Základní informace
Titul CZHlas lesa [auth.]
Podtitul CZrozhlasová opera o 1 dějství
Titul ENThe Voice of the Forest
Podtitul ENradio-opera in 1 act
Titul DEDie Stimme des Waldes
Podtitul DEFunkoper in einem Akt
KategorieJevištní díla a filmová hudba
PodkategorieOpery
Halbreichovo číslo243
Durata37'
Nástrojové obsazení1121-2110-Timp-Batt-Pf-Archi (2221, max. 4432)
Obsazení vokálních rolíNevěsta (S), Mysliveček (T), Šenkýřka (A), 1. loupežník (Bar), 2. loupežník (T), 3. loupežník (B), Vypravěč
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1935
Započetí kompozice04/1935
Dokončení kompozice05.05.1935
Premiéra
Interpret Gleich, Jaroslav
Jeremiáš, Otakar
Kühn, Jan
Otava, Zdeněk
Slavická-Vondrovicová, Aša
Šlechtová, Marie
Votava, Antonín
Zíb, Antonín
Datum premiéry06.10.1935
Místo premiéryPraha, Československý rozhlas
Poznámka k premiéřePraha, Studio Radiojournalu, live vysílání stanice Praha 1, začátek ve 21:05.
Sbor Radiojournalu (sbormistr Jan Kühn), Pražský rozhlasový orchestr (dirigent Otakar Jeremiáš).
Sólisté: Aša Slavická (soprán / Nevěsta), Jaroslav Gleich (tenor / Mysliveček), Zdeněk Otava (baryton / 1. loupežník); Marie Šlechtová (alt / Šenkýřka), Antonín Votava (tenor / 2. loupežník), Jan Kühn (bas, 3. loupežník), Antonín Zíb (konferenciér).

18. 10. 1935, Praha, Studio Radiojournalu, live vysílání stanice Praha 1, začátek ve 21:05 – repríza!
Ansámbl Český pěvecký sbor
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Uložení autografu
InstituceČeský rozhlas
UloženíPraha
Současný vlastníkČeský rozhlas
Poznámka k autografuAutografní partitura.
Uložení autografu 2
InstituceCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
UloženíPolička
Současný vlastníkNadace Bohuslava Martinů
Poznámka k autografuAutografní partitura, 8 stran (začátek opery).
Copyright
CopyrightDilia, Praha
Odkaz na prodejcekoupit
Prameny
Vazby Související písemnosti
Dokumenty v Knihovně
Poznámka Libreto (české) Vítězslav Nezval. *** Název a durata na titulní straně autografní partitury uložené v archivu Českého rozhlasu: "Hlas lesa. | Radio-opera. (V. Nezval.) | Doba trvání = 30 minut". Tamtéž uvedeny dvě poznámky k obsazení: "Smyčce mohou býti, zvláště pro provedení mimo Radio, dublovány ale ne více než 4 housle 4 violy 3 čella [sic] 2 cbasy." a "Solisti zpívají současně také sborové partie t. j. v předehře a závěru hry (sbor.). Rovněž i Loupežník a Mysliveček zpívají všechny sborové p[arti]e loupežníků. (Sbor loupežníků co nejmenší.)"

1. repríza byla vysílána 18. 10. 1935, 21:05, Praha, Studio Radiojournalu, live vysílání stanice Praha 1.
O skladbě

Jednoaktovka Hlas lesa vznikla v roce 1935 na objednávku Československého rozhlasu v Praze a patří k nejhranějším rozhlasovým operám vůbec. Bohuslav Martinů ji koncipoval výhledově i jako jevištní dílo, a je tedy úplně paradoxní, že jeho další rozhlasová opera Veselohra na mostě, H 247, zamýšlená výlučně pro rozhlas, prošla v padesátých a šedesátých letech řadou mezinárodních scén, zatímco Hlas lesa se příliš neprosadil. Na vině bude zřejmě jeho větší komplexnost a stylistická pestrost, a tím i větší inscenační složitost. 

Své pojetí výhod rozhlasové opery vyjádřil Martinů v textu k Veselohře na mostě slovy: „Vyloučení faktické scény a přenechání fantazii posluchače představit si hru, je vděčnou úlohou pro radio, jež takto využije intenzitu jak provozované hry, tak i pozornosti a jakési spoluúčinnosti posluchače.” Vědel dobře, o čem hovoří — sám byl ve svých studentských letech častým návštěvnłkem tzv. „slepecké galerie" Národního divadla, ze které neviděl scénu a děj si mohl jen představovat.

O vytvoření libreta požádal Martinů Vitězslava Nezvala, nejvýraznějšího českého surrealistického básníka, překladatele Apollinairova díla Nezval mu byl ideálním partnerem, který uměl přesně rozvinout skladatelův základní nápad. V dopise z května 1935 vyjadřuje Martinů svou spokojenost s výsledkem slovy: „Myslím, že to je rozkošná hra,” a objednává u Nezvala libreto na další operu Divadlo za bránou, H 251: „Prosím Vás, jako v Hlasu lesa, držte se jen poetického obsahu, ne zvláště dějového."

Martinů v době vzniku této aktovky již několik let rozpracovával svůj koncept „lidového divadla” a experimentoval s českým folklorem - krásným dokladem je např. lidový balet se zpěvy Špalíček, H 214 I, z roku 1932. Stejně jako Nezvalův text, osciluje i hudba Hlasu lesa mezi barvotiskovým příběhem, českou lidovou pohádkou, snem a lyričností. Dramaturgie této aktovky je důsledně antirealistická, zapojením vyprávěče - tomu je svěřen již prolog opery: „Vstupte do lesa příšernějšmo než kostlivec” — dociluje Martinů vytvoření distance. Takto je svět díla odpsychologizován a jednoznačně vymezen jako nereálný, divadelní. Premiéra Hlasu lesa se uskutečnila v Československém rozhlase 6. října 1935.

Aleš Březina, Martinů: Slzy nože, Hlas lesa, © 1999 Supraphon Music a.s

« předchozí
ID 166 (záznam 1 / 0)
další »