[1] 29. 10. 1958. Manželé Martinů odcestovali ze švýcarského Schönenbergu do Paříže 18. 7. 1958. Poté v průběhu léta a podzimu pobývali až do 8. 11. 1958 v La Baule a Nice (Mihule 2002, s. 594).
[2] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie, mladší bratr houslisty Stanislava Nováka.
[3] S tímto tvarem jména se setkáme také v dopise BM rodině ze stejného dne 29. 10. 1958: „Karelu psal dlouhy dopis...“ (PBM Kr 616). Jedná se tedy s největší pravděpodobností o záměrné hravé oslovení přítele Karla Nováka.
[4] Pravděpodobně míněna sestra Karla a Stanislava Nováka, Karla Nováková (nar. 1894), učitelka hudby (http://www.smirice.eu/lide/seznam_smirice_04.htm).
[5] František Martinů (1880-1958), bratr BM, zemřel 23. 9. 1958 a Karel Novák se zúčastnil jeho pohřbu.
[6] Pravděpodobně míněny Marie Martinů a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, bratra BM. Vztahy onou žen nebyly patrně bez problémů. Lze tak vyvodit i z dopisů BM sestře z té doby. Například v dopise ze dne 21. 10. 1958 se dočteme: „Ted ovsem ze sama chcec ziti v domecku to je tvoje pravo a to musite docilit nejakou dohodou s J. Obe tam ziti nemuzete. Ovsem J. ma take urcita prava a nejsem si docela jist zdali byla s Fanousem tak stastna a tak se mozna ted msti na tobe, nekteri lide jsou takovy ze vzdy obvinuje nekoho jineho ale ne sebe.“ (PBM Kr 615).
[7] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[8] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[9] Jaromír Pečírka (1891-1966), český historik a kritik výtvarného umění (i hudby). V srpnu 1931 u něj v Hluboké strávil BM několik prázdninových dnů společně se Stanislavem a Karlem Novákovými.
[10] František Muzika (1900-1974), český malíř, ilustrátor, typograf a scénograf.
[11] Anna Masaryková (1911-1996) a Herberta Masaryková (1915-1996), vnučky TGM, dcery Bohumily Slavíčkové Masarykové a Herberta Masaryka.
[12] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.
[13] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a blízký přítel BM, bratr Karla Nováka.
[14] V srpnu 1958 strávili manželé Martinů dovolenou v La Baule v Bretani, v bytě neteře Charlotte Martinů Nicole Bécourt (Mihule 2002, s. 525).
[15] Bydliště bratrů Novákových.
[16] Ferdinand Novák (asi 1848-1929), ředitel kůru, učitel hudby a varhaník (http://www.smirice.eu/lide/novak/stanislav.htm).
[17] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.
[18] BM má na mysli úspěchy uvedení kantáty Otvírání studánek, H 354. Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354 v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru. Premiéra kantáty se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011) (Zouhar 2008, s. 124, Zouhar 2016, s. XXXI-XXXII).
[19] Nahrávku kantáty Otvírání studánek, H 354, vydalo na konci roku 1956 nakladatelství Supraphon na třech šelakových gramofonových deskách, posléze v roce 1957 vznikla reedice na dlouhohrající desce (srov. Zouhar 2016, s. XXXIII-XXXIV).
[20] Kantáta Romance z Pampelišek, H 364, měla premiéru dne 26. 10. 1958 v Rudolfinu, Český pěvecký sbor řídila Markéta Kühnová (Halbreich 2007, s. 445).
[21] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351.
[22] Česká filharmonie.
[23] Česká filharmonie absolvovala zájezd do Švýcarska a do SRN od poloviny října do začátku listopadu 1958 (Němečková, Milena. Koncertní a gramofonová dramaturgie České filharmonie v letech 1948-1968 v kontextu dobového hudebního života. Diplomová práce, Praha: UK, 2007, s. 39).
[24] Karel Ančerl (1908-1973), významný český dirigent, v letech šéfdirigent 1950-1968 České filharmonie.
[25] BM pobýval v Curychu, v Basileji a na Schönenbergu od 22. – 26. 10. 1958 (Mihule 2002, s. 594).
[26] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš.
[27] Smyčcový sextet, H 224 A, v úpravě pro smyčcový orchestr. Jak BM zmiňuje v dopise rodině: „[...] ve stredu rano mame zkousku s Paul na ten Sextett, koncert je v patek a ve ctvrtek je velke dinner na oslavu 60tky Mihalovici.“ (PBM Kr 615). Koncert se tedy pravděpodobně konal v pátek 24. 10. 1958.
[28] Marcel Mihalovici (1898-1985), rumunský hudební skladatel působící v Paříži, přítel BM.
[29] Conrad Beck (1901-1989), švýcarský hudební skladatel a hudební režisér.
[30] Členové pařížské skladatelské skupiny Groupe de Quatre – BM, Marcel Mihalovici (1898-1985), Tibor Harsányi (1898-1954) a Conrad Beck (1901-1990) (Popelka 1996, s. 155).
[31] Monique Haas (1909-1987), francouzská klavíristka, manželka skladatele Marcela Mihalovici.
