[1] 26. 7. 1957. Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.
[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[3] Od 1. do 20. 8. 1957 pobývali manželé Martinů ve Švýcarsku (Mihule 2002, s. 593).
[4] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.
[5] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.
[6] Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358.
[7] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.
[8] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM.
[9] Karla Firkušná, matka Rudolfa Firkušného (1912-1994).
[10] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).
[11] Řecké pašije, H 372.
[12] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.
[13] S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509). Pobyl zde necelých deset dnů mezi 16. a 24. 5. 1957 (Zouhar – edice Romance z pampelišek).
[14] Režim v Československu v těch letech usiloval o návrat BM domů, proto se mu snažil nastavovat vlídnou tvář. Nikoliv však z úcty ke světově uznávanému skladateli. Byl to ryze politický kalkul, který za tímto jednáním BM stále cítil. Tzv. Akce NÁVRAT organizovaná československou Státní bezpečností reagovala na amnestii vyhlášenou pro roky 1955-1956 pro „nepolitické exulanty“, jimž nabízela beztrestný návrat do vlasti (Cajthaml 2006, s. 92-107). Právě výše zmiňovaný Miloslav Bureš byl jedním z těch, kteří BM k návratu přesvědčovali (Mihule 2002, s. 509).
[15] Symfonické preludium The Rock (Skála), H 363, BM komponoval od února do dubna 1957 a věnoval jej George Szellovi a Cleveland Orchestra. Premiéra se uskutečnila v Clevelandu 17. 4. 1958 (Halbreich 2007, s. 263).
[16] BM má patrně na mysli oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, BM věnoval Maje Sacherové (1896-1989). Premiéru oratoria v Basileji dne 23. 1. 1958 řídil Paul Sacher (Halbreich 2007, s. 454).
[17] Pravděpodobně Řecké pašije, H 372.
[18] Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, BM komponoval mezi 2. 9. 1957 a 3. 1. 1958, premiéra se uskutečnila v Berlíně 31. 1. 1959, na klavír hrála Margit Weber, dirigoval Gotthold Ephraim Lessing (Halbreich 2007, s. 302).
[19] Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246.
[20] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351.
[21] Jedná se o provední opery Juliette, H 253, ve Wiesbadenu. K tomu došlo 25. 1. 1959 (Halbreich 2007, s. 164).
[22] Opera Hry o Marii, H 236.
[23] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.
[24] Divadlo za bránou, H 251.
[25] Kantáta Romance z pampelišek, H364, pro smíšený sbor a sopránové sólo. BM skladbu komponoval mezi 12. a 18. 5. 1957 a věnoval ji Markétě a Janu Kühnovým (Halbreich 2007, s. 445; Zouhar – edice).
[26] Kantáta Otvírání studánek, H 354.
[27] Akademické pěvecké sdužení Moravan.
[28] Kantáta Hora tří světel, H 349.
[29] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|