Základní informace
Titul CZOsm preludií
Podtitul CZpro klavír
Titul ENEight Preludes
Podtitul ENfor piano
Titul DEAcht Präludien
Podtitul DEfür Klavier
Titul FRHuit Préludes
Podtitul FRpour piano
KategorieKlávesové nástroje
PodkategorieKlavír
Halbreichovo číslo a přípona181
Části (věty)1. En forme de Blues. Poco andante; 2. En forme de Scherzo. Vivo; 3. En forme d`Andante. Adagio; 4. En forme de Danse. Allegro vivo; 5. En forme de Capriccio. Allegretto; 6. En forme de Largo. Lento; 7. En forme d`Etude. Presto; 8. En forme de Fox-Trot. Allegro
Durata18' 30''
Nástrojové obsazeníPf
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolí
Dedikant Martinů, Charlotte
Diplomatický přepis věnování
Poznámka k věnováníVěnováno Charlotte Quennehen (pozdější manželce B. Martinů).
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1929
Započetí kompozice1929
Dokončení kompozice1929
Poslední úprava
Premiéra
Interpret
Datum premiéry
Místo premiéry
Ansámbl
Uložení autografu
InstituceÉditions Alphonse Leduc
Místo uloženíPaříž
Současný vlastníkÉditions Alphonse Leduc, Paříž
Poznámka k rukopisu
Vydání
Místo vydáníPaříž
VydavatelÉditions Alphonse Leduc
Rok vydání1930
CopyrightÉditions Alphonse Leduc, Paříž
Poznámka
PoznámkaNázev skladby na titulní straně autografní partitury: "I. - II. Suites de morceaux pour piano." *** Jednotlivé kusy označeny v autografu čísly I. 1-4 a II. 1-4. *** Preludium č. 2 upraveno také pro orchestr. Viz H 181 A.
Informace

Osm preludií pro klavír

Osm preludií pro klavír z roku l 929 ukazuje dedikací na souvislost rodinného rázu: každé z nich má v záhlaví věnování „á Mademoiselle Charlotte Quennehen", což je rodné jméno Francouzky, jež se stala 21. března 1931 skladatelovou ženou. Preludia nepatří mezi často provozovaná díla Martinů, mají však nesporně zajímavé hudební hodnoty. Pozoruhodné jsou i z hlediska tvůrčího vývoje autora: v klavírní tvorbě (podobně jako ve svém oboru třetí smyčcový kvartet) dosahují vrcholu v zatěžkaném harmonickém pojetí rozšířené diatoniky. Další desetiletí bude ve znamení neustálého zjednodušování a oprošťování, které může exemplárně do­ložit porovnání první verze violoncellového koncertu č. l z roku l930 s definitivním projasněním partitury (i harmonie) ve verzi druhé z roku 1955. Preludia jsou opatřena podivnými názvy, které sotva pocházejí od autora samotného: nejspíše je z komerčních důvodů připojilo nakladatelství, které jednotlivé skladby chtělo oživit módními názvy (a la Prélude en forme de Blues, Prélude en forme de fox-trot apod.), Výsledek je místy dosti konfúzní (č, 3 je Prélude en forme ďandante, s tempovým označením Adagio, podobně č. 6 - Přelude en formě de largo s tempovým označením Lento). Skladatelův rukopis obsahuje pouze tempová označení, zato však je opomenuto členění cyklu na dvě řady po čtyřech částech.

 

Jaroslav Mihule

CD Bohuslav Martinů: Komplete Piano Works (Emil Leichner), © Supraphon 2002, 3656-2 133, Sleeve-note

 

 

 

Prameny

« předchozí
ID 151 (záznam 1 / 0)
další »