Základní informace
Titul CZEpos o Gilgamešovi
Podtitul CZoratorium pro sóla, smíšený sbor a orchestr
Titul ENThe Epic of Gilgamesh [auth.]
Podtitul ENoratorio for soli, mixed choir and orchestra
Titul DEDas Gilgamesch-Epos
Podtitul DEOratorium für Soli, gemischter Chor und Orchester
Titul FR
Podtitul FR
KategorieVokální hudba
PodkategorieOratorium
Halbreichovo číslo a přípona351
Části (věty)1. Gilgameš; 2. Smrt Enkiduova; 3. Zaklínání (Invokace)
Durata50'
Nástrojové obsazení2020-0320-Timp-Batt-Pf-Arpa-Archi; Coro misto
Sólový hlasS T Bar B Sp
Obsazení vokálních rolí
Dedikant Sacher, Maja
Diplomatický přepis věnováníDedicated | to Maja Sacher.
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompoziceNice
Rok dokončení1955
Započetí kompozice23.12.1954
Dokončení kompozice16.02.1955
Poslední úprava
Premiéra
Interpret Paul Sacher (dir./cond.), Ursula Buckel, Hans Jonelli, Pierre Mollet, Derrik Olsen, Hans Haeser
Buckel, Ursula
Haeser , Hans
Jonelli, Hans
Mollet, Pierre
Olsen, Derrik
Sacher, Paul
Datum premiéry23.01.1958
Místo premiéryBasilej, Švýcarsko
Ansámbl Basler Kammerorchester, Basler Kammerchor
Uložení autografu
InstitucePaul Sacher Stiftung
Místo uloženíBasilej
Současný vlastníkPaul Sacher Stiftung, Basilej
Poznámka k rukopisuV Paul Sacher Stiftung uložen také náčrt, dvě blueprintové kopie autografní partitury a další prameny. -- - -- Další blueprintová kopie a korekturní obtah partitury a klavírního výtahu v majetku Universal Edition ve Vídni.
Vydání
Místo vydáníVídeň
VydavatelUniversal Edition
Rok vydání1958
CopyrightUniversal Edition, Vídeň
Poznámka
PoznámkaText Bohuslav Martinů podle anglického překladu Reginalda Campbella Thompsona "The Epic of Gilgamesh". -- - -- Německý překlad Arnold Heinz Eichmann, český překlad Ferdinand Pujman.
Informace

Epos o Gilgamešovi

Vokální dílo Bohuslava Martinů (1890-1959) Epos o Gilgamešovi je dílo zvláštní a svým způsobem mimořádné v celé světové literatuře. Přední český skladatel, prožívající své vrcholné produktivní období mimo svou vlast, je vytvořil počátkem roku 1955. Ve stejné době (tehdy pobýval ve francouzské Nizze) vznikla díla, jež se svým „českým“ laděním trvale za­psala do povědomí staré vlasti a v Čechách mají stejné místo jako podobně znějící, ve světě známé skladby Smetanovy, Dvořákovy a Ja­náčkovy. Tím více překvapuje kompozice, která svým zaměřením kráčí ve zcela jiných sférách. Je stejně tajemná a vzrušující, jako její prastará předloha, která je nejstarší slovesnou památkou světové kultury. Babylonský Epos o Gilgamešovi má svůj původ pravděpodobně někdy v počát­cích babylonských dějin. Na základě ústních tradic postupně vznikaly asi od třetího tisíciletí před naším letopočtem sumerské básnické verze, jejichž nejzávažnější novoasyrská syntéza byla nalezena na dvanácti tabulkách pocházejí­cích asi ze 7. století př. n. l. Epos se dochoval i v několika dalších verzích (chetitskou rozluštil přední český orientalista Bedřich Hrozný), jejichž dnešní oživení vyžaduje vědecké úsilí a náročné studium. Epos měl veliký vliv na další, často mnohem závažnější díla vzniklá později, včetně Bible. Zmíněnou novoasyrskou verzi, přelože­nou do angličtiny roku 1930 Reginaldem Campbellem Thompsonem, zvolil Martinů pro kompozici svého vokálního díla. Epos jej zaujal do té míry, že vlastní práci započal po několi­kaletém pronikání do jeho složité filozofické podstaty.

Koncepce a zpracování Martinů jsou ge­niální. Dílo těžko můžeme přiřadit ke konkrét­nímu žánru oratoria či kantáty. Je známo, že Martinů se velmi zajímal o formy raného baroka, jež ještě dlouhá léta hledaly konkrétní živoucí tvar (zajímalo ho například z hudebních dějin známé La rappresentatione di anima e di corpo florentského skladatele Emilia de' Cavalieriho). V partituře poznáváme autora moderních stylizací sepolcra, duchovních her a jiných netra­dičních žánrů, jak je uplatňoval například v operách Hry o Marii nebo Julietta. Jeho řeč je moderní, ale zásadně tonální. Uplatnění recitace je zde naprosto účelné a znamená mnohem více než podanou ruku posluchači. Umocňuje s vel­kou citlivostí a vkusem vlastní příběh. Jasem občas prosvětlující akordy, svým svébytným durovým charakterem typické pro Martinů, neodrážejí vzpomínky na domov a kraj své staré vlasti, jak je tomu kupříkladu v komorních kantátách (nejznámější, Otvírání studánek, vznikla také roku 1955), Symfonických fantaziích či Violové rapsodii. Zde korespondují s cítěním ještě vyšším (známým například z pozdější opery Řecké pašije), jež daleko překonává užší prostor národní a má všeobecnou platnost celosvětovou.

 

Bohuslav Vítek

Sleeve-note z CD Gilgamesh, © Supraphon 1994, 11 1824-2 211

 

Prameny

« předchozí
ID 273 (záznam 1 / 0)
další »