Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Datum odeslání29.10.1958
PříjemceNovák, Karel
Příjemce (korporace)
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kkn 706
Stará signatura v IBM17/7
Signatura v IBMNovK 1958-10-29
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDěkuje Karlovi, že mu podává pravdivé informace a že byl na pohřbu Fanouše. Vzpomíná na známé a na příhody z mládí. Stručně popisuje svou korespondenci s jinými, není ale příliš konkrétní. Studánky by se měly vydat na desce, protože je o ně zájem. Doufá, že Pampelišky udělaly dobrý dojem. Přenos Gilgameše z Rádia se mu nelíbil. S Filharmonií se opět minul. Popisuje včerejší koncert v Baselu, kde Sacher dával jeho Sextet, (hlavně kdo z přátel tam byl). Jsou zpátky v Nice a zůstanou tam do prosince. Je zvědav na Dvojkoncert, zmiňuje nahrávky a zajímá se o Šejnovu koncepci. Zajímá se i o jiné nahrávky svých děl, chválí nahrávku Fantazií s Munchem. Své tištěné věci nemůže domů zasílat, protože si pak lidi závidí. Pro Nonet slíbil napsat kompozici. Julietta by se měla dávat příští sezónu, ale zprávy z divadla nemá. Jmenuje skladby, které ještě napsal a co bude vydáno. Pašije brzy dokončí. Také "Locandiera" by se měla objevit.
Diplomatický přepis dopisu

[Nice] Oct. 29. 58.[1]



Mily Karle[2] a Karelu[3]:



Dekuji ti za tvuj dopis z 9 rijna; jsi jediny kdo mi doda konkretni a koncisni zpravy, jinak to co dostavam v dopisech jsou vetsinou sama fantasie, tak jsem vzdy rad kdyz se od tebe neco dozvim; Take ti dekuji ze jste s Karolkou[4] si zajeli k nam doprovodit Fanouse na jeho posledni ceste.[5] Take myslim ze uz na tomto svete nemel mnoho radosti, kdo je ostatne ma? Konec jsme cekali a tak jedina utecha je ze se vyhnul boletne smrti. Doufam take ze se vse ostatni doma pomalu srovna a nejak upravi ku spokojenosti obou devcat dnes uz starsich[6] a ze Marka[7] bude trochu ovledat svoje nervy a nebude takova citlivka, v tomto nasem svete se takova povaha nevyplaci.



Rad jsem se dozvedel o vsem mych starych kamaradech, jak vidim uz se vsichni chyli k pensi, musim o teto otazce take premyslet; Vyrid jim vsem moje srdecne vzpominky a pozdravy, take od Charlotty[8], ktera stale vzpomina na pobyt o prazdninach s Pecirkovymi[9], i na Muziky[10] a obe devcata Masarykovi[11], na Zrzaveho[12] atd. zkratka na lepsi casy; Kolikrate si ted vzpomela na Stanu[13]; kdyz jsme ted byli v Bretagni[14], jak chytal kraby a davali jsme si humry k obedu; Ja tez na neho myslim casto, jak uz je to daleko kdy nas opustil a jak se dela p azdno okolo nas. Tak si zrovna vzpominam kdyz jsem byl poprve ve Smiricich[15], jak jsme se sli koupat do reky, byla tam takova boudicka a tvuj tata[16] prinesl sebou velkou cihlu mydla, s jelenem, uplne novou hladkou; Tak jsem vlezl s odvahou do vody uchopil jsem mejdlo a zacal jsem mydlit telo ale ovsem mydlo se hned stalo kluzke a uteklo mi z ruky, nez jsem se nadal; Tata nerekl nic ale kdybyjeho pohled mne mohl znicit tak uz jsem byl tez davno mrtvy; Stana ovsem z toho mel velkou psinu.



