Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníSchönenberg - Pratteln
Datum odeslání20.04.1958
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPraha
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kmš 872
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 872
Signatura v IBMŠafM 1958-04-20
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBM čte rukopis Šafránkovy monografie. Soukromé dopisy "jsou ovšem někdy ne směrodatné" a skladatelovy články do programů jsou "vcelku c`est la blague". Text by se měl zhustit. Následují detailní kritické poznámky k jednotlivostem od str. 23 Šafránkova rukopisu až po str. 219; pokračovat v komentáři bude v příštím dopisu. Pro vydání v cizím jazyce je kniha moc dlouhá, text potřebuje "clearing".
Diplomatický přepis dopisu

[Kmš 872; PRATTELN, 22.IV.58-19]

Avril 20 1958.

Mily Milosi:[1]

Touche! Je to podivny pocit videt svuj zivot tak rozebran a vracet se tak daleko zpet do vzpominek a udalosti. Myslim ze se ti to podarilo a napisu ti vice az cetbu dokoncim jsem teprve u Concert Grosso a tak hlavni podekovani prijde na konec. Vidim ted jaka velka prace to byla a myslim te jeste ceka.Napis mi zdali tato kniha je urcena pro ceske vydani a nebo pro preklad?
Ted bych v rychlosti chtel rici nekolik poznamek,ktere jsem si behem cetby udelal.


    Za prve vyhod toho Mistra na str 1. uvodu.

Ted co se tyce qoutation[2] z mych dopisu a clanku,to jest dosti dulezite. totiz clanky psane do revue atd jsou premyslene,mohou byti quotovane. Dopisy jsou ve vetsine spravne alespon tobe nebo hudebnikum,dopisy vice mene a vice privatni jsou ovsem nekdy ne smerodatne a co se tyce clanku v programech,zde bych se zamyslil,nebot jak vis clanky do programu jsou ta nejhorsi vec ktera skladatele muze potkat a hlavne mne a tak sjou odkladane az na posledni chvili a kdyz uz vyhnuti nei tedy se vypoti nejaky ten argument ale v celku c‘est la blague[3],tak tam bych byl opatrny.

Prvni dil Policsky je moc hezky a vubec jsem v uzasu kdes nasel vsechny ty informace .

Ja myslim ze bys mel jeste celou vec zhustit,jsou tam veci jez se opakuji a snad prilis velikou vahu prikladas tem prvnim pracim,jako Stin a jine,jez jsou jiste jenom episodou a spise trenovanim.Vratim se k tomu v detailu. Vezmu to po poradku dle stranek. K prvni casti se jeste vratim zacinam od str 23. Kde je omyl,reditel konserv. v te dobe nebyl Kaan nybrz Knittl[4],jak spravne uz pises na str.  nasledujici.

Str.27. Myslim ze rukopis tri jezdcu[5] musi byti v Policce a nebo je ve V. Moulin nechal jsem si sem ted vsechno poslat,tak ti to sdelim ‚ale nemyslim ze si ho nechal knittl.

vsechny neb vetsina otazek jsou otazky pameti a mohu se sam milt a rovnez ty se[6] muzes milit. Hej.

S tim violovym klicem mam pravdu[7] ale o tech rozepsanych hlasech[8] nevim[9] proc bych je byl rozepisoval.Mozna ze jsem se ten violovy klic prece jen behem prace naucil,nevzpominam.

Str. 36 Novakuv ucitel byl Marak[10] a pozdeji teprve Hoffmann. Co se tyce Novakova clanku nemyslim ze vse je spravne, byl jsem prekvapen nekterymi diskrepanci o nichz jsem myslel ze mame totozny dojem.Bylo to tez psano po letech.


[11]Na str 41 o tom byzanskem zpevu je nekde nedorozumeni,samozrejme je to monodie, tech par radku je nejasnych,ale neprekvapilo mne ze vychodni hudba neni kontrap. atd a nemuze miti volne vedeni hlasu,protoze je zde hlas jen jeden. To jsem vedel obtize byly jenom sehnat je to jest najis je v nekterem vydani,tak to oprav nebot by nam ihned vytkli ze tomu oba nerozunime.
Str 45. Pelease jsem v nemeckem divadle nevidel az v Narodnim.[12]

[13]Str 51. Pisne na Baudelera myslim existuji,ponevadz jsem je nekde videl[14](V. Moul?0
[15]Trochu mne to plete protoze pozdeji citujes dilo jez bylo venovano Libe,nejsou to ty pisne,  nebo nedal jsem ti je v Parizi?[16]

[17]Str 52. Byla Orridge clenem Videnske a berlinske opery a ne Covent Garden?[18]

Str 53. Zde se jedna o zkouzku tak zvanou statni s jejiz diplomem bych mohl ucit hudbe,zde se mylim je to spravne na str 52,  sorry.

