplatňuje rozvíjení a neustálé variování jednoho motivu zaznívajícího střídavě v sólech a v orchestru. Také rytmicko-metrické členění skladby a náznaky volné polyfonní práce zřetelně odkazují k barokním vzorům. Důležitou inspirací pro Bohuslava Martinů byl také slavný neobarokní koncert Igora Stravinského z roku 1931.

Pro první a třetí větu je příznačná vyhraněná rytmika a především virtuozita sólového hlasu. Druhá věta na rozdíl od obou krajních následuje svým charakterem spíše tradici klasicko-romantického koncertu. Technická náročnost partu houslí je připisována zamýšlenému interperetovi, který se částečně podílel na jeho stylizaci. Byl jím Samuel Duskin, vynikající a svou spoluprací s Igorem Stravinským proslulý virtuoz, pro kterého Bohuslav Martinů od května 1932 do února 1933 koncert komponoval. Kvůli Duskinovým výhradám byl Martinů nucen se však ke skladbě ještě několikrát vrátit, jak dokazují jeho slova v dopisech domů:”Duskin se vrátil z Ameriky a musím definitivně upravit ten koncert…Ještě budu muset pracovat na tom houslovém koncertu…”. Koncert se nakonec provedení ani nedočkal. Zůstal zapomenut a nezveřejněn až do roku 1968, kdy byl jeho rukopis nalezen belgickým muzikologem Harry Halbreichem v jednom hudebním archivu ve Washingtonu. Světová premiéra proběhla až v říjnu roku 1973 v Chicagu, Chicago Symphony Orchestra řídil Georg Solti. Houslového partu se ujal Josef Suk, který v roce 1981 na tento vzácný okamžik takto vzpomíná: Bylo to pro mne povznášející. Vždyť jsem hrál hudbu, kterou Martinů napsal pro vynikajícího houslistu a svého přítele Samuela Duskina, kterému věnoval svůj proslulý houslový koncert také Igor Stravinskij. Se skvělým orchestrem a nejlepším žijícím dirigentem jsem hrál hudbu, kterou zatím nikdo, kromě autora neslyšel.

 

Jana Honzíková

 

Prameny

« předchozí
ID 308 (záznam 1 / 0)
další »