Tak bych ti chtel jeste vysvetlit, aniz bych nekoho jmenoval, ze sice vymenuji korrespondenci abych jakz takz urovnal nektere nazory na moji praci ale co se tyce diskuse o komposocnich principech, tu si nechavam jenpm pro ty kteri tomu mohourozumet, mnoho lidi si mysli ze tomu rozumi lepe nez ja ale nahodou se myli; Tak si na mne delaji jakasi autorska prava, coz jim necham kdyz jim to dela radost ale jinak myslim ze si i vy o tom myslite neco jineho. A tak nikoho nejmenuji a nech si to taky pro sebe. Tvuj soused o dva domy dale je taky z te kategorie a taky mne potesuje rozlicnymi fantasiemi obcas, obycejne kdyz uz je vsechno davno vyrizeno. Bures[17] ted asi stale zije ve slave Studanek[18], ktere by meli ostatne rychle vydat na dlouhe disky[19], protoze jz o to velky zajem; Jsem zvedav jaky dojem udelaly Pampelisky, doufam dobry.[20]



Gilgameshe[21] jsme poslouchali a takyse mi to zdalo vselijake ale svedl jsem to na Radio, prijem byl ostatne spatny, pak dle dalsich zprav jsem taky poznal ze neco nebylo v poradku, ostatne porad nechapu proc to nedelala Filharmonie[22]. Tu jsem minul ve Svycarech[23]; coz lituji, byl bych se chtel setkat s Ancerl[24]; Vratili jsme se vcera zpet z Baselu[25], kde jsme byli na koncerte, Sacher[26] hral Sextett s kom. orchestrem[27], a byl tam take Mihalovici[28] a C. Beck[29], tedy skoro cela nase Parizska parta, dnes uz trochu opelichana[30], Monique Haas[31] tam byla take, stale svezi, devcata nejak vice vzdoruji stari, letela ted do Moskvy tim novym avioem; Tak jsme se navzajem potesili a ted jsme zas v Nice kde je stale krasne a teplo, ze Svycar jsme si privezli rymu, zustaneme zde do prosince[32] a pak se vratime zase k Sachrovi, maji tam pro nas pekny domek.



N a to Double concerto[33] jsem zvedav, je to tezky problem pro mikro dva stejne orchestry, je jeden disk se Svobodou, Henry[34], a Wintertour[35] a jeden s Kubelikem[36] z Londyna.[37]



 



Delal to Sejna[38] s velkym a nebo s komorn m orchestrem?[39] Pozdrav jej taky ode mne. Uz bych rad videl tu Kytici, jez pry je natocena uz davno[40] o tu je taky velky zajel ale mam jenom koledu s detma, nq posledni strance Studanek[41]; Fantasie na disku s Munchem[42] asi jsi uz slysel, je to skvele natoceno.



Mam trampoty se zasilanim svych novych ted tisnevych veci domu, nebot je nekolik lidi kteri by to chteli rozdavati svym privrzencum a kduz to poslu jednomu tak ten druhy zuri a ma vztek, vsak vis jak to je. Slibil jsem napsat Nonetu novou komposici, tak to aspon budu moci poslat primo na ne.[43]



O cem pise Pecirka? On ma dobre pero. A co dela Leonardo, vousatej malir Zrzavy[44].?



O JUliette dosud nemam zprav z divadla ale je zde velke moznost ze to prijde na scenu pristi saisonu, coz bych rad videl; to je jedina vec kterou bych rad jeste uslysel[45] nez se odeberu mezi andeli, doufam do raje nebot jsem se dost slusne na tomto svete choval, vyjma let mladsich ale to uz je snad anulovano casem.



Obavam se ze Herbert[46] se vrati z Varu uplne vyhubla, budeli tak pokracovat. Mnoho ji od nas pozdrav, at se nezlobi ze nepisu vice, s tim cestovanim to zanedbavam.