[19]Str 55. Rusky balet v nemeckem jsem nevidel. Az v Parizi.[20]

Str 56. Gzovskou jsem take nevidel,jen jsem poslal partituru[21]

Str 58. Zde je asi znacny omyl ktery se tahne po nekolik stranek co se tyce tech pilnych studii partitur. Partitury v te dobe jsme nemeli a take bych je nebyl nijak zvlast studoval,co jsme meli to byly spise upravy pro piano,take nevim[22] ze by mi pratele posilali partitury do Policky,tohle musim zkontrilovat ale urcite to studium pilne partitur neexistovalo. Vubec zvlastni studium nebylo to co bylo nelze nazvati studovanim. Vratim se k tomu.

tady myslim ze se prilis zdrzujes u veci nahozenych skiz a dokonce ztracenych.

[23]str 60 Spanelskou Rhap. jsem jiste neznal a neslysel,neboy pokud vim tyto skladby i debyssy  se zacly hrati az po valce a to jest se Zemankem.[24]

Prosim te zkontroluj to casove mi to nevychazi ale v tom jsem jak vis slabej.

Str 62. kde jsi nasel tu koledu[25] ze o ni v takovych detailech mluvis?

Str 62. Hudebnice neni ceske slovo. (Opani Beli)[26]

[27]Str 64. Mluvis o tom Goudimelovi ale ja jsem uzil asi jenom zalm a nebo jsem uzil i hudbu?[28]

Str 71. O tom zazraku. V nekterych malo pripadech kde jsem uznal ze vec je hodna usili,uzil jsem nahle veskerou svoji energii. Pripad zajezdu. Pomoc Alice masarykove. To se stalo malo kdy.[29]

Str 72. pises co drive v partiture videl... o otm uz jsem psal na prvni str. partitury zkratka pro nas chude nebyly. Na teze str. o uvedeni franc, hudby, byl to prvni Zemanek[30] ktery z toho byl divoky ale nastudoval to a hral v Plodinove burse. Zde je vubec male nedoroumeni s Talichem ale to nema vyznam. Ja sam nemam dojem ze by byl tolik sledoval moji cinnost bylo to spise ze jsem byl prite1em Stani. Forget it.

[31]Str 75 byl Cernohorsky v Italii?

Str 75. Istar[32] znamena uplny atd od ceske hud. mkoncepce Stinu. To je vedle. Stin je zkratka skolni prace a slaba vubec bych o ni nepsal.[33] Co se tyce te volby Orientu,to je jen stredoevropska nemoc ‚kazdy hledal v Orientu svoji fantasii, tedy nic zvlastniho pro moji volbu.Otazka psychologicka naroda ve stredu Evropy.

Str 77 Legendu o Josefovi jsem videl v Praze. Ohnivaka jsem si nikdy zvlaste necenil a tedy jiste necitoval v mych oblibenych skladbach, snad jen pro forma. Istar nemuze miti vliv Parize nebot byla psana nez jsem odejel.[34]

[35]Str 80. jeli prace variacni nemuze miti formu Sonaty.totez pro Istar o vlivu Parize kam jsem prijel pozdeji,to jest premiera byla nebo mela byti 1918?[36],[37] Pariz je 1923.

Str 87 ti fauni to jest zase orient ale poeticka stranka je dulezita        

[38]Str 83 casova neshoda se Sukem ktery k nam chodil do Myslikove[39] az kdyz jsem u neho studoval. Pravda je ze Mizejici pulnoc ucesal a mozna ze ne zrovna na prospech.

[40]Str 84 Asrael,mne zaujal velice pres patheticky a bolestinsky raz ale pokud se pamatuji slysel jsem jej jen jednou,ani jsem v nem asi nehral.

Str 85. Partitura Mizejici pulnoci musi byti v Praze asi ve filharmonii? [41]

Myslim ze byl psan po baletu ale nejsem si jist.

