Sonáta pro housle a klavír č. 2 je věnována Hortensii de Sampigny-Bailly. Vznikla v období, kdy Martinů začal výsledky experimentů dvacátých let podle svých vlastních slov zúročovat v „definitivních“ dílech. V tomto roce složil mj. Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, a Partitu pro smyčcový orchestr, H 212, nejranější doklady nadcházející neobarokní orientace, jež se později projevila v řadě skladeb vycházejících z principu barokního concerta grossa. Sonáta je elegantní, uměřená - zejména v dynamice - a vyvážená; žádná z jejích tří vět nepřekračuje čtyři minuty trvání. Po dlouhé přestávce zde máme opět dílo tonálně snadno zařaditelné a prosté vší jazzové rytmiky. Víceméně toccatový styl předchozích děl ustupuje částečně do pozadí ve prospěch široké melodické linie.
Aleš Březina, Martinů: Works for Violin and Piano 2, © 1999 Supraphon Music a.s