A ovsem mnoho zdravi Talichovi[47], jsme radi ze se tak drzi a ostatne jsme radi ze si muze ziti prece jenom svuj zivot a ze nebyl zatahnut do zivota a intrik sveta tohoto, v nemz se lide budou miti dobre az v daleke velmi daleke budoucnosti; Sliby, chyby! Tak jej za nas obejmi a pani[48] take; Co se stalo s jeho detmi?[49]



Jak vidim nas stary davny pritel N; jeste funguje, on bude asi nesmrtelny.[50] Z meho piana se vynorilo jeste nekolik novych komposic a sice Koncertatni Fantasie, pro klavir a orchestre[51], pro Mme Weber z Zurichu[52], premiera bude v Berline v lednu a take; Trois Estampes[53] pro mensi orch, s xylofony pixafony a jinymi previty hudebnimi, vyjdou v amarice[54]; V Parizi vyjde ted nekoliv veci, jako dve Tria[55], kvartett s Hoboi[56], Serenady s 2 cL[57]; a mozna ze bych si vzpomel jeste na jine veci.



S Pasijema se ted couram a hotove nejsou ale budou brzo.[58] Take Locandiera se objevi mozna na trhu[59], ja ti pisu jenom veci jez se skutecne udaly a ne jako nas karel z 13ctky[60], ktery zasadne pise o vecech jako hotovych ktere ale se prihodi teprve v budoucnu a nekdy ani v budoucnu ne.



Tak ted to vis vsechno, dekuji ti za zpravy a zase se ozvi;



Mnoho te se Charlie zdravime



tvuj



Bohouš



 


Věcné poznámky k DP

[1] 29. 10. 1958. Manželé Martinů odcestovali ze švýcarského Schönenbergu do Paříže 18. 7. 1958.  Poté v průběhu léta a podzimu pobývali až do 8. 11. 1958 v La Baule a Nice (Mihule 2002, s. 594).



[2] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie, mladší bratr houslisty Stanislava Nováka.



[3] S tímto tvarem jména se setkáme také v dopise BM rodině ze stejného dne 29. 10. 1958: „Karelu psal dlouhy dopis...“ (PBM Kr 616). Jedná se tedy s největší pravděpodobností o záměrné hravé oslovení přítele Karla Nováka.



[4] Pravděpodobně míněna sestra Karla a Stanislava Nováka, Karla Nováková (nar. 1894), učitelka hudby (http://www.smirice.eu/lide/seznam_smirice_04.htm).



[5] František Martinů (1880-1958), bratr BM, zemřel 23. 9. 1958 a Karel Novák se zúčastnil jeho pohřbu.



[6] Pravděpodobně míněny Marie Martinů a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, bratra BM. Vztahy onou žen nebyly patrně bez problémů. Lze tak vyvodit i z dopisů BM sestře z té doby. Například v dopise ze dne 21. 10. 1958 se dočteme: „Ted ovsem ze sama chcec ziti v domecku to je tvoje pravo a to musite docilit nejakou dohodou s J. Obe tam ziti nemuzete. Ovsem J. ma take urcita prava a nejsem si docela jist zdali byla s Fanousem tak stastna a tak se mozna ted msti na tobe, nekteri lide jsou takovy ze vzdy obvinuje nekoho jineho ale ne sebe.“ (PBM Kr 615).



[7] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.



[8] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.



[9] Jaromír Pečírka (1891-1966), český historik a kritik výtvarného umění (i hudby). V srpnu 1931 u něj v Hluboké strávil BM několik prázdninových dnů společně se Stanislavem a Karlem Novákovými.



[10] František Muzika (1900-1974), český malíř, ilustrátor, typograf a scénograf.



[11] Anna Masaryková (1911-1996) a Herberta Masaryková (1915-1996), vnučky TGM, dcery Bohumily Slavíčkové Masarykové a Herberta Masaryka.



[12] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.



[13] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a blízký přítel BM, bratr Karla Nováka.



[14] V srpnu 1958 strávili manželé Martinů dovolenou v La Baule v Bretani, v bytě neteře Charlotte Martinů Nicole Bécourt (Mihule 2002, s. 525).



[15] Bydliště bratrů Novákových.