[42]Str 87. Nevim co mas stale s tou Celestou? To je nastroj na ktery se vubec nepamatuji ze bych ho byl uzil[43]

Str 89 co se Madrigalu tyce, neznal jsem je pred English Singers[44] ale co mne na tom uchvatilo byla[45] reprodukce,spise než Mad. samy. K tem jsem dosel pozdeji tototiž tenkokrate opravdu ke studiu.[46]

Str 90 zase to studium Orlanda Palestriny,ty se proste studovati nedaji a tak tvuj zaver je jenom cause et effect.[47]

Str 91. Tvrzeni o Perotinu je mylne, slysel jsem jej poprve az v N. Y. Vlastne to rikas. sorry.Str 92.[48] Ti fauni vychazeji take z Rousslela.[49],[50]

[51]Str. 97. Na rue Chapelais si nevzpominam.[52]

[53]Str. 99 Pochubuji ze Schonberg byl na programech Kous.

99 zase mylna zminka i studium. Zapomnel jsi na Joyce ktereho jedine z cele te gruopy jsem znal[54]

105. Nejak konfusni “tezsi je napsat to co nas napadne“ srovnej s predchozim.

107 “ tvurci cinnost zde predchazela theoriim..“  ????

[55]115. Co je to to Concertino pro Franka.[56]

118[57] casove nejak nezrejme. Koncert pro piano Allegro???[58]

     To nebyl Kipling ktery mi nedovoli uziti textu ale jeho nakladatel,to jest oni to dovolili ale za nejaky obnos[59] cimz muj zajem se ztratil.[60]

121. schazi pomerne malo znameho sklad.

[61]134 nevim z ceho odvozujes ze jsem se ridil textem velmi podro bnym a casove presnym?

136. Kdo je vrah? nep matuji se.[62] Jmenuj Lovenbacha.[63]

137. Mam velke obavy ze vsechny ty extempore jsem do Tanecnice strcil sam,proti
protestu budina.

148 proc tam misis c “ cosi nenemeckeho#??

149 rikas ze trio[64] je absolutne nahle spontanni a pak rikas ze je vysledkem dlouheho hledani. Hledani ceho?

154 Torelli neznam a take jsem je neobdivoval pro to co tam pises[65].Nezapomen ze vetsina techto veci je jen od slyseni a ne od divani se do partitur,ktere vubec byly vzacne jako Corelli k.p.

[66]155 se zase vracis k nemeckemu metaf. razeni. ?/Vzdyt mame Dvoraka a Smetanu.

159 Partitu jsem neslysel v N.Y. To jest az disk.O provedeni Antverp nevim[67]

161. V Zapomen tam to venovani Cassadovi, ktere neni jiste,nenasli jsme to na
titulni str. A nova verse je venovana Pierre Fournier.[68]

162. MYslim jssem skoro jist ze Munch mel premieru v originalni versi.[69]

          Tu spatnou orchestraci jsem slysel pres Radio.

165 druhy radek Rozdilnost sve Koncepce , ne techniky s hodbou

[70]166 o tom divadle to jen moc rozptylene a nerikas co schazelo nasemu divadlu ve vyvoji,totiz rikas to ale ne jasne.

167 Lidova divadelni osnova,nepresne Dorota je lidova hra,ne divadelni.[71]

Str 168. 

   [72]Tady je trouble S Legendou[73], ja myslim ze jsem ji vzal ze Susila,jako i ostatni veci pozdeji pro Spalicek. Nebot jsem nikdy k svemu politovani Janackovu sbirku nemel a i tezko nych nasel,rozebrana dlouho. Jiste tim myslis Bartos–Janacek,[74] ktery mi na zadost poslal Zouhar[75] z  Univ. Knih, az do Nicy, T. J. vzal jsem z nehonpisen Pro Horu tri svetel.[76] Take pozdeji si nejsem jist s Nemcovou,pro Spalicek. Jediny pramen ktery jsem mel je a byl Susil. Nemcovou jsem ovsem mohl nalezti v Parizi asi v Institute Slave. Ke str 169.

[77]180 Nemyslim ze Paskalina[78] je dle Zeyera,vzal jsem jen nazev,v ostatnich se jmenuje jinak,nevzpominam jak.

[79]181. Zde je hodne semantickych chyb v popisu hry a hudby.

[80]184 Vypravu Marii v Praze myslim si nedelal Muzika nybrz Feuerstein (?)[81]

[82]185. Ktereho presidenta myslis,jemu jsem byl predstaven?

