| Stručný obsah | Rukopisné poznámky o Bohuslavu Martinů a jeho díle:
- z časopisu der Auftakt, XVVV., Sešit 3-4, Duben 1938: z článku Josefa Bachtíka o JULIETTĚ
na s. 89 - 90 a ze str. 30 o příspěvku 5000 Kčs, kterou BM obdržel od Nadace Bedřicha Smetany v Brně za operu DIVADLO ZA BRÁNOU, se kterou získal II. cenu.
- z časopisu Český svět, XI., 16/VII. 1915 [s. 45?]:
fotografie odhalení pomníku Jana Huse na Staroměstském náměstí s obchodem s nápisem Hermann Kafka (otec Franze)
- z časopisu České slovo 16/3 1938: Zpěvohra z česko-franc. ducha [?]:
o JULIETTĚ, spojení českého a francouzského ducha v ní a její interpretaci. Zmiňován Václav Talich, František Muzika a Joe Jenčik.
- z časopisu České slovo, 18/III. 1938, s autorskou šifrou H. D.
o nejprve reservovaném a posléze kladném přijetí díla [JULIETTE]. Zmiňováni spolupracovníci a spolutvůrci představení a reflektována vysoká umělecká úroveň provedení představení, působícího velmi soudobě.
- z časopisu Národní divadlo, XV., č. 8 (5. 2. 1938), s. 4: B. Martinů: Poznámky k JULIETTĚ [BM je autorem článku]
vyzdvihuje komplexní prováděcí náročnost díla a její mnohostrannou netypičnost, reakce na některé kritiky, které si Martinů přístup vykládají jako slabou snahu o reformátorství ve stylu Monteverdiho, Glucka, či Wagnera.
- z časopisu Národní divadlo XV., č. 8 (5.2. 1938), s. 5 - 6: Jindřich Honzl: K inscenaci "JULIETTY neboli Snáře":
autor jako esenciální princip moderního divadla uvádí Martinů citát, týkající se jeho HER O MARII: "Můj princip je v zásadě velmi prostý, a to, nepoužívati hudby k vyjádření něčeho, co se hudbou vyjádřiti nedá."
- z Lidových novin 15. 10. 1932: Ot.[okar] Fischer: Z pražské činohry
pochvalná recenze premiéry představení JULIETTE aneb Snář, provedené v obnoveném Studium činohry Národního divadla [13. 10. 1932]
- z časopisu Divadlo XXIV., (1937-38), s. 106-107: Jindřich Honzl: Před premiérou opery JULIETTE nebo Snář
[pouze poznamenání článku s vykřičníkem]
- poznámka o díle [nejspíš VOJÁK A TANEČNICE], dokončeném 20. 8. 1926, přidané poznámky jako "moderní buffa, než revue" a další
- z Martinů dopisů "listy [domovu?]", [vydané?] Jaroslavem Procházkou 1. XII., 1965
s. 1.: citát z listu BM V. Talichovi - 21. 11. 1924
s. 8.: V. Talichovi - 6. V. 1935
s. 8.: V. Talichovi - 26. IX. 1935
s. 8.: V. Talichovi - 28. I. 1938
s. 8.: V. Talichovi - 27. III. 1938
s. 8.: V. Talichovi - 19. IX. 1955
s. 8.: Jan. Procházkovi - 10. 8. 1955
s. 8.: Jan. Procházkovi - 18. 5. [8.?] 1955
- z Divadelních a filmových novin, IX. 12. I. 1966, č. 11., s. 10: Jaroslav Procházka: Neznámé listy Bohuslava Martinů a Jindřicha Honzla Václavu Talichovi
24. 6. 1936 BM V. Talichovi
27. 3. 1938 [poznámka: po II. otiskl jsem]
10. 8. 1938 BM V. Talichovi
10. 2. 1939 BM V. Talichovi
1. XII. 1938 JH V Talichovi
- Zmínka o [korespondenci?] Talicha a Martinů s uvedenými stranami [z jaké publikace?]
- Zmínka o provedení:
1. Modré hodiny [druhá věta NIPPONARI], [pravděpodobně verze pro hlas a klavír] 18. 2. 1923
2. HALF-TIME 7. XII. 1924 [datum premiéry]
3. 1928 - LA BAGARRE 9. XII. 1928 [připsané datum 21. V. 1928]
4. 13. 5. 1930 VOJÁK A TANEČNICE Liberec [připsané datum 1. 2. 1928]
5. [pouze tužkou] SERENÁDA PRO SMYČCE 11x 8. IX. 1931 [nejspíš SERENÁDA PRO KOMORNÍ ORCHESTR]
6. zmínka o SYMČCOVÉM KVARTETU S ORCHESTREM a provedení 14. 3. 1934 [?]
