Základní informace
Titul CZOtvírání studánek [auth.]
Podtitul CZkantáta pro sóla, ženský sbor a instrumentální doprovod
Titul ENThe Opening of the Springs / The Opening of the Wells
Podtitul ENcantata for soli, female chorus and instrumental accompaniment
Titul DEDas Maifest der Brünnlein
Podtitul DEKantate für Soli, Frauenchor und Instrumentalbegleitung
KategorieVokální hudba
PodkategorieKantáty bez nástrojového doprovodu nebo s jednotlivými nástroji
Halbreichovo číslo354
Durata21'
Nástrojové obsazeníVl Vl Vla Pf; coro femminile, coro voci bianche ad lib.
Sólový hlasS A Bar Sp
Dedikant Bureš, Miloslav
Diplomatický přepis věnováníVěnováno | Miroslavu [sic] Burešovi | a našemu kraji.
Původ
Místo kompoziceNice
Rok dokončení1955
Započetí kompozice07/1955
Dokončení kompozice07/1955
Premiéra
Interpret Zdeněk Zouhar (dirigent / conductor)
Zouhar, Zdeněk
Datum premiéry1956-01-07
Místo premiéryPolička (Tylův Dům)
Ansámbl pěvecké sdružení OPUS
Uložení autografu
InstituceCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Místo uloženíPolička
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Poznámka k autografuReprodukce autografní partitury jsou uloženy v CBM v Poličce, v pozůstalosti Zdeňka Zouhara a v Paul Sacher Stiftung v Basileji.
Copyright
CopyrightBärenreiter Praha
Odkaz na prodejcekoupit
Vydání
Prameny
Odkazy související korespondence
Dokumenty v Knihovně
Poznámka Text Miloslav Bureš. *** Předpremiéra se uskutečnila 7. 12. 1955 v Praze (dirigent Jan Kühn). *** Název na titulní straně autografní partitury: "Otvírání studánek. | [...] | Pro ženský sbor, Soprán, alt a Baryton Solo, (Recitátor) | a pro dvoje housle, violu a piano." *** Další vydání: SHV, Praha 1965; Editio Supraphon, Praha 1972; Editio Bärenreiter, Praha 1996; Bärenreiter Praha, Praha 2011. *** Alternativní německý název: Die Reinigung der Quellen (Harry Halbreich).
O skladbě

1. května 1955 se Svaz československých skladatelů připojil k prosincové výzvě Svazu sovětských skladatelů, aby podpořil spolupráci na písňové tvorbě mezi hudebními skladateli a básníky. Vyzval proto Svaz československých spisovatelů ke společné tvorbě. Na konci června 1955 zaslal básník Miloslav Bureš skladateli Bohuslavu Martinů básnický cyklus Píseň o studánce rubínce. O rok později mu Bureš poslal další „píseň": Na starou maminčinu píseň a za rok Píseň o Mikši z hor. První z nich Martinů zhudebnil okamžitě a přejmenoval na Otvírání studánek, H 354. Píseň ale nezůstala ani v názvech pozdějších kantát. Během května 1957, kdy skladatel básníka očekával v Římě, zhudebnil následující předlohu. Nazval ji Romance z pampelišek, H 364. Dříve zhudebnil jiný Burešův cyklus, přejmenovaný na Legenda z dýmu bramborové nati, H 360. Martinů touto kantátou protestoval na podzim 1956 proti potlačení Maďarské revoluce. Poslední Burešovu „píseň" odložil o několik let, až na začátek roku 1959. Tuto kantátu nazval Mikeš z hor, H 375 a věnoval ji zakladateli a prvnímu sbormistrovi Kühnova smíšeného sboru, Pavlu Kühnovi, pro první veřejný koncert tohoto tělesa 18. 6. 1959.

V červenci 1955 Bohuslav Martinů nevěděl o budovatelských a vlasteneckých výzvách za železnou oponou. Na jihu Francie, kde pobýval, netušil, že Miloslav Bureš záměrně umístil děj svého básnického cyklu o Studánce rubínce do okolí Tří Studní. Byl si vědom toho, jak toto místo zapůsobí na skladatele a jaké vyvolá vzpomínky, nejen na rodnou Vysočinu, ale i na Vítězslavu Kaprálovou. Martinů také neměl ponětí o tom, že Miloslav Bureš ještě během léta 1955 text rozšíří. Postupně vyzkoušel několik témat, která rezonovala s komunistickou ideologií (kolektivizace, znárodnění, emigrace). Nakonec použil partyzánský odboj. Martinů nevěděl, že i jeho zaujat moravskou lidovou tvorbou může Svaz skladatelů využít pro s vlastní ideologické cíle. A v létě 1955 ve Francii nejspíš ještě neslyšel o nových snahách komunistického režimu přimět k návratu významné osobnosti emigrace (amnestie, akce Návrat). Plně si to uvědomil později ve Spojených státech, když ho kontaktovala Státní bezpečnost a marně se snažila přimět ke spolupráci a k návratu. Odmítl to a svědectvím zůstala jen archivní zpráva o skartovaném svazku s ironickým názvem „Bohouš“.

Kantátu Otvírání studánek provázelo krátce po jejím dokončení v roce 1955 tolik pozornosti jako málokterou soudobou skladbu. Její „předpremiéru“, kterou dirigoval Jan Kühn, zorganizoval Svaz skladatelů v Praze. V průběhu roku 1956 se kantáta objevila ve všech tehdejších médiích. Premiéru se sborem OPUS, který dirigoval Zdeněk Zouhar, uvedl rozhlas ze záznamu krátce poté, kdy v lednu 1956 zazněla v Poličce. Československá televize vysílala v přímém přenosu o několik dní později studiové provedení s Janem Kühnem a jeho sbory (sám Jan Kühn přidal k obsazení ještě dětský sbor). Na konci roku vyšla gramofonová nahrávka Jana Kühna a ve velkém nákladu také partitura. Filmová adaptace A. F. Šulce měla premiéru jen krátce nato. Tato masivní propagace ostře kontrastovala s předchozí kritikou a odmítáním Bohuslava Martinů komunistickým režimem a lišila se mnohem menším zájmem, který provázel všechny pozdější kantáty.

Vít Zouhar, Hudební rozhledy, 73/2020

« předchozí
ID 276 (záznam 1 / 0)
další »