186 Nejasne polozeno “a kde text tvori hlavne narodni pisne “ to jest ze uzivam text nar. pisni.

[83]Myslim ze jsme nasli ze debureau byl z Koeln.[84] Kdo je basnik Mach.[85]

Zde ovsem prehanis o te znamenite praci Strause nebot jsi asi nevidel co mi napsal,ale budiz nechme to,ja mam dojem ze jsem si celeho Moliera na konec prelozil sam, protoze on pracoval zvolna a obycejne kdyz mi text dodal po castkach ja uz mel davno muziku i text hotov. To je detail.

188. proc do vyssi sfery “duchovni"?

[86]189 historie neni ceske jmeno. pak opakujes co jsi uz drive znacne rozvedl.uz myslim po treti.
190 toto ohraniceni..... . Cela fraze nema smysl v tomto kontextu.

191. Co jest Vertikalni polyfonicke zpracovani???

[87]192. Samozrejme ze jsem Klicpru psal Pro Divadlo.[88] Radio-opera je nonsense Divadlo beze sceny, haha,Pro Radio jsem to psal jako objednavku ovsem, a zapominas zde na Jiraka ktery mi jako riditel trikrate pomohl financne ‚Hlas lesa,[89] Veselohra‚[90]Kytice.[91] Ale rozhodne netvrd ze ty veci maji Radiovy ucel,Hlas lesa je dokonce proti Radiovy ‚nebot se tam jedna o zamenu osob ketre nikdo nevidi,tedy nebud na omylu v te veci. Radio-opera cela n´exist[92]

195. Juliette. Upravoval“ktera nemaji nekdy primou dejovou souvislost.Dejovou ovsem musi miti ale nemaji primou textovou souvislost. Semantik.

196. Juliettu jsem nasel take na nabrezi, vzacny vytisk.

197. “vystridan pristim okamzikem“ Spatna semantik, pri nejmensim“vystridan okamzikem pristim“ je lepsi ale stale slabe.

202. Zaramovane[93] orchestr. Partemi...???

206. Nemyslim ze bych byl Officialne postavil kandidaturu . Vubec nejsem jist jsili dobre informovan, byl Kricka reditelem??,

        Byt v Montsouris[94] byl v osmem[95] patre ne v sestem. o tom jsem jist.

207 zase nejmenujes Jiraka.[96] bez jeho pomoci by Rozhlas nebyl objednal.
210. Nevylozis konkretne term Ricercari to jest hledani research ‚recherche a take ze to mela byti forma na ceste k fuze ‚fuga,fuze ‚fuzou, fuzami o fuzach,funny proc.tam strkas Malipierro nevim.

      Zase tam jmenujez celestu.?????

                                211.
ve vsech tech rozborech je to znacne sroubovane,po cele knize.

ku pr. jez harmonickumi nuancemi vytvori velmi svodobnou atmosferu (?) By the same token, moje rozbory v programech jsou pitome az na nekolik vzacnych vyjimek. (Ku pr ta obalena polyfonie str 214

216. Musim se zeptat Sachera na tu definitivni versi o zkouskach na Double-concert[97],myslim ze to behem casu vzalo jine verse nez ve skutecnosti to bylo.

219 zase opakujes co jsi uz rekl.


                                                               Pokracovani v pristim cisle.


Tedy v zasade se musis ridit dle toho co v knize rikas o mem pomeru v procesu tvurcim,cili ze nas vzdy napadne vzdy vice nez je treba a ze obtiz je vyvolit z toho co je treba a ne vice.Ja ovsem na tuto theorii jsem doplacel po cely [98]zivot ale je spravna.tedy myslim ze kniha hlavne pro cizi edici je moc dlouha, totiz jsem si toho jist a je zbytecne zatezkana opakovanim techze veci pri prilezitostech ovsem ruznych,to potrebuje clearing. Dalsi dojem ktery mam ze mnoho stranek pises jakoby a hlavne pro sebe sana,cili jaksi predpokladas ze ostatni detaily jsou samozrejme a zname,coz ovsem nejsou.Na konec velke zavazi jsou rozbory veci,mnohe zbytecne, veci nevydanych. Nazdar

 

Věcné poznámky k DP

[1] Dopiš Kmš 872 a 873 obsahuje velké množství komentářů B. Martinů k připravovanému Šafránkovu životopisu B. Martinů. Dopis je na četných místech pravděpodobně cizí rukou označován pomlčkami a křížky.

[2] Francouzsky „citát“

[3] Francouzsky „to jsou žvásty“.

[4] Miloš Šafránek tento údaj i přes výtku B. Martinů v knize ponechává (srov. Šafránek, 1961, s. 28)

Jindřich Kàan z Albestů (1852–1926) nastupuje v roce 1907 na místo ředitele pražské konzervatoře po zemřelém Karlu Knittlovi (srov. Mihule, 2002, s. 34).

