Základní informace
Titul CZKytice [auth.]
Podtitul CZcyklus skladeb na lidové texty, pro smíšený sbor (dětský sbor), sóla a malý orchestr [auth.]
Titul ENBouquet of Flowers
Podtitul ENa cycle of compositions to folk texts for mixed chorus (children`s chorus), soli and small orchestra
Titul DEBlumenstrauss
Podtitul DEeine Funkkantate über Volkstexte
Titul FRBouquet de fleurs
KategorieVokální hudba
PodkategorieKantáty s orchestrem
Halbreichovo číslo260
Části (věty)I. díl: 1. Předehra; 2. Sestra travička; 3. Selanka; 4. Kravarky - Volání pasaček; 5. Intráda; 6. Milá nad rodinu *** II. díl: 7. Koleda; 8. Člověk a smrt
Durata43'
Nástrojové obsazení2320-2210-Timp-Batt-Arm-Pf-Pf-Archi; coro misto, coro voci bianche
Sólový hlasS A T B
Dedikant Zrzavý, Jan
Diplomatický přepis věnováníVěnováno J. Zrzavému [A, CS; PS - ČHF 1956]; Janu Zrzavému [PPR - Panton 1976]
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1937
Započetí kompozice06/1937
Dokončení kompozice26.09.1937
Premiéra
Interpret Blachut, Beno
Cyteráková, Marie
Herold, Jiří
Jeremiáš, Otakar
Kühn, Jan
Vildová, Julie
Datum premiéry04.05.1938
Místo premiéryPraha, Československý rozhlas
Poznámka k premiéřeOtakar Jeremiáš (dir.), Jan Kühn (dir.), Julie Vildová (S), Marie Cyteráková (A), Beno Blachut (T), Jiří Herold (B)
Ansámbl Pražský rozhlasový orchestr, Český pěvecký sbor, Kühnův dětský sbor
Český pěvecký sbor
Kühnův dětský sbor
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Uložení autografu
InstituceČeský rozhlas
UloženíPraha
Současný vlastníkČeský rozhlas
Uložení autografu 2
Poznámka k autografuV soukromém vlastnictví (Německo) uložen opis partitury cizí rukou (1948).
Copyright
CopyrightSchott Music, Mohuč
Odkaz na prodejcekoupit
Vydání
Český hudební fond, Praha, 1956
Signatura IBM: 1057
Specifikace vydání: Partitura, 1. vydání
Detaily tohoto vydání
Panton, Praha, 1976
Signatura IBM: 1057c KV
Specifikace vydání: Klavírní výtah; 1. vydání
Detaily tohoto vydání
Panton, Praha, 1984
Signatura IBM: 1057d KV
Specifikace vydání: 2. zrevidované vydání
Detaily tohoto vydání
Prameny
Vazby Související písemnosti
Dokumenty v Knihovně
Poznámka Texty z české lidové poezie. *** Údaje ze zápisníku Charlotte Martinů: durata: 41' 30''; začátek kompozice: 05.06.1937, I. díl (dokončení?): 18.06.1937, dokončení 8. části "Člověk a smrt": 26.09.1937. *** Název a durata na titulní straně autografní partitury: "Kytice. | Cyklus skladeb na lidové texty. | pro smíšený sbor (dětský sbor), soli a malý orchestr. | Celé dílo (s přestávkami) trvá 45 - 50 minut". Datum na titulní straně: "18. červen 1937"; datum na konci Koledy: "21/6 1937."; datum na poslední straně autografu: "26./9 1937.".
O skladbě

Rozhlasová kantáta Kytice vznikla v létě roku 1937 a je věnována malíři Janu Zrzavému, skladatelovu příteli z pařížských let. Tento cyklus skladeb na texty české lidové poezie pro sóla, smíšený, dětský sbor a malý orchestr napsal Bohuslav Martinů na objednávku Českého rozhlasu, pro který již dříve složil operní aktovky Hlas lesa, H 243, a Veselohru na mostě, H 247. Kytice sestává z osmi částí, které se vždy pojí po dvojicích, tvořených vždy jednou orchestrální a jednou orchestrálně-vokální částí (Předehra - Sestra travička, Selanka - Kravarky, Intrada - Milá nad rodinou), jedinou výjimku z tohoto pravidla představuje závěrečná orchestrálně-vokální dvojice Koleda - Člověk a smrt. V malém orchestru použil Martinů podobně jako např. v Tre ricercari, H 267, nebo v Concertu grossu, H 263, dva klavíry, ke kterým přidal ještě harmonium. Lidové texty si vybral z lidových sbírek Františka Sušila a Karla Jaromíra Erbena (Koleda).

Téma smrti prochází celou tvorbou Bohuslava Martinů od nezralých raných pokusů, jakými je např. symfonická předehra Smrt Tintagilova, H 15, (označená v rukopise jako opus 1), až po smrt pastýře Manolia v opeře Řecké pašije (1954-9), H 372. Ve všech kantátách a oratoriích, které Martinů napsal (vedle Kytice to jsou ještě Česká rapsodie (1918), H 118, Polní mše (1939), H 279, Hora tří světel (1954), H 349, Epos o Gilgamešovi (1954-5), H 351, a čtyři lidové kantáty z let 1955-9) je zastoupeno téma smrti. V Kytici jí ale Martinů věnoval celou jednu část a to tu závěrečnou, nejvýznamnější a nejrozsáhlejší - Člověk a smrt tvoří téměř třetinu trvání celé kantáty. Je-li v madrigalu Na tom světě nic stálého (č. 3 z Madrigalů pro smíšené hlasy, H 380) smrt pojednávána rezignovaně, takřka smířlivě, v závěrečné části Kytice je vylíčena jako něco strašlivého, před čím se člověk marně snaží utéci. V souladu se svým tehdejším zájmem o středověké lidové divadlo používá Martinů hrůzostrašných zvukomalebných efektů – opakované údery dřev, žesťů a obou klavírů, dělící slova: „Střelila ho smrti střelou přeukrutnou střelou přeukrutnou. A píchla ho v srdce převelice těžce“ se vryje do paměti po prvním poslechu a zůstane v ní navždy jako archetyp děsu ze smrti. Jako v každém správném moritátu je v závěru osud jednotlivce zobecněn do podoby výstrahy: „Rozmilí přátelé, z toho příklad vemte: co na mně vidíte, na sobě čekejte“. Nebyl by to však Martinů, aby celé dílo nezakončil hudbou, která – navzdory svému textu - skýtá útěchu.

Kytice patří k těm dílům Martinů, která jsou až do dnešních dnů provozována více v Československu, než v zahraničí. Snad se na tom podepsala její textová předloha, přece jen srozumitelnější ve skladatelově vlasti než mimo ni, snad je na vině i složitý provozovací aparát, vyžadující kromě orchestru ještě dva velké sbory. Složitá mezinárodní politická situace a fakt skladatelova exilu ale nepochybně negativně ovlivnily počet provedení tohoto vrcholného díla. Dvacet let po jeho vzniku, v roce 1959, se o něm Martinů zmiňuje v dopise příbuzným do Poličky: „Už se nám dovolená ostatně také končí a těším se zpět na Schönenberg, tam se cítíme více doma a naši přátelé se také už na nás těší. Čekají tam na nás desky, tak konečně něco uslyšíme. Paul Sacher si je hrál a moc se mu líbí, píše, že jsou dobře nahrány, tak uslyším aspoň Kytici, kterou jsem nikdy neslyšel.”

Aleš Březina, Bohuslav Martinů: Selected Masterpieces, © 2001 Supraphon Music a.s

« předchozí
ID 184 (záznam 1 / 0)
další »