7. II. KLAVÍRNÍ KONCERT s datem provedení 13. XI. 1935 s Českou filharmonií, Václavem Talichem a Rudolfem Firkušným
CONCERTO GROSSO 11.X. 1939 s Českou filharmonií a Václavem Talichem [?]
TRE RICERCARI 11. 10. 1939
- zmínka HALF-TIME
- BAGARRE 13x [provedena?] do roku 1931
- KVĚT BROSKVÍ - poznámka, že z cyklu Kouzelné noci [Klavírní verze písně č. 2 v cyklu je pod názvem "Květ broskví" ("Fleur du pêcher") součástí Dvou písní, H. 213bis.]
- zmíněna Pavla Osuská a datum 2. 4. [19]24 [premiéra KOUZELNÝCH NOCÍ]
- zmíněno dílo PŘEDEHRA OPERY VOJÁK A TANEČNICE s datem 1. 4. 1928 [?]
- Zmíněno jméno Stupka [František?]
- dále zmíněna data [dalších provedení PŘEDEHRY VOJÁK A TANEČNICE?] 11. 5. 1930; 13. 5. 1930; 15. 5. Náchod; 16. 5.; 22. 5. [Pardubice?]
- 21. [?] XI. 1926 [datum premiéry] KONCERT PRO KLAVÍR A ORCHESTR [Č. 1], zmíněn také [Jan] Heřman [sólista] a R[obert] Manzer [dirigent]
- zmínka [původní hry Neveuxe] Juliette ou la Clé des Songe, který byla poprvé publikována v květnu 1930 jako příloha pařížského časopisu Les Cahiers de Bravo [nadpis poznámky]
- zmínka o článku [?] Janáček a PSMU a jména Ka[?]ola
- zmínka o prvním provedení [Neveuxovy hry] Juliette 7. 3. 1930 v Theatre de l'Avenue v Paříži
- zmínka o M. [uvedeno chybně] A. Cavalcantim [režisér Neveuxovy hry]
- zmínka o M. A. Cavalcantim a Paulu Colinem [autor litografického plakátu Neveuxovy hry]
- zmínka o Maurice Jaubertovi
- zmíněno jméno Falconetti [?]
- zmíněn Raymond Maurel
- zmíněna Francis Rose [?[ jako dedikanta Neveuxovy hry
- zmíněno Městské divadlo na hradbách [dnešní Mahenovo divadlo v Brně] s datem 5. V. 1928 - premiéra VOJÁKA A TANEČNICE. Zmíněn [režisér] Ota Zítek, Jaroslav Hladík [choreograf], František Neumann [dirigent] a Bohumil Babánek (scéna)
- poznámky se zmínkou knihovny NK [Národní knihovna v Praze, nejspíše návštěva za účelem rešerše ve zmíněných pramenech]
LN [lidové noviny] - 2. 4. [datum přeškrtnuto] - Květ broskví
LN - 5. V. 1928
LN - 1932 . 13. 12 [poznámka "nebylo"]
Přítomnosti - 20. 2. 1935 "Přežila se opera"
B. M. a N. D., 1960/61 r. 36
Divadlo VIII., 1957: Šaf.[ránek] [Divadlo 8, 7 (1957), s. 547 - 567]
- poznámka [o návštěvě?] koncertu Ženské národní rady 3. 12. 1932 v Lucerně, kde vystoupil V. Talich s PARTITOU PRO SMYČCOVÝ ORCHESTR Bohuslava Martinů. [Na prograu dále] Praga Josefa Suka
- zmínka [premiéry KOUZELNÝCH NOCÍ] 2. 4. 1924, zpěv: Pavla Osuská, dirigent: Alphonse Catherine
- datum 13. 12. 1932
zmínka o SERENÁDĚ PRO KOMORNÍ ORCHESTR - 11x [?] 8/18. 1931 - poznámka "po premiéře" 16. 4. 1931 Walthera Strarama v Paříži, poznámka o dedikantovi Albertu Rousselovi
- zmínka data 2. 4. 1924 [premiéra KOUZELNÝCH NOCÍ] a Pavly Osuské
V CIZINĚ, KVĚT BROSKVÍ z cyklu KOUZELNÉ NOCI.
