Základní informace
Titul CZŘecké pašije, 2. verze
Podtitul CZopera o 4 dějstvích
Titul ENThe Greek Passion, 2nd version
Podtitul ENOpera in 4 acts
Titul DEGriechische Passion, zweite Fassung
Podtitul DEOper in vier Aufzügen
KategorieJevištní díla a filmová hudba
PodkategorieOpery
Halbreichovo číslo372 II
Autor textu/libreta Martinů, Bohuslav
Autor předlohy Kazantzakis, Nikos
Durata107'
Nástrojové obsazení3333-4331-Timp-Batt-Arpa-Pf-Archi
Sólový hlasFlauto dolce S, A, T; Cl; Fisarm; Vl (na scéně/on stage)
Obsazení vokálních rolíKaterina (S / mS), Lenio (S), Manolios (T), Yannakos (T), Michelis (T), Panait (T), Nikolio (T), Grigoris (BBar), Patriarcheus (BBar) [v 1. verzi Archon], Fotis (BBar), Kostandis (B), Andonis (T), Ladas (Sp), několik menších rolí, chlapecký sbor, 2 smíšené sbory [oproti 1. verzi chybí několik menších rolí - kapitán a kantor v 1. dějství, Dimitri ve 3. dějství, vypravěč].
Původ
Místo kompoziceSchönenberg - Pratteln
Místo kompozice 2Nice
Rok dokončení1959
Započetí kompozice02/1958
Dokončení kompozice15.01.1959
Premiéra
Interpret Borst, Heinz
Graf, Herbert
Kerns, Robert
Otto, Teo
Pease, James
Peterson, Glade
Sacher, Paul
Warfield, Sandra
Datum premiéry09.06.1961
Místo premiéryCurych, Švýcarsko
Poznámka k premiéřePaul Sacher (dir.), Herbert Graf (režie), Teo Otto (scéna), Sandra Warfield (Katerina), Glade Peterson (Manolios), Robert Kerns (Kostandis), Heinz Borst (Fotis), James Pease (Grigoris).
Ansámbl Chor des Stadttheaters Zürich, Chor des Stadttheaters Luzern
Luzerner Theater
Opernhaus Zürich
Uložení autografu
Poznámka k autografuVe Wienerbibliothek uložena reprodukce autografní partitury. V Paul Sacher Stiftung v Basileji uložen neúplný čistopis s korekturami, skica 1. scény 1. dějství a různé fragmenty.
Copyright
CopyrightUniversal Edition, Vídeň
Odkaz na prodejcekoupit
Vydání
Universal Edition, Vídeň, 1967
Signatura IBM: 1193b
Specifikace vydání: Klavírní výtah
Detaily tohoto vydání
Universal Edition, 1993
Signatura IBM: 1193c
Specifikace vydání: Klavírní výtah s anglickým textem
Detaily tohoto vydání
Universal Edition, 1999
Signatura IBM: 1193
Specifikace vydání: Přetisk 1. vydání provozovací partitury, datum copyrightu 1961
Detaily tohoto vydání
Prameny
Vazby Související písemnosti
Dokumenty v Knihovně
Poznámka Libreto (anglické) B. Martinů podle románu "Kristus znovu ukřižovaný" Nikose Kazantzakise (viz 1. verze; částečně upraveno, zkráceno).
Anglický překlad libreta: Brian Large.
Druhá, "curyšská" verze.
O skladbě

Hudební divadlo bylo jednou z největších vášní Bohuslava Martinů. Provázelo jej doslova po celý život. Již jako dítě poznával Martinů ve své rodné Poličce divadelní provoz, když s tatínkem Ferdinandem, členem a činovníkem tamního amatérského divadla, chodil na divadelní zkoušky a představení. Jako student Konzervatoře v Praze byl pak Martinů častým návštěvníkem obou velkých pražských operních scén - Národního divadla a Nového německého divadla. Svědectvím těchto zážitků jsou mimo jiné i skladatelovy kresby, ve kterých parodoval výjevy ze slyšených oper - ano, slyšených, ne zhlédnutých, neboť mu jeho omezené finanční prostředky stačily pouze na návštěvu tzv. “slepecké galerie”, ze které nebylo vidět na podium. Později však Martinů vzpomínal, že mu to nijak nevadilo, protože mu šlo vždy hlavně o hudbu a ne o sledování (mnohdy) chatrného libreta.

Ke komponování oper přikročil Martinů krátce poté, co si začal být jist svou skladatelskou zručností. První operu s názvem Voják a tanečnice, H 162, napsal v roce 1928 v Paříži, ve městě, do kterého přišel pět let předtím kvůli studiu u Alberta Roussela a pobýval v něm až do roku 1941. Již tehdy, na konci 20. let, si vytýčil odvážný cíl, který pak vyplňoval krok za krokem až do své smrti: zbavit operu “psychologizujícího škváru” a dát jí řád vycházející z hudební logiky. Ústřední myšlenkou bylo doplnění vývoje českého hudebního divadla o ty složky, které podle jeho názoru české národní obrození opominulo. Právě proto se v katalogu jeho oper nachází opera buffa (Voják a tanečniceDvakrát Alexandr, H 255, Mirandolina, H 346), jednoaktová surrealistická hříčka Slzy nože, H 169, opera-film Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, novodobá varianta středověkých miráklů v cyklu Hry o Marii, H 236, rozhlasové opery Hlas lesa, H 243, a Veselohra na mostě, H 247, televizní opera Ženitba, H 341, opera-balet Divadlo za branou, H 251, vycházející z tradice comedia dell’arte, lyrická surrealistická opera-sen Julietta aneb Snář, H 253, pastorální televizní opera Čím lidé žijí, H 336, surrealistické drama s hudebním zakotvením v raně barokních italských operách Ariadna, H 370, a lyrické drama Řecké pašije.

Řecké pašije existují dnes ve dvou kompletních verzích, lišících se od sebe jak hudebně, tak i po stránce dramaturgie. Důvodem k přepracování díla bylo zamítnutí 1. verze pro její radikálnost nejdříve ze strany Royal Opera House Covent Garden v Londýně a potom i ze strany Městského divadla v Curychu a vídeňského nakladatelství Universal Edition. Ve své druhé verzi se opera dočkala premiéry v Curychu v roce 1961. První – dramatická - verze, kterou skladatel rozebral na jednotlivé listy a rozdal na různé strany, se po své rekonstrukci dočkala premiéry na festivalu Bregenzer Festspiele v roce 1999 a o rok později vyšla i na CD. 

Aleš Březina, Bohuslav Martinů: Selected Masterpieces, © 2001 Supraphon Music a.s

« předchozí
ID 366 (záznam 1 / 0)
další »