Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání19.01.1938
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 230
Signatura v IBMMar 1938-01-19
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahVioloncellový koncert bude 27.1. v sále Pleyel, 28. z rozhlasu Koncert pro flétnu, housle a orchestr; cenu z Brna (5000 Kč za Divadlo za branou) už dostal, pošle příspěvek na radiopřijímač; Praha hlásí Juliettu na 10.3.; s Vodníkem "dělají velký fofr ale je prý to moc slabé a ten balet ještě horší"; z provedení (4. smyčcového) kvartetu u Puce sešlo pro nemoc; z legace ho po odchodu Šafránka "stále potřebují"; Kaprálová v Paříži, "má velký talent"; Kaprálovi je pozvali do domku "někde u Nového Města"; článek o Ravelovi v Lidových novinách se líbil; z Itálie ho žádají, aby poslal skladbu na benátský festival; výstava prodloužena nebude, pošle katalog pro Šmídovy.
Diplomatický přepis dopisu

Paris 19./I 1938.

Drazí,

děkuji za dopis, mám teď hodně práce s tím koncertem pro čelo, bude 27. v sále Pleyel,[1] myslím že to bude vysíláno. a 28. je vysílán koncert pro fletnu a housle[2] myslím P. T. T.[3] Vysílání z Luxemburku jsem moc dobře chytil, slyŝeli jste to také?[4] Dnes vysílá něco Radio Lité[5] ale nevím co, píši jen komorní hudba. Tu cenu už jsem dostal z Brna 5000 Kč.[6] tak Vám poŝlu příležitostně na to Radio příspěvek[7] Praha prý hlásí Julietu na 10. března.[8] Od p. Ŝafranka[9] nemám zprávy asi má co dělat se zařizováním bytu, paní snad je v Rumunsku, hrála tam snad můj klavírní koncert.[10] Jinak ale nevím z Prahy nic. Nevím kdy budou ty Marie v Olomouci[11] a také Brno chystá tu Veselohru na mostě, ale nikdo nic nepíše tak nevím kdy.[12] S tím Vodníkem[13] dělají velký fofr ale je prý to moc slabé a ten balet ještě horší.[14] Jsem zvědav jak se budou tvářit na Julietu, Talichovi prý se to moc líbí[15] a Muzika[16] jistě udělá hezkou scénu. Zde se počasí trochu oteplilo ale za to skoro stále prŝí. Vzpomínali jsme co musí býti u Vás sněhu, to lýžaři užili. Stáňa[17] byl na Vánoce v tom Německém Brodě u Masaryku[18] a také prý jezdil na lýžích, poslali mi lístek. Z provedení kvarteta[19] u toho p. Puce[20] zde seŝlo, jeden člen onemocněl a tak nemohou přijeti, museli jsme to odložiti. Z legace mě teď stále potřebují, co tu není p. Š.[21] tak nikdo neví, co a jak se má zařídit. Ta Kaprálová[22] je teď v Paříži, má velký talent.

 

Její tatínek[23] je také skladatel v Brně a mají domek také někde u Nového města, tak nás tam pozvali. [24] Můj článek o Ravelovi v Lidovkách[25] se moc líbil. Žádají mne z Itálie abych zaslal zase něco na festival v Benátkách[26] a píše mi ten dirigent že na nás tam mají moc hezké vzpomínky[27] a že by byli rádi kdybych zase něco poslal na první provedení.

Výstava[28] prodloužena nebude, maji tu velké starosti s financema a stálo by to znovu moc peněz. Je to ŝkoda, bylo to opravdu krásné, ale myslím že by to přes ty deŝtě nebylo vydrželo. Je tam teď smutno, vŝechno je to opuŝtěné a zmoklé a už začínají bořit, ŝkoda té práce, bylo to celé město a vŝechno přijde zbořit. Až najdu nějaký katalog[29] tak ho poŝlu, dáte ho Ŝmídovům[30] aby viděli aspoň jaké to bylo.

Moc Vás zdravíme

Váš Bohouš.

 

Věcné poznámky k DP

[1] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 H 196 I, zazněl 27. 1. 1938 v Salle Pleyel v Paříži. Sólistou byl vynikající francouzský violoncellista Pierre Fournier (1906-1986), orchestr řídil Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra (Mihule 2002, s. 265, PBM Kr 228, 229).

[2] Koncert pro flétnu, housle a orchestr, H 252.

[3] Zkratka odpovídá francouzské instituci spravující pošty, telegrafy a telefony - Postes, télégraphes et téléphones (P&T, PTT, P et T).

[4] V dopisech domů PBM Kr 228 a 229 BM upozorňuje na rozhlasový přenos Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, vysílaný z Lucemburku 15. 1. 1938.

[5] Hůře čitelné – viz PBM Kr 238, 246.

[6] Pravděpodobně v soutěži Jubilejní nadace Bedřich Smetany v Brně byla oceněna opera Divadlo za branou, H 251, která měla premiéru v Zemském divadle v Brně 20. 9. 1936 (Halbreich 2007, s. 161; PBM Kr 229).

[7] V dubnu 1937 nechal BM domů do Poličky poslat 400 korun z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním jako příspěvek na zakoupení rozhlasového přijímače (PBM Kr 211), plnou částku však tento příspěvek tenkrát nepokryl.

