General information
Type of the document Letter
SenderMartinů, Bohuslav
Sender (corporation)
Sender‘s location
Send date16.02.1935
RecipientŠtěpán, Václav
Recipient (corporation)
Recipient‘s location
LanguageCzech
AcquiredBohuslav Martinů Centre in Polička
Former owner
OwnerBohuslav Martinů Centre in Polička
Owner‘s call numberPBM Na 12, PBM Kmš 720
Former call number at IBMŠafM 1935-02-16
Call number at IBMŠtěVá 1935-02-16
Content and physical description
Content
Diplomatic transcription of the letter

Polička 16 / II 1935.

 

Milý příteli,

 

posílám Vám slíbená data, seřadil jsem to spíš podle těch epoch. Pro scénická díla data jsou přesná, premiery v Brně ještě zkontroluji a pošlu dodatečně. Myslím stejně že se budete držet těch hlavních věcí. Co se týče těch poznámek osobních, myslím že v tom není zákon. První epocha o které chci mluviti je impresionistická, myslím však že to byla spíš honba po zvuku než po impresi. (Istar,[1] Míjející půlnoc[2].) Nejprvnější skladby (Loutky)[3] dlouho před tím impressí nejsou. Převrat nastává s Half-timem[4] a sice radikální – to jsem trochu se začal orientovat v tom chaosu do něhož jsem v Pa­říži spadl, to je začal jsem vlastně o všem přemyšlet. To je epocha dynamismu – (Half-time, Bagarre,[5] Rhapsodie[6].) Přes to však neopouštím zřejmou formu a dosti zajímavé že v čistě komorní hudbě jsem vždy více svůj, a neztrácím se v momentálním směru. Z toho je II kvartett[7], kvintett,[8] a trio klavírní[9], jež si velmi cením. Pracuji instinktivně a snadně ale novostem se přizpůsobuji dosti těžce a po dlouhém a dlouhém váhání. Tím ten postup je vlastně stále zdržován ale to co přijmu na konec je pevně zakotveno. Po této epoše se jeví zřej­mé umírnění jak prostředku (malé ensembly, malý orchestr v r. 1930, skladby jsou čistší, forma jasnější, styl spíše komorní než symfonicky (v romantickém slova smyslu. Je to touha po definitivni organizaci celku i všech složek v živý a zdravý organismus a harmonické vyvážení všech složek. Jeví se (zvláště v operách) zřejmý návrat k čisté, řekl bych skoro folkloristickému výrazu, symfonická tvorba je orientována jaksi, řekl bych světověji. Čím déle jsem v Paříži tím více si uvědomuji charakter a znaky hudby české, tím i mojí v srovnávání s okolím v němž žiju.[10] Co se týče ideového pohledu, znáte mne sám velmi dobře. Nejsem žádný metafysik a ideovost přijímám vědomě jen do té míry pokud ji lze hudbou skutečně vyjádřiti. Jakmile to překračuje hranice, okamžitě se obraňuji a uzavírám. Ostatně po této stránce jsem zde dobře sekundován pobytem v Paříži a názorem Francouzů na umění. Jinak, přes to že jsem přišel do velmi avantgardních bojů tady v r. 1923. – nikdy jsem ani na okamžik neztratil svoji linii a nikdy jsem nic nepřijal za svoje (zcela instiktivně) co jsem skutečně nemohl po svém způsobu využíti. Nebyl jsem nikdy avantgardistou. Ovšem můj vývin byl velmi pozvolný a dosti nesnadný. Otázka správné orientace, v době kdy mnoho falešných směru bylo s velkou pompou rozhlašováno. Co se týče stylu, myslím že byl vždy poměrně stejný, jenže díla nebyla vždy stejně podařená.

 

Skladby počínaje od r. 1918.

Česká rhapsodie[11] – vznikla pod vlivem manifes­tu č. spisovatelů v 1918[12]. Provedení 1918 – (Fil­harmonie – Če­lan­ský.

Istar[13] baletní mysterium – z roku 1921–22 – Pro­ved. 11. září 1924 – Národ. divadlo v Praze. v r. 1922 (?) na konserv. u Suka[14].

Kdo je na světě nejmocnější[15] – balet – Proved. v Nár. v Brně 1924., v Praze 17 / II. 1927. dokončena 1922.

