Rijen 10. 1947.

Mily priteli,

Budu se snazit odpovedeti na vsechny otazky vaseho dlouheho dopisu. Tedy: Houslovy koncert: v orchestru nejsou zmeny a co se tyce kadenci neivm sam co jeste udelam a pravdepodobne to necham jak to je, v kazdem pripade se nenechte zdrzovat s vydanim.Reknete Plockovi aby upravil takt v prvni vete a sice paty takt po cisle 8., ten mi tam dela starosti. Take vam poslu metronomy aby to bylo definivni,Buduli delati novou kadenci,ta se muze ex post vlozit a mohou se hrati obe dle vyberu, ale neberte to v uvahu, myslim ze to necham tak jak je to[1]

Novy spalicek a Julieta ,vsechno v poradku,byl bych rad videl aspon prozatimni otisk vytahu abych jej sam presel,doufam ze je dobre zkorigovan,nejak se vam to coura s vydanim.[2]

Polni mse,stale nevim zdali mate materiel pripraven pro provedeni co se tyce prekladu. zdali jsou podlizene a nebo zdali by se museli zde podpusovat pod noty,napiste o tom nemohu nic podnikati dokud to nevim a dokud nevim kdy bych materiel zde mohl miti.To by bylo mozno dohodnouti s Boussey & Hawkes,ze by to zde zastupoval.Boosey & Hawkws je ta sama firma v Anglii,co s ni mate jak pisete smlouvu tak to snad nebude delat obtize. Mluvil jsem s Hawkees a on by to vital, rekl ze uz dal direktivy v Londyne aby s vami vstoupili v jedanani,tak mozna ze uz o tom vite neco vice.[3]

Prosim vas mnoho, zkontrolujte zdali mate od Spalicka,baletu to nove upravene vydani,kde je svatebni kosile nahrazena jinym baletem, musi to byti datovano na konci kazdeho jednani z roku myslim 1938 nebo39.[4] To je ono co vam privezla moje pani? Zjistete ty data,je v teto uprave mnoho zmen oproti prvnimu vydani,tak jak to bylo provedeno na Narodnim.[5] Pisete ze poridite material, tomu nerozumim dobre,to prece dava roaepisovati divadlo?Vysvetlete mi to.To byste vy pujcovali divadlu? jak v tom pripade vypada moje smlouva s divadlem?

Co se tyce p. Corbett, tedy suita ze Spalicku neexistuje,to co se hraje v Praze v Radiu je nekym upraveno,ja to nikdy neslysel a tak nevim co v tom je. P. Corbett by mohl spise provesti jednotlive sceny jako je ku pr. legenda o sv.Dorote,nebo jeden akt pohadku o Popelce.Myslim ze pro zacatek by byla Dorota nejlepsi oni zda se mi maji radeji aktove balety nez bych mu psal rad bych vedel neco positivnejsiho o jeho umyslech. Jeste se vracim k houslovemu koncertu,ty dva exemplare jsem musel nechat delat a poslu je co nejdrive ale obavam se ze zasilka vezme moc casu nez to dojde do prahy.[6]

Kdo nechal delati material concertina pro klavir?Komu jdou z toho honorare za pujcovni material?Jak jsem vam psal nepamatuji se co to concertino je a tak mi to nedela zvlastni radost ze je provadeno,mozna ale ze je to docela dobra skladbe,ja nevim.Tak mi reknete co o tom ZNALCI soudi, jestli to je dobra vec tedy neni priciny aby nebyla hrana, jestli to jest slabinger,tak to je ovsem jina otazka. Rozhodnete sam,ukazte to Solcovi,v kazdem pripade to vezmete do vaseho zastoupeni a zaradte pripadne do katalogu.Dilo je mym majetkem a pani Aranyi mela jen exklusivitu,jez nyni nema vyznam,tak vezmete dilo k vam,davam vam timto pravo jej zaraditi do vami zastupovanych del.[7]Ovsem nevim jak to je s materialem. Myslim ze jsem se sl. Fuchsovou korespondoval[8] nevim to jiste protoze jsem korespondoval s mnoha pianisty kteri mne zadali o koncert co ma Rudy Firkusny[9], je mozno ze jsem jim navrhnul toto concertino ze by je mohli hrati,ale definitivni dohodu to jest konkretni nemam s s nikym.

