Základní informace
Titul CZŘecké pašije
Podtitul CZopera o 4 dějstvích - 1. verze
Titul ENThe Greek Passion
Podtitul ENopera in 4 acts - 1st version
Titul DEGriechische Passion
Podtitul DEOper in vier Aufzügen - erste Fassung
KategorieJevištní díla a filmová hudba
Halbreichovo číslo372 I
Durata130'
Nástrojové obsazení3333-4331-Timp-Batt-Arpa-Cemb-Archi
Sólový hlasFlauto dolce S, A, T; Cl; Fisarm; Vl (na scéně/on stage)
Obsazení vokálních rolíKaterina (S / mS), Lenio (S), Manolios (T), Yannakos (T), Michelis (T), Panait (T), Nikolio (T), Grigoris (BBar), Archon (BBar), Fotis (BBar), Kostandis (B), Andonis (T), Ladas (Sp), vypravěč (Sp), 7 menších rolí, chlapecký sbor, 2 smíšené sbory
Dedikant
Původ
Místo kompoziceNice
Místo kompozice 2New York
Rok dokončení1957
Započetí kompozice20.02.1956
Dokončení kompozice01/1957
Premiéra
Interpret Ulf Schirmer (dir./cond.), David Pountney (režie/direction), Stephan Lazaridis (scéna/scenography), Nina Stemme (Katerina), Christopher Ventris (Manolios), Adrian Clarke (Kostandis), Egils Silins (Fotis), Esa Ruuttunen (Grigoris)
Clarke, Adrian
Lazaridis, Stephan
Pountney, David Willoughby
Ruuttunen, Esa
Schirmer, Ulf
Silins, Egils
Stemme, Nina
Ventris, Christopher
Datum premiéry1999-07-20
Místo premiéryBregenz, Rakousko
Ansámbl Wiener Symphoniker, Moscow Chamber Choir, Bregenz Musikhauptschule Children's Choir
Uložení autografu
InstitucePaul Sacher Stiftung
Místo uloženíBasilej
Současný vlastníkPaul Sacher Stiftung, Basilej
Poznámka k autografuFragmenty autografní partitury. *** Další fragmenty uloženy u nakladatele (UE, Wien). V Centru Bohuslava Martinů v Poličce se nachází skici a dva fragmenty autografní partitury.
Copyright
CopyrightUniversal Edition, Vídeň
Odkaz na prodejcekoupit
Prameny
Odkazy Související korespondence
Dokumenty v Knihovně
Poznámka Libreto (anglické) B. Martinů podle románu "Kristus znovu ukřižovaný" Nikose Kazantzakise (Nice, srpen 1954 - říjen 1955, New York, listopad 1955 - leden 1956). *** Ŕecký překlad Christina Lazaridi (2004). *** První, londýnská" verze. *** Doba a místa kompozice - 1. a 2. dějství: New York, 20.02.1956 - Schönenberg, 28.07.1956; 3. dějství: Schönenberg, srpen 1956 - listopad 1956; 4. dějství: Řím, listopad 1956 - leden 1957. *** Rekonstrukce Aleš Březina.
O skladbě

Hudební divadlo bylo jednou z největších vášní Bohuslava Martinů. Provázelo jej doslova po celý život. Již jako dítě poznával Martinů ve své rodné Poličce divadelní provoz, když s tatínkem Ferdinandem, členem a činovníkem tamního amatérského divadla, chodil na divadelní zkoušky a představení. Jako student Konzervatoře v Praze byl pak Martinů častým návštěvníkem obou velkých pražských operních scén - Národního divadla a Nového německého divadla. Svědectvím těchto zážitků jsou mimo jiné i skladatelovy kresby, ve kterých parodoval výjevy ze slyšených oper - ano, slyšených, ne zhlédnutých, neboť mu jeho omezené finanční prostředky stačily pouze na návštěvu tzv. “slepecké galerie”, ze které nebylo vidět na podium. Později však Martinů vzpomínal, že mu to nijak nevadilo, protože mu šlo vždy hlavně o hudbu a ne o sledování (mnohdy) chatrného libreta.

Ke komponování oper přikročil Martinů krátce poté, co si začal být jist svou skladatelskou zručností. První operu s názvem Voják a tanečnice, H 162, napsal v roce 1928 v Paříži, ve městě, do kterého přišel pět let předtím kvůli studiu u Alberta Roussela a pobýval v něm až do roku 1941. Již tehdy, na konci 20. let, si vytýčil odvážný cíl, který pak vyplňoval krok za krokem až do své smrti: zbavit operu “psychologizujícího škváru” a dát jí řád vycházející z hudební logiky. Ústřední myšlenkou bylo doplnění vývoje českého hudebního divadla o ty složky, které podle jeho názoru české národní obrození opominulo. Právě proto se v katalogu jeho oper nachází opera buffa (Voják a tanečniceDvakrát Alexandr, H 255, Mirandolina, H 346), jednoaktová surrealistická hříčka Slzy nože, H 169, opera-film Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, novodobá varianta středověkých miráklů v cyklu Hry o Marii, H 236, rozhlasové opery Hlas lesa, H 243, a Veselohra na mostě, H 247, televizní opera Ženitba, H 341, opera-balet Divadlo za branou, H 251, vycházející z tradice comedia dell’arte, lyrická surrealistická opera-sen Julietta aneb Snář, H 253, pastorální televizní opera Čím lidé žijí, H 336, surrealistické drama s hudebním zakotvením v raně barokních italských operách Ariadna, H 370, a lyrické drama Řecké pašije.

Řecké pašije existují dnes ve dvou kompletních verzích, lišících se od sebe jak hudebně, tak i po stránce dramaturgie. Důvodem k přepracování díla bylo zamítnutí 1. verze pro její radikálnost nejdříve ze strany Royal Opera House Covent Garden v Londýně a potom i ze strany Městského divadla v Curychu a vídeňského nakladatelství Universal Edition. Ve své druhé verzi se opera dočkala premiéry v Curychu v roce 1961. První – dramatická - verze, kterou skladatel rozebral na jednotlivé listy a rozdal na různé strany, se po své rekonstrukci dočkala premiéry na festivalu Bregenzer Festspiele v roce 1999 a o rok později vyšla i na CD. 

Aleš Březina, Bohuslav Martinů: Selected Masterpieces, © 2001 Supraphon Music a.s

« předchozí
ID 294 (záznam 1 / 0)
další »