Základní informace
Titul CZVeselohra na mostě [auth.]
Podtitul CZrozhlasová opera o 1 dějství
Titul ENComedy on the Bridge
Podtitul ENradio-opera in 1 act
Titul DEKomödie auf der Brücke
Podtitul DEFunkoper in einem Akt
Titul FR
Podtitul FR
KategorieJevištní díla a filmová hudba
PodkategorieOpery
Halbreichovo číslo a přípona247
Části (věty)
Durata38'
Nástrojové obsazení1111-2110-Timp-Batt-Pf-Archi
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolíPopelka (S), Sykoš (Bar), Bedroň (B), Eva (A), učitel (T), důstojník, 2 stráže a vojsko (Sp)
Dedikant
Diplomatický přepis věnování
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1935
Započetí kompozice1935
Dokončení kompozice10.12.1935
Poslední úprava
Premiéra
Interpret Otakar Jeremiáš (dir./cond.)
Jeremiáš, Otakar
Datum premiéry18.03.1937
Místo premiéryPraha, Československý rozhlas
Ansámbl
Uložení autografu
InstituceČeský rozhlas
Místo uloženíPraha
Současný vlastníkČeský rozhlas, Praha
Poznámka k rukopisuV Moravském zemském muzeu v Brně uložen náčrt. *** Opis kopistou uložen v Centru Bohuslava Martinů v Poličce.
Vydání
Místo vydáníNew York
VydavatelBoosey & Hawkes
Rok vydání1951
CopyrightBoosey & Hawkes, London-New York (ČR, SR: Dilia, Praha)
Poznámka
PoznámkaLibreto Bohuslav Martinů podle Václava Klimenta Klicpery. Anglický překlad Walter Schmolka, volná anglická adaptace libreta Tony Kushner (2003); německý překlad Ernst Roth, francouzský překlad Bronislaw Horowicz. *** Vydala také Dilia, Praha 1960. *** Název a durata na titulní straně autografní partitury: "Veselohra na mostě. | Radio-opera. | (Dle V. K. Klicpery.) | (Doba trvání = 30 minut.)". K autografu připojeny dvě stránky autorových poznámek.
Informace

Veselohra na mostě

Veselohra na mostě patři mezi opery malé rozsahem, ale velké originalitou a půvabem. Bohuslav Martinů ji psal jako zralý mistr zběhlý dostatečně i v technice operní tvorby (předcházelo ji kolem sedmi oper a operních pokusů) a předloha Václava Klimenta Klicpery (1792-1859) mu vyšla ideálně vstříc jako libreto pro jednoaktovku. Klicperovu předlohu našel Martinů v Poličce o prázdninách roku 1935, když narychlo hledal nějaký text, aby vyhověl objednávce Čs. rozhlasu. Zlákalo ho staré vydání Klicperových veseloher s archaickým pravopi­sem citoslovce „ag" (místo „aj"), kterého je v ansámblech bohatě využito. Navíc ji psal pro rozhlasové vysílání, a tím více mohl ocenit její lapidárnost, dějovou přehlednost i dramatický účin. Dočkal se jejího znovunastudování v době, kdy pracoval na půdě Spojených států (1951): „scénicky a s anglickým textem a mělo to ohromný úspěch... je to opravdu veliký rozdíl mezi rádiem a vidět to skutečné hrát na scéně... Je to české, lidové, prosté, neformální a zdá se, že to lidem něco říká“.

Charakter postav, které nemohou ani tam, kam jdou, ani zpět, odkud přišly, a situační komika, se vytvářejí plasticky na pozadí boje mezi oběma stranami. Komedie končí vítězstvím přátelského vojska, osvobozením nedobrovolných zajatců a rozluštěním hádanky, kudy jelen uteče: nikudy. Hudební zpracování Klicperovy aktovky pro rozhlasové účely je komorní a mělo ihned po jejím scénickém uvedení mimořádný celosvětový úspěch. Veselohra tehdy získala cenu newyorské kritiky jako „opera roku“, třebaže tehdy časově patřila už o řadu let zpět (byla dokončena v Paříži 10. prosince 1935). Od té doby její život málokdy pohasl na delší čas - naopak.

Klicpera umocněný hudbou Martinů předsta­vuje typický příklad paradoxu světovosti: spon­tánní a přesné zpracování jednoduchého, nenáročného námětu, v němž elementární život­ní city a vztahy a opravdový humor spojují člověka s člověkem. Veselohra na mostě se stala jedním ze šťastných dítek skladatelových, která trvale proslavují jeho jméno doma i v cizině.

 

Jaroslav Mihule

Zdroj: CD Veselohra na mostě, © Supraphon 1994, 11 2140-2 611

 

 

Prameny

« předchozí
ID 170 (záznam 1 / 0)
další »