[16] Ferdinand Novák (asi 1848-1929), ředitel kůru, učitel hudby a varhaník (http://www.smirice.eu/lide/novak/stanislav.htm).



[17] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.



[18] BM má na mysli úspěchy uvedení kantáty Otvírání studánek, H 354. Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354 v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru. Premiéra kantáty se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011) (Zouhar 2008, s. 124, Zouhar 2016, s. XXXI-XXXII).



[19] Nahrávku kantáty Otvírání studánek, H 354, vydalo na konci roku 1956 nakladatelství Supraphon na třech šelakových gramofonových deskách, posléze v roce 1957 vznikla reedice na dlouhohrající desce (srov. Zouhar 2016, s. XXXIII-XXXIV).



[20] Kantáta Romance z Pampelišek, H 364, měla premiéru dne 26. 10. 1958 v Rudolfinu, Český pěvecký sbor řídila Markéta Kühnová (Halbreich 2007, s. 445).



[21] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351.



[22] Česká filharmonie.



[23] Česká filharmonie absolvovala zájezd do Švýcarska a do SRN od poloviny října do začátku listopadu 1958 (Němečková, Milena. Koncertní a gramofonová dramaturgie České filharmonie v letech 1948-1968 v kontextu dobového hudebního života. Diplomová práce, Praha: UK, 2007, s. 39).



[24] Karel Ančerl (1908-1973), významný český dirigent, v letech šéfdirigent 1950-1968 České filharmonie.



[25] BM pobýval v Curychu, v Basileji a na Schönenbergu od 22. – 26. 10. 1958 (Mihule 2002, s. 594).



[26] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš.



[27] Smyčcový sextet, H 224 A, v úpravě pro smyčcový orchestr. Jak BM zmiňuje v dopise rodině: „[...] ve stredu rano mame zkousku s Paul na ten Sextett, koncert je v patek a ve ctvrtek je velke dinner na oslavu 60tky Mihalovici.“ (PBM Kr 615). Koncert se tedy pravděpodobně konal v pátek 24. 10. 1958.



[28] Marcel Mihalovici (1898-1985), rumunský hudební skladatel působící v Paříži, přítel BM.



[29] Conrad Beck (1901-1989), švýcarský hudební skladatel a hudební režisér.



[30] Členové pařížské skladatelské skupiny Groupe de Quatre – BM, Marcel Mihalovici (1898-1985), Tibor Harsányi (1898-1954) a Conrad Beck (1901-1990) (Popelka 1996, s. 155).



[31] Monique Haas (1909-1987), francouzská klavíristka, manželka skladatele Marcela Mihalovici.



[32] Tento plán byl narušen zdravotními komplikacemi BM, který odcestoval do Švýcarska již 8. 11. 1958, aby se 14. 11. 1958 v nemocnici v Basileji podrobil operaci žaludečního vředu. V nemocnici zůstal až do 24. 11. 1958 (Mihule 2002, s. 526, 594).



[33] Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, z roku 1938.



[34] Henry Swoboda (1897-1990), český dirigent a hudební vědec. Pravděpodobně se jedná o nahrávku Concert Hall Society Orchestra z roku 1951, na klavír hrál Arthur Balsam (Concert Hall DL-9) (http://www.musicweb-international.com/classrev/2014/Jan14/Swoboda_forgotten.html)



[35] Musikkollegium Winterthur.



[36] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.



[37] Nahrávka z května 1950 pro společnost His Master´s Voice (HMV), Londýn, Philharmonia Orchestra řídil Rafael Kubelík, Sidney Crook (klavír), James Bradshaw (tympány) (Philharmonia Discography, https://www.philharmonia.co.uk/explore/resources).



[38] Karel Šejna (1896-1982), český kontrabasista a dirigent. V letech 1949-50 umělecký ředitel  České filharmonie.