[5] Smyčcový kvartet Tři jezdci, H 1 byla zkomponována v Poličce kolem 1902 podle stejnojmenné balady Jaroslava Vrchlického (srov. Halbreich, 2007, s. 360). Její autograf je dnes uložen v Centru Bohuslava Martinů v Poličce.

[6] Zde je v přehybu dopisu nečitelná část věty.

[7] Martinů vzpomíná, že v době kompozice Tří jezdců, H 1 ještě neovládal violový klíč, a proto psal part violy v klíči houslovém (srov. Šafránek, 1961, s. 32)

[8] Miloš Šafránek uvádí ve své publikaci, že „[…] nalezené hlasy Tří jezdců rozepsal jejich skladatel, v tomu druhu práce tehdy ještě nezkušený. Je to patrno z četných škrtů a chyb a také z nepřehlednosti příliš stěsnaných partů.“ (Šafránek, 1961, s. 34)

[9] Zde je v přehybu dopisu nečitelná část věty.

[10] Stanislav Novák nastoupil na pražskou konzervatoř do třídy profesora Mařáka v roce 1906 (Mihule, 2002, s. 35). Mihule také uvádí: „Když se členové Českého kvarteta stali roku 1922 profesory mistrovské školy pražské konzervatoře, zapisuje se Stanislav Novák do třídy houslové hry ke Karlu Hoffmannovi […].“ (Mihule, 1974, s 29).

[11] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou „pí Sa[??]

[12] Šafránek se, jak sám uvádí, opírá o svědectví Stanislava Nováka, po něhož Martinů navštívil představení Debussyho opery Pelléas a Mélisande v Německém divadle v Praze na podzim roku 1908 (Šafránek, 1961, s. 52).

[13] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[14] Šafránek uvádí, že Martinů po citovém vzplanutí k  Líbě Zítkové během prázdnin roku 1910 v Želivě komponuje tři písně na texty Baudelairových Květů zla. O jejich existenci se však dozvídá pouze z tvrzení Bohuslava Martinů (Šafránek, 1961, s. 58).

[15] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[16] Jedná se o písně Kde jsem to byla? na text Vladimíra Houdka a píseň Proč zoubky tvé tak smály se? na text Růženy Jesenské, v Halbreichově katalogu uváděné jako Dvě písně, H 21. Obě skladby vznikly v srpnu 1910 a jsou dedikovány Líbě Zítkové (srov. Halbreich, 2007, s.459).

[17] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[18] Theo Drill-Oridge (1876‒1963) byla v letech 1907‒1912 členkou Vídeňské státní opery. Info z webu http://greatsingersofthepast.wordpress.com/2012/08/14/theo-drill-oridge-sopranomezzosoprano-21-june-1876-london-%E2%80%A0-05-february-1963-grossenwiehe-flensburg/ -

[19] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[20] Šafránek upravuje ve své publikaci informaci následovně: „Martinů sám měl příležitost seznámit se s Ruským baletem v Praze na počátku r. 1913, kdy slavná kohorta Ďagilevova s Fokinem jako choreografem, s tanečníky Nižinským, Bolmem a Cechettim a se sólistkami Lydiou Kyastovou, Marií Pilzovou-Nižinskou a s Pierrem Montexu jako dirigentem hostovala 18. a 20. ledna v Novém německém divadle.“ (Šafránek, 1961, s. 65).

[21] Šafránek uvádí: „Podtitul Noci ‒ meloplastická scéna ‒ je od Martinů a zrodil se pod silným dojmem vystoupení Olgy Gzovské v Národním divadle v Praze v r. 1912 a 1914 a hlavně pod nezapomenutelným dojmem jejích večerů meloplastických a melodeklamačních. Martinů vstoupil s Olgou Gzovskou (a s jejím manželem Nelidovem) v písemný styk a při její druhé pražské návštěvě v červnu 1914, byl pozván, aby jí přehrál něco ze svých skladeb. Tehdy jí odevzdal svou partituru Tance se závoji pro meloplastické sólové scény […]. “ (Šafránek, 1961, s. 66). Mihule se také přidržuje Šafránkovy verze: „Martinů viděl její dřívější představení a v červnu 1914 se měl s Gzovskou sejít a předat jí partituru dnes neznámých Tanců se závoji pro ´meloplastické sólové scény´.“ (Mihule, 2002, s. 58).

