Základní informace
Titul CZVzpoura [auth.]
Podtitul CZbaletní skica o 1 dějství
Titul ENThe Revolt [auth.]
Podtitul ENballet sketch in 1 act
Titul DEAufruhr
Podtitul DEBallet-Sketch in einem Aufzug
Titul FRLa révolte [auth.]
Podtitul FR
KategorieJevištní díla a filmová hudba
PodkategorieBalety
Halbreichovo číslo a přípona151
Části (věty)1. Tanec ptáků - tanec myší 2. Hodina klavíru 3. Harlekýnova serenáda 4. Taneční scéna v baru 5. Finale
Durata30'
Nástrojové obsazení2222-2210-Timp-Batt(GC,Tamb rull)-Pf-Archi; Vl, Vc, Tr, Tamb picc na scéně/on the stage; V za scénou/behind the stage
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolí
Dedikant
Diplomatický přepis věnování
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1925
Započetí kompozice1925
Dokončení kompozice01.11.1925
Poslední úprava
Premiéra
Interpret František Neumann (dir./cond.), Otakar Zítek (scéna/scenography), Ivo Váňa-Psota (choreografie/choreography)
Neumann, František
Psota, Ivo
Zítek, Ota
Datum premiéry11.02.1928
Místo premiéryBrno, Národní divadlo
Ansámbl
Uložení autografu
InstituceDet Kongelige Bibliotek
Místo uloženíKodaň
Současný vlastníkDet Kongelige Bibliotek (Dánská královská knihovna), Kodaň
Poznámka k rukopisuAutografní partitura, klavírní výtah a skici. -- - -- V Českém muzeu hudby v Praze uložen sešit neúplných skic. -- - -- V archivu ND Brno uložena partitura a klavírní výtah cizí rukou.
Vydání
Místo vydáníPraha
VydavatelDilia - Divadelní a literární agentura
Rok vydání1969
CopyrightSchott Music Panton (ČR, SR: Dilia, Praha)
Poznámka
PoznámkaText/synopse Bohuslav Martinů. -- - -- Ženský hlas za scénou.
Informace

Vzpoura

Bohuslav Martinů (narozen 8.12. 1890 v Poličce, zemřel 28. 8. 1959 v Liestalu ve Švýcarsku) měl v lásce nejen operu, ale také balet, v rozpětí let 1914 až 1932 neminul rok či dva, aby nebyl zaujat tanečním námětem. Z roku 1925 pochází jeho hudba k baletu Vzpoura. Ocitá se na desce poprvé v historii (stejně jako ba­let Šach králi) a jen málo diváků mělo příležitost Vzpouru ocenit i na scéně (1928 v Brně premiéra, znovu 1969 v Praze, 1971 v Ostravě). O to zajímavější je poslechnout si tohoto Martinů z počátků jeho francouz­ského období (do Paříže přišel za Albertem Rousselem na podzim roku 1923). Libreto si napsal sám a anti­cipoval v něm ledacos z toho, co se pak objevuje v jeho první opeře Voják a tanečnice (1926—27) — je tu pokus o rozrušení scénických klišé, o roztančení scény a překonání bariéry mezi hercem a divákem. O vzpouru: v baletní verzi o vzpouru not. Jsou jednak černé a bílé, jednak vysoké a nízké. Poslech nahráv­ky usnadňuje i další výklad skladatele, že totiž tóny nízké jsou tlusté a vousaté, zatímco tóny vysoké jsou dlouhé, tenké a bledé. Důvod, proč se bouří, je prostý; tóny jsou zneužívány. Dokazuje to scéna se zpě­vem ptáků a psem u boudy, s učitelem klavíru a jeho tupou žačkou — tóny pianina pojme zlost, nástroj rozbijí a dvojici vyženou — s milencem a jeho flétnovým dostaveníčkem — na vysokém c beznadějně troskotá. Do všeobecné vřavy, kdy foxtrot z baru přehlušují klaksony aut i reprodukovaná hudba, zaznívá rozhlasové hlášení. Tóny vyhlašují generální stávku (a za nimi nutně i konzervatoře, hudebníci, výrobny hudebních nástrojů, hudební kritici páchají hromadné sebevraždy, OSA likviduje a Stravinskij se uchyluje na pustý ostrov v Tichém oceánu … ).

Poslední hudební skladatel si zoufá.

Pak se za scénou ozývá národní píseň (Martinů dodává nejlépe „Muzikanti, co děláte?“). Přes rameno lidové zpěvačce nakoukne vznešená pani Inspirace, tóny se začnou shlukovat kolem nich a skladatel se dává do horečnatého komponování.

Z rozhlasu pak hlásí: „Tóny se vrátily, situace je klidná. Všechno jde dobře. Dámy a pánové, přejeme vám dobrou noc."

 

Jaroslav Mihule

Sleeve-note z CD Echec au Roi/The Revolt, © Supraphon 1991, 11 1415-2 031

 

 

Prameny

« předchozí
ID 397 (záznam 1 / 0)
další »