Základní informace
Titul CZPodivuhodný let
Podtitul CZmechanický balet
Titul ENThe Amazing Flight
Podtitul ENa mechanical ballet
Titul DEDer wunderbare Fernflug
Podtitul DEein mechanische Ballett
Titul FRLe raid merveilleux [auth.]
Podtitul FRballet mécanique
KategorieJevištní díla a filmová hudba
PodkategorieBalety
Halbreichovo číslo a přípona159
Části (věty)tableau 1: Un oiseau; tableau 2: Une hélice; tableau 3: Les cartes; tableau 4: Les réflecteurs et les affiches; tableau 5: La mer
Durata19'
Nástrojové obsazení2 Cl-Trp-Fg-Pf-Tam-tam-2 Vl- 2 Vla-Vc
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolíbez osob
Dedikant
Diplomatický přepis věnování
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1927
Započetí kompozice1927
Dokončení kompozice17.09.1927
Poslední úprava
Premiéra
Interpret
Nosek, Václav
Datum premiéry25.06.1994
Místo premiéryPolička (Tylův Dům)
Ansámbl Státní filharmonie Brno, Václav Nosek (dir./cond.)
Uložení autografu
InstituceStaatsbibliothek zu Berlin
Místo uloženíBerlín
Současný vlastníkStaatsbibliothek zu Berlin
Poznámka k rukopisuFaksimile autografu uloženo v Centru Bohuslava Martinů v Poličce. -- - -- Opis cizí rukou (partitura a party) uložen v archivu České filharmonie. -- - -- Autografní textové předlohy a režijní poznámky v archivu Národní knihovny v Praze.
Vydání
Místo vydání
Vydavatel
Rok vydání
CopyrightSchott Music Panton, Praha
Poznámka
PoznámkaKomponováno pro Théâtre Beriza.
Informace

Podivuhodný let

V úsilí o čistou divadelní formu a o její moderní podobu křísil Martinů dávné, zapomenuté pratvary - barokní lidové divadlo a jeho mystérii, lidové hry a obyčeje, commedii dell arte apod. Zároveň experimentoval se současnými médii – rozhlasem, televizí a fil­mem. Nejvýmluvnějším dokladem je opera-film Tři přání, která zcela nezávisle na vývoji muzikálu, jeho vznik vlastně předznamenala. Vznikla ve spolupráci s jedním ze zakladatelů hnutí dada, Georgesem Ribemontem-Dessaignesem - stejně jako předcházející Slzy nože. Tento muž byl rovněž iniciátorem nejodvážnějšího experimentu Bohuslava Martinů, divadelního představení bez herců, v němž spektákl - tedy vizuelní složku - obstarávají jen pohybující se kulisy. G. Ribemont-Dessaignes napsal v dopise z 15. srpna 1928 Bohuslavu Martinů: „Dozvěděl jsem se, že Madame Béritza má konečně své divadlo. Budete tedy nepochybně mít s ní co dělat.“. Tato informace jistě Bohuslava Martinů zaujala, zvláště když vedení festivalu soudobé hudby v Baden-Badenu odmítlo objednanou operu Bohuslava Martinů Slzy nože. Doufal, že ji uplatní zde, a zkomponoval k ní experimentální kus bez postav Podivuhodný let. Ale trvání avantgardní scény pani Béritzové bylo velmi krátké. Po dvou letech zkrachovala a partitura Podivuhodného letu zmizela současné s likvidací divadla, jemuž byla zadána. Leč pokud požár nespálí nebo povodeň neodnese, objeví se často něco přímo zázračně na místě, kde by to nikdo nečekal. A tak se po mnoha letech partitura tohoto díla objevila ve Státní knihovně v Berlíně. Je nepochybné, že rukopis přivezl do Berlína sám skladatel spolu s partiturou filmové opery Tři přání, o jejímž provedení jednal s plejádou čelných osobností berlínského hudebního života (mj. s Klempererem, Kleibrem, Tietjenem). Svědčí o tom i dopis do Poličky (26. 6. 1930), v němž Martinů píše, že si v Berlíně „zařídil mnoho věcí“, i když provedení Třech přání se ukázalo v té době nereálným. O filmovou operu byl nicméně zájem i jinde, a tak partitura Třech přání cestovala z divadla do divadla, až se vrátila zpět k autorovi, aniž by byla provedena. Rukopis Podivuhodného letu zůstal v Berlíně. Námět tohoto podivuhodného díla čerpal Martinů - jako v mnoha dalších případech - z události denního života. 8. května 1927 odstartovali francouzští piloti Nungesser a Coli k letu přes Atlantický oceán. Pokus skončil tragicky kdesi na mořském dně. Právě oněm letcům, kteří zahynuli ve vlnách oceánu a na které záhy zapomněl celý svět, když se po třinácti dnech (20. - 21. 5. 1927) podařilo Charlesovi A. Lindberghovi přeletět oceán opačným směrem na trati New York-Paříž, vzdal Bohuslav Martinů poctu svým neobvyklým dílem, které nemá být pomníkem tragicky zahynulým letcům, ale úklonou lidské odvaze, touze vyniknout, úsilí o poznání a síle lidské vůle, která neváhá podstoupit ani krajní riziko. Ostatně Lindberghovi, který pokořil Atlantik, věnoval Martinů svou dřívější skladbu Vřava (La Bagarre).

Hudební podoba Podivuhodného letu je pětivětá cyklická skladba, formálně velice koncizní, v níž úvodní a závěrečná část spolu korespondují do jisté míry i tematicky a vyjadřuje to i obsah, úmysl a jeho poslání. Celá forma je postavena na principu kontrastu. Druhá a čtvrtá část se adekvátně k dramatické situaci odvíjejí v závratných tempech a ponechávají lichým dílům skladby meditativní charakter. V těchto klidných částech se maximálně uplatňuje mistrovsky zvládnutá volná polyfonie, která vyústí zejména v závě­rečné větě po nejsložitějších harmonických kumulacích často do čistého kvintakordu, aby se hlasy záhy opět rozestoupily do svých linií. Nemohu se ubránit dojmu, že je to hudební reminiscence Bohuslava Martinů na jarní nebe jeho rodné Vysočiny, kdy z temných mraků na krátký okamžik vysvitne slunce. Proti tomu v rychlých motorických sudých větách převládá synkopický charakter, který dodává dílu nejen pocit současnosti, ale i nevšední dramatické napětí. Ve čtvrté, předposlední větě, v níž Martinů uplatnil svůj mimořádný smysl pro polyrytmiku, se nad hudební podobou rozbouřeného moře prosazuje motiv volání SOS. Martinů tento signál, jenž je nepravidel­ným rytmickým útvarem, dokázal v pravidelné metrické ploše tříčtvrtečního taktu uplatnit v šesti variantách, čímž dosáhl úžasné gradace dramatického napětí. V sedmé variantě, kdy signál zní současně ve třech vrstvách, je evokován pocit blížící se katastrofy. Scénická představa Bohuslava Martinů se zachovala v několika jeho kresbách. Jde o kinetické pojednání výtvarných symbolů dějové osnovy. Pták - symbol letu, vrtule - symbol techniky, mapy - symbol krajiny viděné z letadla, plakáty - symbol sdělovací techniky - a moře... Podivuhodný let je podivuhodné dílo.

 

Václav Nosek

Sleeve-note převzat z CD Ballet, © Panton 81 1417-2031

 

 

 

Prameny

« předchozí
ID 427 (záznam 1 / 0)
další »