Smyčcový kvintet pro dvoje housle, dvě violy a violoncello je přehledná třívětá kompozice (Allegro con brio, Largo, Allegretto) klasického rozvrhu se vstupní sonátovou formou (v d-moll) a se zajímavě koncipovanou větou finální: hlavní téma je tu totiž stylizováno v polkovém duchu, avšak současně též polyfonně zpracováno. Imitační rozběhy posléze přejdou do pětihlasé fugové expozice.
Martinů kvintet komponoval mezi 27. zářím a 5. říjnem 1927 v Poličce. Skladbu chtěl věnovat vlivné Američance a mecenášce Elizabeth Sprague-Coolidgeové, zakladatelce hudební nadace při Library of Congress ve Washingtonu. To se také podařilo. Bezprostředním výsledkem tohoto kroku bylo, že se octl „mezi vyvolenými“ – a jeho skladba byla následující rok zařazena na program festivalu pořádaného mecenáškou v Pittsfieldu. Tam skladba zazněla poprvé.
Jaroslav Mihule, Martinů: Osud skladatele, Praha: Karolinum, 2002, s. 150–152.