Základní informace
Titul CZŠach králi
Podtitul CZjazzový balet o 1 dějství
Titul ENCheck to the King
Podtitul ENjazz-ballet in 1 act
Titul DESchach dem König
Podtitul DEJazz-Ballett in einem Aufzug
Titul FRÉchec au Roi [auth.]
Podtitul FRballet en 1 acte [auth.]
KategorieJevištní díla a filmová hudba
PodkategorieBalety
Halbreichovo číslo a přípona186
Části (věty)1. Allegro vivo; 2. Poco allegro - Moderato - Allegro marcia; 3. Valse - Boston; 4. Allegro; 5. Allegro moderato; 6. Blues; 7. Allegro; 8. Finale (Allegro vivo)
Durata27' 30''
Nástrojové obsazení2222-2230-Timp-Batt(GC-Ptti-Tamb mil/picc-Tbrino-Trgl)-Pf-Archi-Sp-A(alt - ad lib.)
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolí
Dedikant
Diplomatický přepis věnování
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1930
Započetí kompozice10.01.1930
Dokončení kompozice17.02.1930
Poslední úprava
Premiéra
Interpret Jan Štych (dir./cond.), Luboš Ogoun (choreografie), Vojtěch Štolfa (scéna/scenography)
Ogoun, Luboš
Štolfa, Vojtěch
Štych, Jan
Datum premiéry11.04.1980
Místo premiéryBrno, Národní divadlo
Ansámbl
Uložení autografu
InstituceČeské muzeum hudby
Místo uloženíPraha
Současný vlastníkNárodní muzeum - České muzeum hudby, Hudebněhistorické oddělení, Praha
Poznámka k rukopisuV Českém muzeu hudby uložen jen autografní klavírní výtah. -- - -- Faksimile autografní partitury uloženo v Éditions Max Eschig v Paříži a v Centru Bohuslava Martinů v Poličce.
Vydání
Místo vydáníPaříž
VydavatelÉditions Max Eschig
Rok vydání1966
CopyrightÉditions Max Eschig, Paříž
Poznámka
PoznámkaFrancouzské libreto/synopse: André Coeuroy.
Informace

Šach králi

Po prvních letech svého pobytu v Paříži propadl Bohuslav Martinů hned několika inspiracím, které přinesla jeho doba - mimo záliby v technickém pokroku, sportu nebo klasických formách i evropskému pojetí jazzu. Již roku 1924 se ve svém Half-time postavil do stejné fronty jako Honegger a Milhaud. Krátce na to potvrdil své stanovisko v La Baggare (1926), music-hallem prodchnutou operou Voják a tanečnice (1927), o rok později vynikající Kuchyňskou revue - baletem v skromném, ale perfektně instrumentovaném obsazení, dále v Jazzové svitě nebo nápaditém Le Jazz z téhož roku. Koncem 20. let však jak Martinů, tak i většina jeho současníků, kteří se zmíněnými motivy doslova opíjeli, inspiraci dobovou civilizací i slovní zásobu jazzového jazyka pomalu opouštěl a mířil k vlastním ideálům. Ještě než však za sebou zavřel vrátka této pomyslné etapy, napsal jí důstojný epitaf - balet Šach králi na libreto André Coeuroy Échec au Roi.

Balet svým zapojením neživých rolí (šachových kamenů, vrhcáb aj.) připomíná Kuchyňskou revue. Jednoaktový příběh otevírá Žaludové eso, Vrhcáb a Domino. Jako koberec rozvinují šachovnici, na kterém poté tančí šachové figury. Objevuje se sólo bílé i červené (!) královny, burleskní vyzvání obou králů, první tři tahy španělského otevření a tak dále. Eso i Vrhcáb jsou vlastními hráči partie. Ovládají jednotlivé kameny, Eso oznamuje šach a Vrhcáb přemýšlí za uklidňující se hudby Blues, aby jí nakonec přerušil slovy „Šach mat!“ a červená pěchota i královský dvůr Esa tak padly. Figurky napochodují zpátky do krabice, hráči si potřesou pravicemi a zmizí ve svých dveřích, ze kterých na začátku představení vyšli.

Martinů pracoval na partituře od 10. ledna do 17. února roku 1930 v Paříži. Autor libreta A. Coeuroy byl mimo jiné skladatel a liberální muzikolog a v téže době vydal monografii o jazzu, ale zatímco on byl touto hudbou právě strháván, Martinů ji již zvolna, ale jistě opouštěl, stejně jako poetiku prvotního neoklasicismu z hlediska jeho témat. Balet sám patří mezi skladatelova spíše příležitostná díla, což, slovy Miloše Šafránka „neříká nic o kvalitě hudby“. Hudební řeč je bohatou syntézou moderního hudebního jazyka - neoklasicismu, tradičních forem a technik a také jazzu. Martinů důmyslně využívá různých technik k sémantickému podtržení určitých pasáží, například blues jako ukolébavku, citaci písničky „As-tu vu la casquett' au pèr' Bugeaud ?“ nebo dokonce fugu.

Třebaže ještě do roku 1932 místy promlouval řečí jazzové hudby, bylo to spíše výjimkou. Roku 1945, již daleko za horizontem své vášně pro civilizační vřavu, napsal skladbu Thunderbolt P-47, inspirovanou americkou stíhačkou používanou z druhé světové války. Tak dal tedy skladatel své sbohem světu music-hallu i kouzlu technického pokroku.

 

Pavel Mužík

 

Prameny

« předchozí
ID 434 (záznam 1 / 0)
další »