1. května 1955 se Svaz československých skladatelů připojil k prosincové výzvě Svazu sovětských skladatelů, aby podpořil spolupráci na písňové tvorbě mezi hudebními skladateli a básníky. Vyzval proto Svaz československých spisovatelů ke společné tvorbě. Na konci června 1955 zaslal básník Miloslav Bureš skladateli Bohuslavu Martinů básnický cyklus Píseň o studánce rubínce. O rok později mu Bureš poslal další „píseň": Na starou maminčinu píseň a za rok Píseň o Mikši z hor. První z nich Martinů zhudebnil okamžitě a přejmenoval na Otvírání studánek, H 354. Píseň ale nezůstala ani v názvech pozdějších kantát. Během května 1957, kdy skladatel básníka očekával v Římě, zhudebnil následující předlohu. Nazval ji Romance z pampelišek, H 364. Dříve zhudebnil jiný Burešův cyklus, přejmenovaný na Legenda z dýmu bramborové nati, H 360. Martinů touto kantátou protestoval na podzim 1956 proti potlačení Maďarské revoluce. Poslední Burešovu „píseň" odložil o několik let, až na začátek roku 1959. Tuto kantátu nazval Mikeš z hor, H 375 a věnoval ji zakladateli a prvnímu sbormistrovi Kühnova smíšeného sboru, Pavlu Kühnovi, pro první veřejný koncert tohoto tělesa 18. 6. 1959.
Kantáta, která cestovala z celého cyklu do Československa nejrychleji, čekala na svou premiéru nedéle. V létě 1957 se Martinů ptal Bureše: „Jak se líbí Kühnovi ta poslední Romance? Je trochu těžší, než studánky. Burešova odpověď se nedochovala. "Hudební rozhledy" informovaly v listopadovém čísle: "Partitura je již v rukou manželů Jana a Markéty Kühnových, jimž je dílo věnováno a kteří připravují jeho světovou premiéru s Českým pěveckým sborem začátkem příštího roku. Datum premiéry Martinů v listopadu ještě nevěděl. V lednu 1958 s nadějí odhadoval : „[...] ty Pampelišky budou asi v březnu." Další odklad preméry způsobilo úmrtí dirigenta Jana Kühna 15. února 1958.
Martinů se zajímal o přijetí kantáty: „Jsem velmi zvedav jak pusobily Pampelisky a zdali budou natoceny. Sdelte mi o prubehu koncertu." Burešova odpověď se nedochovala. Je možné, že na podzim roku 1958 pořídila Markéta Kühnová s Českým pěveckým sborem pro Československý rozhlas první nahrávku Romance z pampelišek. Žádné z vysílání kantáty však skladatel nezachytil a o vzniku nahrávky nemáme krom nepřímého svědectví Bureše žádné zprávy.
Třebaže Burešova zpráva v „Lidové demokracii" avizovala v květnu 195 „brzké vydání" Romance z pampelišek, otálení a kompetenční spory mezi nakladatelstvími v Československu je oddálily natolik, že k odeslání návrhu smlouvy došlo až 29. června 1959, tedy pouhé dva měsíce před skladatelovým úmrtím. Romance z pampelišek byla vydána posmrtně v roce 1960 a Martinů se na její přípravě tudíž nepodílel.
Vít Zouhar, Hudební rozhledy, 73/2020; Souborné vydání děl Bohuslava Martinů VI/2/3, © 2016 Editio Bärenreiter Praha