[32] Tento plán byl narušen zdravotními komplikacemi BM, který odcestoval do Švýcarska již 8. 11. 1958, aby se 14. 11. 1958 v nemocnici v Basileji podrobil operaci žaludečního vředu. V nemocnici zůstal až do 24. 11. 1958 (Mihule 2002, s. 526, 594).
[33] Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, z roku 1938.
[34] Henry Swoboda (1897-1990), český dirigent a hudební vědec. Pravděpodobně se jedná o nahrávku Concert Hall Society Orchestra z roku 1951, na klavír hrál Arthur Balsam (Concert Hall DL-9) (http://www.musicweb-international.com/classrev/2014/Jan14/Swoboda_forgotten.html)
[35] Musikkollegium Winterthur.
[36] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.
[37] Nahrávka z května 1950 pro společnost His Master´s Voice (HMV), Londýn, Philharmonia Orchestra řídil Rafael Kubelík, Sidney Crook (klavír), James Bradshaw (tympány) (Philharmonia Discography, https://www.philharmonia.co.uk/explore/resources).
[38] Karel Šejna (1896-1982), český kontrabasista a dirigent. V letech 1949-50 umělecký ředitel České filharmonie.
[39] Tato nahrávka Dvojkoncertu pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, vznikla 15. – 17. 9. 1958 v Rudolfinu, Českou filharmonii řídil Karel Šejna (http://www.musicweb-international.com/classrev/2001/Oct01/Martinu_double_concerto.htm).
[40] Nahrávka Kytice, H 260, na desce Supraphonu z roku 1955, Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a Českou filharmonii řídil Karel Ančerl (www.filharmonickysbor.cz/cs/discography/album/martinu-kytice).
[41] Nahrávku kantáty Otvírání studánek, H 354, vydalo na konci roku 1956 nakladatelství Supraphon na třech šelakových gramofonových deskách (srov. Zouhar 2016, s. XXXIII-XXXIV). Na poslední straně je pak Koleda, 7. část z cyklu Kytice, H 260 (https://www.narodnifonoteka.cz/Record/vnf_nm.kpw0872213).
[42] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, pravděpodobně nahrávka Radio Corporation of America (RCA) vydaná roku 1957, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch. 23. 4. 1956 byl BM přítomen natáčení skladby na gramofonovou desku v Bostonu (Mihule 2002, s. 492, https://www.discogs.com/Piston-Martinu-Boston-Symphony-Orchestra-Charles-Munch-Symphony-No-6-Fantasies-Symphoniques/release/7385742).
[43] Nonet č. 2, H 374, BM komponoval mezi 9. 1. – 1. 2. 1959 a věnoval jej Československému nonetu (Halbreich 2007, s. 384).
[44] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.
[45] Opera Juliette, H 253, byla podruhé uvedena ve Wiesbadenu 25. 1. 1959, a to v německém překladu Ludwiga Kaufmanna (Halbreich 2007, s. 164). BM představení navštívil spolu s manželi Sacherovými, Reberovými a kaplanem P. Maxem Kellerhalsem (Mihule 2002, s. 534).
[46] Herberta Masaryková (1915-1996) vnučka TGM, dcera Bohumily Slavíčkové Masarykové a Herberta Masaryka.
[47] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.
[48] Vida Talichová, rozená Prelesniková (1886-1976), klavíristka.
[49] Syn Václav Talich a dcera Víta Dejmalová-Talichová.
[50] Zdeněk Nejedlý (1878-1962), český muzikolog, historik a politik.
[51] Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, BM komponoval mezi 2. 9. 1957 a 3. 1. 1958, premiéra se uskutečnila v Berlíně 31. 1. 1959, na klavír hrála Margit Weber, dirigoval Gotthold Ephraim Lessing (Halbreich 2007, s. 302).
[52] Margit Weber (1924-2001), švýcarská klavíristka.
[53] Skladbu pro orchestr Rytiny (Estampes), H 369, BM komponoval mezi 15. 3. a 2. 4. 1958. Premiéra se uskutečnila v Louisville, Kentucky, 4. 2. 1959, Louisville Orchestra řídil Robert Whitney (Halbreich 2007, s. 267).
[54] Rytiny (Estampes), H 369, vyšly v nakladatelství Southern Music Publishing v New Yorku v roce 1962.
[55] Pravděpodobně Klavírní trio č. 2, H 327, které vyšlo v nakladatelství Max Eschig v Paříži v roce 1961 a Klavírní trio č. 3, H 332, které vyšlo v nakladatelství Max Eschig v Paříži v roce 1963 (Halbreich 2007, s. 355).
[56] Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315, vyšel v nakladatelství Max Eschig v Paříži v roce 1961 (Halbreich 2007, s. 371).
[57] Serenáda pro dva klarinety, housle, violu a violoncello, H 334, vyšla v nakladatelství Max Eschig v Paříži v roce 1962 (Halbreich 2007, s. 376).
[58] Na druhé verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od února 1958 do 15. 1. 1959. Premiéru měla v Curychu 9. 6. 1961, dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).
[59] Opera Mirandolina, H 346, byla vydána v nakladatelství Bärenreiter v Kasselu v roce 1959 (Halbreich 2007, s. 179).
[60] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
|