Napiste do Universalni edice mym jmenem a zadejte definitivni odpoved, mozna ze by bylo jeste lepe se jich na to vubec neptat nybrz napsati jim ze podle vasich informaci jejich lhuta na vydani prosla a ze vy chcete dilo vydati okamzite,zdali maji namitky.Snad by jste se mohl poradtiti s Lovenbachem,rad bych uz tuto afairu mel vyresenou,Concerto grosso se tu hraje casto sam Koussevitzky je hral tuto saisonu 8krate,zde ovsem ma zastoupeni za universalku Associated music Publisher,tak mi jdoou nejake prijmy ale take o vydani nemluvi.[10]

Nejake kopie celove sonaty 2he poslu.Proc je neobjednate prostrednictvim Boosey z Londyna,ci to take nejde? Jak jste dostali ty Etudy a Polky? Napiste si do Londyna o seznam mych skladeb Edici Shott,Ktery vydal mnoho veci, jeho syn je V Anglii a pokracuje v Edici.Adresa je Mr. G. Strecker (DIrector)[11] Schott & Comp.Ltd. 48 Great Marlborough Street London Wl. Nevim jak to ted bude vypadati se zastoupenim v Americe, zda se ze U.S. nema dobre jmeno u nas,ale Hawkes ma velky zajem specielne protoze ma moje[12] moje symfonie,vyda nyni 2hou a 4tou.[13]Muzete mu psati francouzsky on mluvi dobre,napiste mi zdali se neco hnulo.

TY Serenady, jestli se jedna o taktove mensi komposice pro ruzne male ensm[14] ensembly a ne o tu Serenadu pro maly orchestr vydanou u Schotta[15], vezmete rovnez do vaseho nakladu, zatim jen pro pujcovani a do seznamu o pripadnem vydani budeme mluviti az se vratim.Zkratka vsecny tyto mne nezname skladby zastupujte vy a sdelte mi o nich. Rukopis serenad byl pravdepodobne v Radiu, a ted si nevzpominam ohledne venovani,mozno je ze jsem je Smetackovi venoval, nevim, to ovsem nema vubec co delat s pripadnym vydanim nebo zastoupenim,tak si partitury vyzvednete a vezmete do vaseho zastoupeni.[16]

Nejsou tam nekde skladby s titulem Les Rondes,take pro maly ensemble?[17]

Nejezzi pripad je ovsem s partiturami Hry o Marii.[18]Moje pani uz je zpet zde[19] a partitury jsou ulozeny nekde na pude ve Francii,byly cas na legaci v Parizi ale pak jsme je vzali zpet a ted nevim jak to zaridit abychom je dostali,myslim, ze partitura Mariken de Nimegue je v Brusselu.[20]mam v tom pekny neporadek,kdyby si to Narodni bylo nechalo opsat jak to deleli s jinymi partiturami tak jsme to meli v suchu,to se setrilo.[21]Snad by bylo nejlepe kdybyste mohl do Francie zaletet a vziti vsechny ty skladby do Prahy,je jich tam jeste vice,stare hrichy,nektere dobre,To byste mi ovsem musel napsati drive abych udelal disposice aby nekdo s vami dojel do Vieux Moulin,protoze tam pres zimu nikdo nebydli.Sdelte zdali by to bylo mozne,ja bych se pokusil to nejak dostat do Parize,jinak nevim jak to provest uz takto je to dost komplikovane.Jestli partitura Mariken je a Brussel,tak by ji mohli poslat primo vam ac nemem moc rad posilani rukopisyu postou, napisu tam co nejdrive a zdelim vam resultat. Hlavni vec je zdali Poznan ma definitivne v umyslu to provesti a zdali by jim Narodni pujcilo Material.

