Základní informace
Titul CZKoncert pro violoncello a orchestr č. 1
Podtitul CZ
Titul ENConcerto for Violoncello and Orchestra No. 1
Podtitul EN
Titul DEKonzert für Cello und Orchester Nr. 1
Podtitul DE
Titul FRConcerto pour violoncelle et orchestre n° 1
Podtitul FR
KategorieKoncerty a koncertantní hudba
PodkategorieVioloncellové koncerty
Halbreichovo číslo a přípona196 I
Části (věty)1. Allegro moderato; 2. Andante poco moderato; 3. Allegro con brio
Durata26' 45''
Nástrojové obsazení2222-2220-Timp-Pf-Archi
Sólový hlasVc
Obsazení vokálních rolí
Dedikant
Diplomatický přepis věnování
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompozicePolička
Rok dokončení1930
Započetí kompozice08/1930
Dokončení kompozice17.10.1930
Poslední úprava
Premiéra
Interpret Gaspar Cassadó (Vc)
Cassadó i Moreu, Gaspar
Datum premiéry13.12.1931
Místo premiéryBerlín
Ansámbl
Uložení autografu
InstituceSchott Music GmbH & Co.
Místo uloženíMohuč
Současný vlastníkSchott Music, Mohuč
Poznámka k rukopisuFaksimile autografu uloženo v Centru Bohuslava Martinů v Poličce. *** Skici v soukromém vlastnictví (Francie). *** První strana autografního sólového partu v soukromém vlastnictví (Česká republika).
Vydání
Místo vydáníMohuč
VydavatelSchott Music GmbH & Co.
Rok vydání1932
CopyrightSchott Music, Mainz
Poznámka
PoznámkaPrvní verze koncertu. *** První věta dokončena na konci srpna 1930 v Poličce. *** Název na titulní straně autografu: "Concert pour violoncelle avec orchestre".
Informace

Koncert pro violoncello a orchestr č. 1

Rozsáhlá koncertantní tvorba Bohuslava Martinů čítá kolem třiceti skladeb pro sólové nástroje či skupiny nástrojů s orchestrem a je velmi různorodá. Tyto kompozice různých druhů, forem a obsazení bychom i přes jejich rozmanitost mohli rozdělit do dvou hlavních skupin. Důležitým rysem první z nich je princip concerta grossa. Ten však Martinů nepoužil v tradičním smyslu slova, čili pouze ve skladbách pro skupinu sólových nástrojů na jedné straně a orchestr na straně druhé. Některé koncerty tohoto typu jsou určeny i pro sólový nástroj s orchestrem, jako např. Koncert pro cembalo a komorní orchestr s klavírem nebo Concerto da camera pro housle, smyčcový orchestr s klavírem a bicími nástroji. Druhou skupinu pak tvoří díla vycházející z klasicko - romantické tradice virtuózního instrumentálního koncertu.

Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 má za sebou bohatou historii přeměn. Z původně koncipovaného concerta grossa se postupem času stal monumentální sólový koncert s velkým orchestrem. První verzi koncertu zkomponoval Bohuslav Martinů v Poličce a v Paříži roku 1930 a věnoval ji Gasparu Cassadó, který ji premiéroval v roce 1931 v Berlíně. Po devíti letech se Bohuslav Martinů ke koncertu vrátil a přepracoval ho pro velký orchestr, protože nebyl spokojen s komorním obsazením. Ani tato podoba však nebyla konečná. Martinů totiž slyšel skladbu v roce 1955 z pařížského rozhlasu a zděsil se nad hutnou orchestrací, dílo nově přeinstrumentoval a vylehčil sólový part. Tuto, podle vlastních slov “korektní a definitivní” verzi pak věnoval (stejně jako druhou verzi) slavnému violoncellistovi Pierru Fournierovi, s nímž konzultoval změny v sólovém nástroji.

Celková koncepce koncertu sleduje obvyklé pořadí vět: rychlá, pomalá, rychlá. Vstupní Allegro moderato, plné života a energie dává velký prostor sólovému violoncellu. Svou extrovertní povahou je pravým opakem ke střednímu Andante, v němž je díky veliké škále výrazových prostředků dosaženo obrovské hloubky, naléhavosti až nostalgie. Bohatá melodičnost přináší plochy vnitřního klidu i napětí, v nichž hlavní tíha leží opět na sólovém violoncellu a orchestr má doprovodnou funkci. Finální rychlá věta má střední díl Andante se sólovou kadencí, které je svou povahou reminiscencí druhé věty. Třetí věta užívá podobných prostředků jako věta první. Synkopický rytmus, častá staccata a široká dynamická hladina dodávají hudbě spád a vitalitu. V tomto duchu se celý koncert slavnostně uzavírá.

 

Sandra Bergmannová

 

 

Prameny

« předchozí
ID 451 (záznam 1 / 0)
další »