[8] Premiéra opery Juliette, H 253, se uskutečnila 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze (Halbreich 2007, s. 164).

[9] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM. Koncem roku 1937 byla jeho diplomatická mise v Paříži ukončena a Šafránek se stěhoval do Prahy.

[10] Germaine Leroux (1906-1979), francouzská klavírní virtuoska a manželka Miloše Šafránka, měla ve svém repertoáru Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237. Její koncert v Bukurešti avizoval BM již ve svém dopise rodině do Poličky ze začátku října 1937 (PBM Kr 224).

[11] Opera Hry o Marii, H 236, byla v Olomouci uvedena 5. 2. 1938 (Mihule 2002, s. 588; Štefanides 2008, s. 122). Popelka (1996, s. 54) uvádí datum 6. 2. 1938.

[12] Opera Veselohra na mostě, H 247, byla poprvé v Brně uvedena až 27. 11. 1948 (Halbreich 2007, s. 159).

[13] 20. 10. 1938 se v brněnském Zemském divadle uskutečnila premiéra opery Vodník od českého hudebního skladatele Boleslava Vomáčky (1887-1965). Opera se hrála pouze do 28. 12. 1938.

[14] Pravděpodobně se jedná o baletní pantomimu Vítězslava Nováka (1870-1949) Signorina Gioventù, op. 58, která měla Zemském divadle v Brně premiéru 14. 10. 1937.

[15] Na prvním provedení opery Juliette, H 253, na scéně Národního divadla v Praze měl Václav Talich (1883-1961), který v té době stál v čele opery Národního divadla v Praze, eminentní zájem.

[16] František Muzika (1900-1974), český malíř, ilustrátor, typograf a scénograf. Na nastudování opery Juliette, H 253, se kromě dirigenta V. Talicha a scénografa F. Muziky podíleli také režisér Jindřich Honzl (1894-1953) a choreograf Joe Jenčík (1893-1945) (Halbreich 2007, s. 163-164).

[17] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[18] Dnes Havlíčkův Brod. Pravděpodobně se jedná o sídlo Bohumily Slavíčkové Masarykové (1876-1962), vdovy po malířích Antonínu Slavíčkovi (1870-1910) a Herbertu Masarykovi (1880-1915), a jejich dcer Herberty Masarykové (1915-1996) a Anny Masarykové (1911-1996).

[19] BM zamýšlel využít návštěvy Ondříčkova kvarteta v Paříži k prvnímu provedení svého Smyčcového kvartetu č. 4, H 256, (Mihule 2002, s. 254, 265). Tato skladba se však premiéry dočkala až o několik měsíců později, resp. 13. 6. 1938 (Halbreich 2007, s. 364).

[20] Čestmír Puc, český podnikatel žijící v Paříži, kde podporoval umělecké záměry svých krajanů (František Kupka, BM ad.). Smyčcový kvartet č. 4, H 256, vznikl na popud právě Čestmíra Puce a jeho ženě Heleně Pucové jej také BM věnoval (Halbreich 2007, s. 364).

[21] Miloš Šafránek.

[22] Vítězslava Kaprálová (1915-1940), česká hudební skladatelka a dirigentka, žákyně a důvěrná přítelkyně BM, se kterou se BM seznámil v březnu roku1937 při své návštěvě Prahy.

[23] Václav Kaprál (1889-1947), český hudební skladatel, klavírista, sbormistr a pedagog.

[24] Rodina Kaprálova vlastnila moderní vilku v obci Tři Studně nedaleko Nového Města na Moravě. BM zde na pozvání strávil několik příjemných dní v červenci roku 1938.

[25] Článek BM „Za Mauricem Ravelem“ byl otištěn v Lidových novinách 3. 1. 1938 v rubrice Kulturní kronika.

[26] Biennale di Venezia, od roku 1895 významná mezioborová přehlídka soudobého umění. V průběhu ledna a února 1938 BM zkomponoval Tre Ricercari, H 267, které poprvé zazněly 6. 9. 1938 právě na hudebním festivale v Benátkách (Halbreich 2007, s. 274).

[27] 8. 9. 1934 zazněly na témže festivale v premiéře Invence pro velký orchestr, H 234. Provedení řídil Oreste Piccardi (1880-1970), italský dirigent, absolvent berlínské hudební akademie, působící mj. jako operní dirigent v Buenos Aires a Rio de Janeiru (Popelka 1996, s. 32; Halbreich 2007, s. 258). Tre Ricercari, H 267, však 6. 9. 1938 řídil Nino Sanzogno (1911-1983), italský dirigent a hudební skladatel (Halbreich 2007, s. 274).

[28] Od 25. května do 25. listopadu 1937 se v Paříži konala 20. světová výstava EXPO 1937 zaměřená na umění a techniku v moderním životě.

[29] Již v dopise domů PBM Kr 216 a Kr 224 BM slibuje, že pošle katalog z výstavy.

[30] Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel rodiny Martinů. S manželkou Jarmilou dříve plánovali navštívit 20. světovou výstavu EXPO 1937 (PBM Kr 214-216).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 782 (záznam 1 / 0)
další »