[39] Tato nahrávka Dvojkoncertu pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, vznikla 15. – 17. 9. 1958 v Rudolfinu, Českou filharmonii řídil Karel Šejna (http://www.musicweb-international.com/classrev/2001/Oct01/Martinu_double_concerto.htm).



[40] Nahrávka Kytice, H 260, na desce Supraphonu z roku 1955, Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a Českou filharmonii řídil Karel Ančerl (www.filharmonickysbor.cz/cs/discography/album/martinu-kytice).



[41] Nahrávku kantáty Otvírání studánek, H 354, vydalo na konci roku 1956 nakladatelství Supraphon na třech šelakových gramofonových deskách (srov. Zouhar 2016, s. XXXIII-XXXIV). Na poslední straně je pak Koleda, 7. část z cyklu Kytice, H 260 (https://www.narodnifonoteka.cz/Record/vnf_nm.kpw0872213).



[42] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, pravděpodobně nahrávka Radio Corporation of America (RCA) vydaná roku 1957, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch. 23. 4. 1956 byl BM přítomen natáčení skladby na gramofonovou desku v Bostonu (Mihule 2002, s. 492, https://www.discogs.com/Piston-Martinu-Boston-Symphony-Orchestra-Charles-Munch-Symphony-No-6-Fantasies-Symphoniques/release/7385742).



[43] Nonet č. 2, H 374, BM komponoval mezi 9. 1. – 1. 2. 1959 a věnoval jej Československému nonetu (Halbreich 2007, s. 384).



[44] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.



[45] Opera Juliette, H 253, byla podruhé uvedena ve Wiesbadenu 25. 1. 1959, a to v německém překladu Ludwiga Kaufmanna (Halbreich 2007, s. 164). BM představení navštívil spolu s manželi Sacherovými, Reberovými a kaplanem P. Maxem Kellerhalsem (Mihule 2002, s. 534).



[46] Herberta Masaryková (1915-1996) vnučka TGM, dcera Bohumily Slavíčkové  Masarykové a Herberta Masaryka.



[47] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.



[48] Vida Talichová, rozená Prelesniková (1886-1976), klavíristka.



[49] Syn Václav Talich a dcera Víta Dejmalová-Talichová.



[50] Zdeněk Nejedlý (1878-1962), český muzikolog, historik a politik.



[51] Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, BM komponoval mezi 2. 9. 1957 a 3. 1. 1958, premiéra se uskutečnila v Berlíně 31. 1. 1959, na klavír hrála Margit Weber, dirigoval Gotthold Ephraim Lessing (Halbreich 2007, s. 302).



[52] Margit Weber (1924-2001), švýcarská klavíristka.



[53] Skladbu pro orchestr Rytiny (Estampes), H 369, BM komponoval mezi 15. 3. a 2. 4. 1958. Premiéra se uskutečnila v Louisville, Kentucky, 4. 2. 1959, Louisville Orchestra řídil Robert Whitney (Halbreich 2007, s. 267).



[54] Rytiny (Estampes), H 369, vyšly v nakladatelství Southern Music Publishing v New Yorku v roce 1962.



[55] Pravděpodobně Klavírní trio č. 2, H 327, které vyšlo v nakladatelství Max Eschig v Paříži v roce 1961 a Klavírní trio č. 3, H 332, které vyšlo v nakladatelství Max Eschig v Paříži v roce 1963 (Halbreich 2007, s. 355).



[56] Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315, vyšel v nakladatelství Max Eschig v Paříži v roce 1961 (Halbreich 2007, s. 371).



[57] Serenáda pro dva klarinety, housle, violu a violoncello, H 334, vyšla v nakladatelství Max Eschig v Paříži v roce 1962 (Halbreich 2007, s. 376).



[58] Na druhé verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od února 1958 do 15. 1. 1959. Premiéru měla v Curychu 9. 6. 1961, dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).



[59] Opera Mirandolina, H 346, byla vydána v nakladatelství Bärenreiter v Kasselu v roce 1959 (Halbreich 2007, s. 179).



[60] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1962 (záznam 1 / 0)
další »