Dostal jsem konecne kopii od toho meho koncertu pro Harsichord a maly ensemble.[22]To je dobra vec a je po ni poptavka,

Kvarteta mam nova, tri, jeden pro oboe piano, housle a celo, budu hledet poslat vam aspon materialy.[23]

Tak jste mne vyzpovidal uz dlouho jsem tak dlouhy dopis nenapsal, vubec malo pisu ani s komposici to nejde, unavuje mne to a tak mi cas utika.[24] Ale doufam ze se mnou budete spokojen po tomto velkem vykonu a ze jsem castecne odpovedel na vase otazky. Tak se mejte moc pekne a nechte o sobe zase vedeti,hlavne o te Msi,co jsem se ptal a pak o dalsich vecech,tesim se na vytam Julietty i na ten vytach z housl. koncertu,mel byste poslati alespon takovy kartacovy otisk.[25]

Moc vas zdravim a jsem vas

B. Martinů

Jaká je Vaše posice vzhledem k vydání kvartett?[26]

Můžete-li je brzo vydat, dal bych Vám je hned.[27]

[1] Martinů posílá pokyny k vydání svého Koncertu pro housle a orchestr č. 2, H 293, z roku 1943, jehož klavírní výtah udělal Karel Šolc. Zároveň žádá Karla Šebánka, aby zařídil drobnou úpravu skladby českým houslistou Alexandrem Plockem (1914–1982), který koncert následujícího roku uvádí v Praze s Orchestrem pražského rozhlasu za řízení A. Klímy (Halbreich, 2007, s. 309).

[2] Klavírní výtah opery Juliette, H 253, vyšel v Melantrichu ještě v roce 1947, Nový špalíček, H 288, pak o rok později (Halbreich, 2007, s. 163, 481).

[3]  Možnosti jednání s vydavatelstvím Boosey&Hawkes nastiňuje Martinů v předchozím dopise Šebánkovi, stejně jako zmiňuje své setkání s Ralphem Hawkesem (srov. CBM, PBM  Kkš 942).

[4] Martinů má na mysli druhou, zkrácenou verzi svého baletu Špalíček, H 214 II, na níž pracoval od února do května 1940 (Halbreich, 2007, s. 216).

[5] K premiéře první verze baletu Špalíček, H 214 I, došlo v Národním divadle v Brně v listopadu 1933 (Halbreich, 2007, s. 213).

[6] Má na mysli anglického dirigenta Geoffreye Corbetta (1908–1996).

[7] Martinů se o Concertinu opakovaně zmiňuje v předchozí korespondenci se Šebánkem (srov. CBM, PBM, Kkš 906, 936, 937, 939). Z kontextu vyplývá, že se jedná o Concertino pro klavír a orchestr, H 269, z roku 1938, které je dedikováno Juliette d´Arányi a vydáno Českým hudebním fondem až v roce 1956 (Halbreich, 2007, s. 297).

[8] Klavíristka Liza Fuchsová (1913–1977) uvedla Martinů Concertino pro klavír a orchestr, H 269, v březnu 1947 v Bratislavě s Orchestrem slovenského rozhlasu a v srpnu následujícího roku také v Londýně s The London Symphony Orchestra (Halbreich, 2007, s. 297).

[9] Má pravděpodobně na mysli Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, který v roce 1935 premiéroval Rudolf Firkušný a Česká filharmonie řízená Václavem Talichem. 

[10] Martinů kontaktuje Alfreda Schlee z vídeňské Universal Edition již  na podzim 1946 s žádostí o co možná nejrychlejší vydání Concerta grossa, H 263 (srov. dopis z 10. září 1946, sig. v IBM UE 1946-09-10). Ohledně vydání této kompzice informuje Schlee Martinů až v dopise ze 14. října 1947, kdy skladatele informuje o těžkých pracovních podmínkách ve Vídni a o naději, že Concerto grosso v dohledné době vyjde (sig. v IBM UE 1946-10-14) – v IBM asi o rok špatná signatura… Skladba nakonec v Universal Edition Wien vychází v roce 1948 (Halbreich, 2007, s. 272).