[22] Od tohoto slova do konce odstavce na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou svislá čára.

[23] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[24] Vilém Zemánek (1875-1922) stál v letech 1902‒1918 v čele České filharmonie (srov. Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 986).

[25] Balet Koleda, H 112 napsal Martinů v Poličce v roce 1917 (srov. Halbreich, 2007, s. 198).

[26] Má na mysli Gabrielu Čechovou z Borové, jíž Martinů dedikoval Tři lyrické skladby, H 98, dále Ruyanu, mořskou fantazii, H 100 a píseň Jak milý čas, H 106 (srov. Halbreich, 2007, s. 393, 394, 470).

[27] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[28]České rapsódii, H 118 užil Martinů jako jedno z témat žalm č. 23 Claude Goudimela (srov. Halbreich, 2007, s. 448 a Šafránek, 1961, s. 74).

[29] Za „zázrak“ označuje Martinů své přizvání na umělecký zájezd do Francie, Anglie a Švýcarska, který se uskutečnil od 21. května do 15. června 1919. To, že se Martinů mohl zúčastnit, bylo díky kontaktům s rodinou prezidenta Masaryka ‒ dcera T. G. Masaryka byla spolužačkou Gabriely Čechové a za Martinů se údajně přimluvila (srov. Mihule, 2002, s. 79).

[30] Vilém Zemánek (1875–1922) stál v letech 1902‒1918 v čele České filharmonie (srov. Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 986).

[31] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[32] Balet Istar, H 130, dokončený 21. listopadu 1921 (srov. Halbreich, 2007, s. 199).

[33] Balet Stín, H 102, dokončený o Vánocích 1916 (srov. Halbreich, 2007, s. 197).

[34] Balet Istar, H 130 Martinů dokončil v listopadu 1921, na studijní pobyt do Francie odchází v polovině října 1923 (srov. Mihule, 2002, s. 582).

[35] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou křížek.

[36] Premiéra baletu Istar, H 130 se uskutečnila v Národním divadle v Praze 11. září 1924 (srov. Halbreich, 2007, s. 199).

[37] Podtrženo tužkou pravdpodobně cizí rukou.

[38] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou křížek.

[39] Bohuslav Martinů a Stanislav Novák bydlí ve společném bytě na Myslíkově ulici, kam přicházel také Josef Suk a Karel Hoffmann. Martinů se Sukem konzultoval svou skladbu Míjející půlnoc, H 131 z roku 1922 (srov. Halbreich, 2007, s. 252).

[40] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou křížek.

[41] Míjející půlnoc, H 131 byla premiérována V. Talichem a Českou filharmonií v únoru 1923. Nekompletní autograf díla je uložen v Českém muzeu hudby v Praze a skica v Moravském zemském muzeu v Brně (srov. Halbreich, 2007, s. 252–253).

[42] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou křížek.

[43] Celestu Martinů používá v písňovém cyklu Nipponari, H 68 z roku 1912 a v baletu Stín, H 102 z roku 1916 (srov. Halbreich, 2007, s. 483, 197 ).

[44] Čtyři madrigaly, H 266 dokončil Martinů na Nový rok 1938. Soubor The English Singers Martinů údajně slyšel v Praze v roce 1922 (srov. Databáze Martinů: Bergmannová, Sandra Honzíková, Jana: text ke Čtyřem Madrigalům v databázi B. Martinů). Podobně Šafránek: „Byly to madrigaly anglické a uslyšel je poprvé v Praze začátkem r. 1922 prostřednictvím sdružení The English Singers […]“ (Šafránek, 1961, s. 96).

[45] Zde v místě přeložení nečitelná část textu.

[46] Podtržení tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[47] Palestrinu Šafránek v publikaci zmiňuje už jen okrajově v souvislosti s činností Martinů v 2. polovině 20. let: „Martinů stál v této době již pevně na vlastních nohách; stále pozoroval a mnoho četl. Byla to díla starých mistrů, která ležela doma na jeho pianinu: Palestrina, Orlando di Lasso, A. Corelli, k nimž se brzy přidružil Bach a jeho Braniborské koncerty, Mše h moll a nedostižný a věčný ideál Martinů: díla Mozartova.“ (Šafránek, 1961, s. 135).

[48] Šafránek ve své publikaci uvádí: „Stejně jako madrigaly, ne-li mocněji, zapůsobil na Martinů Perotin (Perotinus Magnus) z pařížské raně gotické školy Notre Dame, kterého poznal mnohem později, až po druhé světové válce, z gramofonových záznamů.“ (Šafránek, 1961, s. 97).