1923. odjezd do Paříže. Kouzelné noci[16] – zpěv s orchestrem 3 písně na „Čínskou flétnu. Prov. v Praze.[17]

I. smyč. kvartett.[18]

Mizející půlnoc. 3 věty ( orchestr.)[19]

1923. odjezd do Paříže k Albertu Rousselovi[20].

od r. 1923. Balety – Vzpoura[21] 1 akt. baletní sketch

prov. v Brně

Koleda[22] 1 akt baletní scény se ženským sbo­rem a so­li – (ztraceno.)

z roku 1926–29 On tourne ( Natáčíme.)[23] 1 akt –

                                    Ne­provedeno

Echec au roi (Šach králi.)[24] 1 akt „

Kuchyňská revue.[25] –           „

Provedeno v Praze – (?)

O motýlu který dupal (Kipling)[26] Ne­­provedeno.

Opery Le raid merveilleux[27]                   „ (Ztraceno).

Voják a tanečnice[28], opera 3 akty text dle Plau­ta. J. L. Budín.

(v r. 1926–27 – ) Provedeno v Brně 5 / V. 1928.

1927–1929 Tři přání[29] opera 3 akty text Ribemont

                              Des­saignes. Neprovedeno

Slzy nože[30]   „  1 akt   „               „  

Den dobročinnosti[31] 3 akty „       „    nedokončeno.

od 1924 Orchestr. Half-time[32] – Provedeno v Praze

1924. Festival mezinár. 1925.

Concerto – piano orchestr.[33] ( Praha – Filhar. Heřman – Paříž orchestr Col­lon[34] Lucette Descaves.

II. Smyčc. kvartett.[35] ( Premiera Ber­lín 1926 (?) ) Festival v Sieně.

Entre acte[36], hudba pro radio. Fes­tival v Baden--Badenu 1927 (?)

Film en miniature pro klavír[37].

1927.    La Bagarre,[38] orchestr, premiera v Bostonu

lis­topad 1927 dir. Serge

Koussevitzkij.

Duo pro housle a violoncello.[39] premiera v Pa­říži (Novák Frank) 1928 (?)

České tance pro klavír.[40] Obkročák – Dupák – Pol­ka – Nonet . – [41]

1928 – Allegro Symphony – orchestr. – premiera Boston 1928.) Serge Kousse vitzky. Později titul Allegro symphonique. (W. Straram – Paris.) Definitivní titul Rhap­sodie.[42]

Musique d’ Entre ácte, hudba pro radio. Festival Ba­den-Baden 1928 (?)[43]

Kvintett smyčcový.[44] Premiera v Pittsfield U. S. A. Fes­tival E. S. Coolidge (1929[45] / ?)

1927 (?) (od 1928 1930 omezuji prostředky, redukce orchestru, disciplinovaný urovnaný zvuk

1928–1930

1930–1932 Serenada komorní orchestr.[46] Premiera

v Paříži (W. Straram) 19 ?

Koncert pro violoncello a orchestr.[47]Premiera Ber­lin. (A. Cassado) ?

Partitta Partita ( Suite. I) smyčc. orchestr.[48] ( „     Ber­lin ? ) provedeno baletně

v Král. divadle Antwerpy.)

Kvartett s orchestrem.[49] Premiera v Lon­dýně. (Pro Arte.)

Trio s orchestrem[50] (Neprovedeno.)

Concertino (trio klavír s orchestrem)

Les rondes.[51] (malý ensemble.) Premiera Paris – (A. Cortôt.)

Malé serenady[52] ( „       „    )[53] Neprovedeno.

III. Kvartett [54] – Premiére Paris, (Quat. Roth.)

Trio (klavír.)[55]    „    Bruxelles.

Ženské sbory[56] (na lidové texty.)

Menší práce. – pro housle a klavír. I. II. Sonaty[57]

5 krátkých kusů[58] p

Arabesky[59] . –

pro čello a klavír. Nocturnes[60] – Pastorales[61] – Ara­besques[62] . – Suite[63] .

    „    2 housle „ Sonatine.[64]

Klavír. – Préludes[65] – Borová[66] – Tanec[67] – Vánoce[68]

1932 – Špalíček, balet se zpěvy.[69] Národní D.