[11] Wilhelm Strecker (1884–1958) byl od rok 1920 ředitelem nakladatelství Schott and Co., Limited se sídlem v Londýně.

[12] Písmena přes sebe.

[13] Symfonii č. 2, H 295, z roku 1943 vydává Boosey&Hawkes London–New York ještě v roce 1947, Symfonii č. 4, H 305 až v roce 1950 (Halbreich, 2007, s. 236 a 239).

[14] Písmena přes sebe.

[15] Serenáda pro komorní orchestr, H 199, z roku 1930, vyšla u nakladatelství B. Schott und Söhne v Mainzu v roce 1931 (Halbreich, 2007, s. 269).

[16] Martinů má pravděpodobně na mysli skladby Serenáda č. 1, H 217,  pro dva klarinety, lesní roh, troje housle a violu, Serenáda č. 2, H 216, pro dvoje housle a violu, Serenáda č. 3, H 218, pro obor, klarinet, čtvery housle a violoncello a Divertimento (Serenádu č. 4) pro komorní orchestr, H 215. Všechny čtyři tyto kompozice vznikly v roce 1932, nemají dedikaci a byly vydány v pražském Melantrichu v roce 1949 (Halbreich, 2007, s. 377, 357, 381, 271).

[17] Martinů septet Les Rondes, H 200, pro hobor, klarinet, fagot, trubku, dvoje housle a klavír, vydalo nakladatelství Orbis v roce 1950 (Halbreich, 2007, s. 380).

[18] Hry o Marii, H 236.

[19] Charlotte Martinů se vrací z Evropy 2. října 1947 (Mihule, 2017, s. 536).

[20] O komplikacích a obavách s belgickým uvedením Mariken de Nimègue, tedy druhého dějství opery Hry o Marii, H 236, informuje Martinů jak Karla Šebánka v předchozí korespondenci (CBM, PBM Kkš 928, 930), tak také rodinu do Poličky v dopise v 23. ledna 1946: „Dostal jsem dopis z Belgie,chtěji tam provésti na radiu v červnu Mariken de Nimeque.Doufám že se to zdaři ale take stim budou trampoty protože partitura je někde v Pařiži a material asi ještě v bednách v Narodnim divadle,a ten originlni franc. text zůstal v Pařizi a kdo vi kde je mu konec.Psal jsem p. Šebankovi aby se o to staral, ja zde nemohu nic v tom delat, ale doufám že to dáme dohromady,kdyby to byl ovsěm někdo z te prazske party,to by se přetrhli aby se to uskutečnilo.“ (CBM, PBM Kr 322).

[21] Hry o Marii, H 236, premiérovalo v roce 1935 Národní divadlo v Brně.

[22] Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, z roku 1935.

[23] Dne 25. prosince 1946 dokončuje Martinů Smyčcový kvartet č. 6, H 312, v červnu 1947 Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 317, a na podzim 1947 komponuje Martinů Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315, (Halbreich, 2007, s. 368, 369, 371).

[24] Martinů se stále ještě zcela nezovatavil z úrazu, který utrpěl v létě 1946.

[25] Klavírní výtah opery Juliette, H 253, stejně jako Polní mši, H 279, vydává pražský Melantrich v roce 1947, Koncert pro housle a orchestr č. 2, H 293, pak v roce 1949 (Halbreich, 2007, s. 165, 452, 310).

[26] Smyčcový kvartet č. 6, H 312, vychází v pražském Orbisu v roce 1950, další dvě zmiňované kompozice si na své vydání musí počkat: Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 317 vychází u Southern Music Publishing v New Yorku v roce 1958, Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315, vychází až po smrti autora v roce 1961 u pařížského nakladatelství Max Eschig (Halbreich, 2007, s. 368, 369, 371).

[27] Poslední dvě věty tužkou rukou B. Martinů.