- zmínka data 13. 12. 1932
- Poznámka o repertoáru Národního divadla v době příchodu [?] a studia B. Martinů
1906/07 - Gluck: Orfeus a Euridicka; Wagner, Verdi; Goldmark
poznámka, že "mnoho baletů", další díla zmíněna např. Švanda dudák, Labutí jezero, Louskáček
1907/08 - Meyerbeer: Afričanka, Auber: Němá z Portici, Marschner: Hans Heiling, Weber: Oberon [a další]
1908/09 - Ostrčil: Kunálovy oči, Fibich: Nevěsta messinská, Bohema, [a další]
1909 - Smetanův cyklus - 25 let Smrti, 85 let narození
1909/10 - Foerster: Eva; Jakobín, Meyerbeer, Strauss: Elektra; Wolf-Ferrari, Weber: Čarostřelec, Goetz: Zkrocené zlé ženy, Auber: Fra Diabolo [a další]
1910 - Musorgskij: Boris Godunov
1910/11 - Ostrčil: Poupě, Strauss: Růžový kavalír, Auber: Černé domino, Picka: Malíř Rainer, Gounod: Lékař z donucení
1911/12 - Donizetti, Rossini, Wagner: Mistři pěvci, Foerster: Jessika, Meyerbeer: Hugenoti, Rimsky-Korsakov: Sněguročka [Sněhurka]
1912/13 - R. Strauss [?]; Fibich: Bouře; Wagner: Tristan a Isolda; Mozart; Beethoven: Fidelio
1913/14 - Otello; Humpredinck: Perníková chalupa; Parsifal; Wolf-Ferrari [?]; Charpentier: Louisa.; Cimarosa: [?]; Charpentier: Julien
10/6 1914 - Goldoni: Mirandolina
Zjevně poznámky k článku "Mirandolina - opera "veselá od začátku do konce"" [Publikováno v Národní divadlo květen-červen 1980]
- zmínky o N. V. Gogolovi, odkazy na citace v Šafránkově monografii, zmínky o C. Goldonim, S. R. Guggenheimovi a jeho nadaci, zmínky o B. Galuppim, D. Scarlattim, N. Piccinim, A. Salierimn (také napsal Locandieru), D. Poggim, M. Thirietu
- přeškrtnutá strana - "Pom Martinů skládal Mirandolinu Maurice Thirier [chybně zapsán M. Thiriet].
- zmínka Jana Hanuše a opery Sluha dvou pánů a balet na stejný námět od Jarmila Burghausera
poznámka - Mirandolina nejúspěšnější opera Bohuslava Martinů v Národním divadle
Poznámky [?]
- Itálie
1922 - turné s Českou filharmonií
1934 - Martinů v Itálii a v Benátkách na Mezinárodním hudebním festivalu 8. 9. 1934
1952 - VII - VIII. Milán, [?], Řím
1954 - IV. - cesta po Itálii (Arezzo)
1922 - květen - Udine, Treviso, Padova, [?], Bologna, Cremona, [?], Modena, Ferrara, Parna, [?], Ancona, Řím, Spezia, Livorno
- V ND 11. 12. 1922 - Goldoni Paní hostinská
Poznámky s andepsáním: M. Martinů v ND [Národním divadle]
- 1. první pokusy s balety 1919-20
2. Istar
a) ND 11. IX. 1924
b) SD 29. 5. 1964
3. Kdo je na světě nejmocnější
ND 17. II. 1927 (Brno 31.1.1925)
4. Špalíček
ND 19. 9. 1983
ND 19. IX. 1933
Brno 25. 11. 1935
5. Hry o Marii
Brno 23. 2. 1935
ND 7. II. 1936
6. Julietta
ND 16. 3. 1938
7. Špalíček
8. Mirandolina
SD 17. 5.1959 - 25. 4. 1963
37x
9. Veselohra na mostě
ND 17. 11. 1961
31x
10. Julietta
ND 5. 4. 1963 - 29. 2. 1968
11. Istar
SD 29. 5. 1964
14x
12. Řecké pašije
Brno 3. 3. 1962
SD 10. 3. 1967 - 1974
13. Divadlo za branou
TD 27. 3. 1968 - 6. 4. 1969
9x
14. Hry o Marii
ND 7. 3. 1969 - 1972
15. Vzpoura
ND 5. 5. 1969
5x
16. Špalíček
ND 7. 12. 1972 - 1976
44x
17. Ariadna
Veselohra na mostě
ND 27. 2. 1975 - 1977
23x
- Poznámky, nadepsané: Goldoni na českém jevišti
1827 - 28. 10. SD - Kuliferda
1836 - 61. - Trufaldýn
1841 - 31. 5. SD - Kuliferda
[?]
1893 - 23. 3. - Paní hostinská
SD - 1. X. 1932 - Zpívající Benátky
17. 8. 1908 - zmínka o tanečnici: Tamara Platonovna Karsavina
1909 v Giselle [?], zmínka Prahy
1912 , 1914 - zmínka o tanečnici - Olga [Vladimirovna] Gzovská |