                               Praha září 1933.

                        v Brně, listopad 1933.

19331933 Sextett smyčcový[70]Cena Premiera Was­hington 1933. Prix E.S. Coolidge.

1933 Rh Rytmické etudy pro housle.[71]

Les ritournelles[72] – Esquisses des Danses[73]. pro klavír.

Sonata pro 2 housle a klavír.[74] (premiera v Lon­dýn, So­nata Players.)

Smíšené sbory na lidové texty.[75] Dvě písně pro alt (lidové texty)[76]

(Impromptu pro housle a klavír.)[77]

Concertino, trio (klavír.) s orchestrem.[78] Ne­pro­ve­deno.

Kvintet s klavírem – Premiera á Paris ( Tri­-
ton.)[79] 1934.

1934 – Invence pro orchestr[80] premiera v září 1934.

Festival v Benátkách.

Koncert pro housle a orchestr.[81] ( . Neprovedeno. (pro S. Duskhina.

Trio smyčcové.[82] Premiera Paris Triton 15 / II 1935 (Pasquier)

Hry o Marii,[83] cyklus her : (Prolog – (Panny moudré a pošetilé. –

Mariken z Nimégue – Narození páně – Sestra Paskalina.)

Premiera v Brně 23 / II 1935.

 

Koncert pro klavír a orchestr.[84] – v listopadu.

                                                                                 

 

Do roku 1918 – klavírní skladby. – Loutky[85] – a.t.d. pro klavír. Dva balety[86] – bezvýznamné.

 

Uznávám jenom „krásný.“ projev, to čemu lze říci „la beautè“

Z mých oblíbených autoru je a vždy byl na prvním místě Mozart.[87] s ním jsem vlastně podnikal největší boje, ve snaze přiblížit se té dokonalosti a tomu vyvážení, při­rozenému a organickému i obsahovému. Také určitá zdrženlivost, nevybuchnouti, ovládati zkrátka pořádek. Také svoje skladby neřídím vlastně sám ale jsem sám řízen dle okolností, thematem, formou a tak sám jen snad vnáším určitý vkus a disciplinu. To je snažení úplně osob­ní. Pracuji rychle a poměrně lehce a vždy jen jednu práci až do ukončení. Zapomínám také rychle a to přes to jsou moje věci velmi uvážené[88] a nikoliv improvizace. Z dalších autoru je to stále Debussy[89], z našich se hlásím spíše k Dvořákovi[90] a mladému Sukovi. Bacha jsem neměl rád až v poslední době mě úplně uchvátil.[91] Mám rád Brahmse, kterého jsem neměl dříve rád, a naopak přestal se mi úplně líbit Mahler.[92] Z Paříže je to Stravinský z Historie vojáka a Svateb a z ostatních nikdo. Směr jako Milhaud, Poulenc je mi úplně protivný.[93] Honegera[94] a Hindemitha[95] si velmi vážím jako hudebníků, přesto že jim ne vždy rozumím.[96] Z našich mám úplnou úctu k Vycpálkovi[97], třeba že mám námitky proti technice a líbí se mi Křička[98]. Novák[99] se mi nelíbí a nikdy nelíbil. Janáček nesmírně líbí.[100] Snad Vám to trochu dá nějaký obraz. Zdravím Vás srdečně.

B. Martinů

 

Total number of leaves2
Number of pages bearing text4
NoteThe letter contains a list of works by BM (3 pages). The letter was previously mistaken as being addressed to M. Šafránek. However, in his book Šafránek quotes this letter and refers to it as addressed to V. Štěpán (see p. 330). The original of the letter is kept in Šafránek's documents at Martinů Centre in Polička.
Fixationhandwriting
Letter

Preview only available at the Institute.

Digitisation
Quality of digitisationProfessional
Digitized at
Date of digitisation
Note on digitisation
Location as subject
Antverps
Baden-Baden
Venice
Berlin
Boston, Massachusetts
Brno
Brussels
London
Paris
Pittsfield, Massachusetts
Prague
Siena
Washington, D.C.
Person as subject
Corporation as subject
Composition as subject
« previous
ID 3585 (entry 1 / 0)
next »