Smyčcový kvartet s orchestrem, zkomponován v roce 1931, je prvním koncertantním dílem Bohuslava Martinů, ve kterém se přiznaně inspiruje a cílevědomě experimentuje s barokní formou concerta grossa. Tato skladba je organickou součástí souboru skladeb v novém stylu, který si svébytně osvojuje neoklasicismus 20. let. Počátečním impulzem pro kompozici Smyčcového kvartetu s orchestrem bylo oslovení skladatele belgickým kvartetem Pro Arte, aby vytvořil koncertantní dílo pro sólové smyčcové kvarteto a orchestr pro koncertní sezónu 1931/1932. Světová premiéra se konala 20. března 1932 v Marseille (Théâtre de nations, Salle Prat) v podání Pro Arte a blíže neurčeného orchestru, sestaveného zřejmě pouze pro tuto příležitost. Premiéru dirigoval Georges Sébastian. Skladbu lze vnímat jako dílo syntetizující jednu z linií skladatelova vývoje a představující důležitý milník v jeho pojetí koncertantní tvorby.
Christopher Hogwood, Pavel Žůrek, Marek Pechač, Souborné vydání díla Bohuslava Martinů: Čtyřkoncerty, série III/2/4, Praha: Bärenreiter, 2018.