[49] Martinů byl podle Šafránka zcela uchvácen Rousselovou první symfonií Báseň lesa, která byla uvedena v Praze Českou filharmonií za řízení Václava Talich v koncertní sezóně 1920/1921. „Ale všechny tyto dojmy zastínil Roussel, jehož fauni a dryády z panteistické, živoucí, ale nepopisné symfonie působily na Martinů méně než Rousselova vynikající orchestrace, jeho čistý výraz a přirozená rezerva, která činí projev silnější a krásnější.“ (Šafránek, 1961, s. 98).

[50] Podtrženo tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[51] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[52] Na adrese 3, rue Le Chapelais, Paris 17e-Batignolles v 17. okrese Marinů bydlí od listopadu 1923 do května 1924 (srov. Mihule, 2002, s. 98 a 582).

[53] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[54] Šafránek ve své publikaci uvádí uvádí Jamse Joyce v souvislosti s revue Bifur, vydávané v letech 1928‒1930, „jejímž šéfredaktroem byl Ribemont-Dessaignes, zahraničními poradci mimo jiné James Joyce, s nímž se Martinů stýkal, Boris Pilňak a spolupracovníky mnozí významní francouzští i zahraniční spisovatelé a několik hudebníků, mezi nimi Darius Milhaud a Edgar Varèse.“ (Šafránek, 1961, s. 143).

[55] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[56] Jedná se o Concertino pro violoncello, dechy, klavír a bicí, H 143, které Martinů dokončil v Paříži v prosinci 1924. Skladba je dedikována „A monsieur Maurits Frank“ (srov. Halbreich, 2007, s. 311).

[57] Podtrženotužkou pravděpodobně cizí rukou.

[58] Má na mysli Koncert pro klavír a orchestr č. 1, D-Dur, H 149, který Martinů zkomponoval v Poličce v roce 1925.

[59] Podtrženo tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[60] Jednalo se o balet Motýl, který dupal, H 153 z roku 1927, jehož předlohou je povídka Rudyarda Kiplinga The Butterfly that Stamped ze sbírky Just so Stories. Martinů si předem nevyjednal práva na použití tohoto textu, za nějž později Kiplingův vydavatel požadoval finanční vyrovnání, které bylo příliš vysoké, a proto nemohl Martinů skladbu uvést (srov. Mihule, 2002, s. 116).

[61] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[62] J. L. Budín (pseudonym dr. Jana Löwenbacha) […] předložil Martinů tříaktovou melodramatickou grotesku Kdo je vrah, slabou, kabaretní věc, které skladatel nepoužil.“ (Šafránek, 1961, s. 140).

[63] J. L. Budín (pseudonym dr. Jana Löwenbacha) je autorem libreta ke komické opeře Voják a tanečnice, H 162, kterou Martinů komponoval v letech 1926‒1927 (srov. Halbreich, 2007, s.  143 a Šafránek, 1961, s. 140).

[64] Jedná se pravděpodobně o klavírní trio Cinq pièces brèves, H 193, které Martinů komponoval v květnu 1931 (srov. Halbreich, 2007, s. 350).

[65] Ve vydané publikaci již Šafránek Torelliho nezmiňuje (srov. Šafránek, 1961).

[66] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[67] Šafránek i přes tuto Martinů poznámku v publikaci uvádí, že tato Partita (Suita I) pro smyčcový orchestr, H 212 z roku 1931 vyniká […] solidní strukturou, jež překvapila Martinů, když ji slyšel poprvé v New Yorku, 10 let po jejím vzniku […]. (Šafránek, 1961, s. 158). Dále Šafránek uvádí, že byla skladba choreograficky upravena holandskou taneční skupinou Corti a uvedena v Antverpách začátkem roku 1933 (Šafránek, 1961, s. 159; srov. Halbreich, 2007, s. 271).

[68] První verze Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I z roku 1930 je bez dedikace, Gaspar Cassodó ji však premiéroval v Berlíně v prosinci 1931.  Druhá verze tohoto koncertu (H 196 II) z roku 1939 je pak věnována Pierrovi Fournierovi. (srov. Halbreich, 2007, s. 312).

[69] Dirigent premiéry první verze Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, není znám. Druhou verzi koncertu (H 196 II) premiéroval Pierre Fournier a Orchestre de la Société Philharmonic de Paris, řídil Charles Munch (srov. Halbreich, 2007, s. 312 a Šafránek, 1961, s. 160).

