Základní informace
Titul CZSymfonie č. 2
Podtitul CZ
Titul ENSymphony No. 2
Podtitul EN
Titul DESymphonie Nr. 2
Podtitul DE
Titul FRSymphonie n° 2
Podtitul FR
KategorieOrchestrální hudba
PodkategorieSymfonie
Halbreichovo číslo a přípona295
Části (věty)1. Allegro moderato; 2. Andante moderato; 3. Poco allegro; 4. Allegro
Durata23'
Nástrojové obsazení3332-4331-Timp-Batt-Arpa-Pf-Archi
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolí
Dedikant
Diplomatický přepis věnováníTo my Countrymen-Workers of Cleveland.
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompoziceDarien, Connecticut
Rok dokončení1943
Započetí kompozice29.05.1943
Dokončení kompozice24.07.1943
Poslední úprava
Premiéra
Interpret Erich Leinsdorf (dir./cond.)
Leinsdorf, Erich
Datum premiéry28.10.1943
Místo premiéryCleveland
Ansámbl Cleveland Orchestra
Uložení autografu
Instituce
Místo uložení
Současný vlastník
Poznámka k rukopisuRukopis nezvěstný. -- - -- V Library of Congress ve Washingtonu a v archivu Boosey & Hawkes v Londýně se nachází blueprintová kopie autografu. -- - -- V Českém muzeu hudby uložen náčrt, chybí strany 1-4.
Vydání
Místo vydáníLondýn
VydavatelBoosey & Hawkes
Rok vydání1947
CopyrightBoosey & Hawkes, London-New York
Poznámka
PoznámkaTištěnou partituru vydalo nakladatelství Boosey & Hawkes až v roce 1966.
Informace

Symfonie č. 2

Při pohledu na tvorbu Bohuslava Martinů v úhrnu je zřejmé, že se do svých 52 let zabýval rozmanitými druhy a formami, zahrnujícími díla koncertantní, komorní, vokální či vokálně instrumentální, ale nepřistoupil k velkému symfonickému cyklu. Prvním pokusem byla sice Rapsódie z roku 1929, kterou Martinů původně nazval Symfonie g moll, ale na doporučení nakladatele Schotta skladbu přejmenoval. Od té doby Martinů nekomponoval (kromě opery Julietta z r. 1937) pro velké orchestrální obsazení. Během “amerického” období rozšířil teprve svou dosavadní tvorbu i o tento nový rozměr a začal vedle koncertantních skladeb komponovat velká díla symfonická. V roce 1942 vytvořil svou 1. symfonii a komponoval až do 1946 každý rok symfonii další. Spolu s poslední symfonií šestou z let 1951-1953 jsou tyto skladby jednou z nejdůležitějších součástí celé tvorby Bohuslava Martinů a výrazně určují obraz jeho celkového tvůrčího vývoje.

Po úspěšné premiéře Concerta grossa s Bostonským symfonickým orchestrem v roce 1941 si Kusevického hudební nadace v Bostonu objednala u Martinů novou skladbu pro velký orchestr. Autor se rozhodl pro formu symfonie. Z tohoto nelehkého úkolu vytvoření symfonie, který si sám stanovil, byl značně nervózní a necítil se dost připraven. Po dlouhém rozvažování o koncepci díla se v květnu 1942 zrodila 1. symfonie, dílo velké formy pro velký orchestr. Již během její kompozice si Martinů vytvářel koncepci symfonie druhé. “Při dlouhém hledání začátku pro první symfonii přicházely mi složky, jež mne zdržovaly. Zřejmě se nehodily do struktury... A tak mám skoro dojem, že všechny tyto složky, relativně míněno, mně utvořily Druhou symfonii, zatímco jsem skládal První. To je ovšem do značné míry přehnáno; ale je fakt, že když jsem začal Druhou symfonii, našel jsem materiál téměř připravený,” píše Martinů r. 1945. K vlastní realizaci symfonie došlo ve velmi krátké době během června a července 1943 a autor ji věnoval “svým krajanům a dělníkům v Clevelandu, kteří tolik vykonali ve válečné výrobě”. Už v říjnu téhož roku ji premiéroval Clevelandský orchestr ve státě Ohio pod vedením Ericha Leinsdorfa. Čtyřvětý celek je svou délkou i celkovou stavbou koncipován komorněji než ostatní symfonie. I v této skladbě využívá některých prvků concerta grossa, na jehož formě Martinů založil mnoho svých děl především z 30. let. Zde tento kompoziční princip přenesl na pole symfonie s jejím velkým orchestrálním aparátem, což znamenalo inovaci tohoto hudebního žánru. Užití concerta grossa naznačuje Martinů sám v rukopisné poznámce z období vzniku symfonie: “Symfonie II., ač pro velký orchestr, pracuje jen s malými ansámbly, takřka sólovými, faktura je jasná, jednoduchá a melodická”.

Ve stejném roce vznikla symfonická skladba Památník Lidicím, vyjadřující bolest a utrpení způsobené druhou světovou válkou. Druhá symfonie tvoří k dílům tohoto druhu protipól, neboť svou svěžestí vyzařuje optimismus, klid a naději.

 

Sandra Bergmannová

 

Prameny

« předchozí
ID 217 (záznam 1 / 0)
další »