[70] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[71] Má na mysli Legendu o svaté Dorotě, kterou Martinů komponuje v lednu 1931 a která je první zkomponovanou částí baletu Špalíček, H 214, jehož první verzi (H 214 I) Martinů dokončil v únoru 1932 a druhou verzi (H 214 II) pak v květnu 1940 (srov. Halbreich, 2007, s. 212‒222).

[72] Na levém okraji tohoto odstavce tužkou cizí rukou „Český lid“.

[73] Legenda z dýmu bramborové nati, H 360 z roku 1956.

[74] Sbírka Františka Bartoše a Leoše Janáčka Národní písně moravské v nově nasbírané. Praha, 1901

[75] B. Martinů píše Z. Zouharovi: „…Bartoš – Janáček mi stále dává mnoho radosti a jsem rád že jsem toto dílo poznal…“ (srov. dopis ze 30. 1. 1955); dále píše: „Bartoše Janáčka Vám pošlu brzo zpět, už jsem ho pročetl. (srov. dopis ze 15. 4. 1955).

[76] Textovou předlohu Hory tří světel, H 349 tvoří anglický text Henryho Vollama Mortona, česká lidová píseň ze sbírky Františka Bartoše a Matoušovo evangelium (srov. Halbreich, 2007, s. 442).

[77] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[78] Sestra Paskalina je čtvrtá část Her o Marii, H 236, kterou Martinů dokončil 26. června 1934 na textovou předlohu Julia Zeyera (srov. Halbreich, 2007, s. 153‒154).

[79] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou křížek.

[80] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[81] Výpravu ke Hrám o Marii, H 236 dělal při brněnské premiéře v únoru 1935 František Muzika, v Praze bylo dílo uvedeno 6. února 1936.

[82] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[83] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[84] Jean Gaspar Debureau (1796‒1846), francouzský mim s českými kořeny. Narozen v Kolíně, jeho otec byl francouzský provazochodec Philippe Germain Deburau a Marie Králová z Kolína (srov. oficiální webové stránky českého rozhlasu http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-jean-baptiste-gaspard-deburau--254229).

[85] Josef Mach (1883‒1951), český básní, který měl upravit texty pro Divadlo za branou, H 251. Část těchto prací provádí Martinů sám, na scénách z Molièra údajně spolupracuje český pěvec Leo Štraus (srov. Halbreich, 2007, s. 161 a Šafránek, 1961, s. 182).

[86] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou pomlčka.

[87] Na levém okraji dopisu tužkou pravděpodobně cizí rukou křížek a svislá čára.

[88] Václav Kliment Klicpera (1792‒1859), český dramatik, básník a prozaik, autor textové předlohy pro Martinů rozhlasovou operu Veselohru na mostě, H 247 z roku 1935 (srov. Halbreich, 2007, s. 159).

[89] Hlas lesa, H 243 z roku 1935.

[90] Veselohra na mostě, H 247 z roku 1935.

[91] Kytice, H 260 z roku 1937.

[92] V přehybu nečitelné.

[93] Špatně čitelné.

[94] Manželé Martinů se začátkem října 1935 stěhují do nového bytu na 31, Avenue du Pare Montsouris ve 14. okrese (srov. Mihule, 2002, s. 587).

[95] Slovo zakroužkováno tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[96] Karel Boleslav Jirák (1891‒1972), český skladatel, pedagog a dirigent. V letech 1930‒1945 byl ředitelem hudebního vysílání Československého rozhlasu. působil 30. letech v pražském rozhlase, v roce 1949 emigroval do Ameriky a stal se pedagogem Musical College of Roosevelt University v Chicagu

[97] Double Concert, H 271 dokončil Martinů na Schönenbergu 29. září 1938. Kompozice byla věnována Paulu Sachrovi, který ji také s Basler Kammerorchester 9. února 1940 v Basileji premiéroval. Šafránek se ve své publikaci ke zmíněným zkouškám Double Concertu nevyjadřuje (srov. Šafránek, 1961).

[98] Na levém okraji dvou řádků tužkou cizí rukou svislá čára.

Celkový počet listů3
Počet popsaných stránek3
Poznámka
Fixacestrojopis, bez podpisu
Vpisky, přípisyvpisky Šafránkovou rukou, zaškrtnuté údaje apod.
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizacenedigitalizováno
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Antverpy
New York
Nice
Paříž
Polička
Praha
Schönenberg - Pratteln
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4687 (záznam 1 / 0)
další »