Základní informace
Titul CZSmyčcový kvartet č. 4
Podtitul CZ
Titul ENString Quartet No. 4
Podtitul EN
Titul DEStreichquartett Nr. 4
Podtitul DE
Titul FRQuatuor à cordes n° 4
Podtitul FR
KategorieKomorní hudba
PodkategorieSmyčcové kvartety
Halbreichovo číslo a přípona256
Části (věty)1. Allegro poco moderato; 2. Allegro scherzando; 3. Adagio; 4. Allegro
Durata19'
Nástrojové obsazeníVl Vl Vla Vc
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolí
Dedikant Pucová, Helena
Diplomatický přepis věnováníA Madame Helenka Pucova.
Poznámka k věnováníHelena Pucová
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1937
Započetí kompozice04/1937
Dokončení kompozice05/1937
Poslední úprava
Premiéra
Interpret
Datum premiéry13.06.1938
Místo premiéryPaříž (soukromé provedení)
Ansámbl Quatuor Lejeune
Uložení autografu
Instituce
Místo uloženíPaříž
Současný vlastník- v soukromém vlastnictví -
Poznámka k rukopisuFaksimile autografu uloženo v Centru Bohuslava Martinů v Poličce. *** Náčrt se nachází v Moravském zemském muzeu v Brně.
Vydání
Místo vydáníPraha
VydavatelStátní hudební vydavatelství
Rok vydání1963
CopyrightBärenreiter Praha
Poznámka
PoznámkaNovou edici vydalo nakladatelsví Editio Bärereiter, Praha 2004.
Informace

Smyčcový kvartet č. 4 a 5

Čtvrtým kvartetem (Paříž 1937) učiní vývojová linka tvorby Bohuslava Martinů značný skok: pomine jeho další nástup ve jménu obrození neobarokního (příklon ke concertu grossu, který přinesl své velké plody v renesanci této předklasické formy i kompoziční techniky u orchestrálního Martinů let před druhou světovou válkou) a jen spíše vzdáleně se dotkne některými obraty tendence přimknout se k hodnotám českého národního odkazu (zpívaný balet Špalíček, opery s českými předlohami - Hry o Marii, Veselohra na mostě atd.). Čtvrtý kvartet patří do tichého zákoutí klidné pohody. Byl určen do soukromí českého podnikatele žijícího v Paříži, který podporoval českou uměleckou kolonii. V tematickém rozvrhu vyrůstá čtyřvětý kvartet z klasického modelu (se sonátovou formou první věty, scherzem, volnou větou a závěrečným rondem). Jeho myšlenky rostou ze stručných, až útržkovitých melodických obratů, mezi nimiž se zaskví půvabně vyklenuté hlavní téma Adagia. Zajímavý je tu rys návratu - a nejen v této jediné skladbě: jako by se Martinů trochu rozpomínal na své „francouzské" období, předcházející jeho příchodu do Paříže, i tato oáza klidu, reprezentovaná několika zajímavými skladbami (např. cembalový koncert, koncert pro flétnu a housle s orchestrem), se však chýlí ke konci. Zúčtují s ní nejen rychle se blížící válečné mraky a dramatické události příštího roku (1938 - Mnichov), ale i osobní život Bohuslava Martinů. Na scén u vstoupila nová žena. Jmenovala se Vítězslava Kaprálova a byla žačkou Bohuslava Martinů v Paříži - nadaná skladatelka i dirigentka, jíž bylo souzeno během krátké doby zemřít, tak jako zemřela svoboda Československa a vzápětí i Francie. Mnohé z tohoto životního bodu sublimovalo do pátého smyčcového kvartetu (Paříž 1938), spřízněného svým lidským pozadím s Listy důvěrnými Leoše Janáčka. Intenzita prožitku, která z kvartetu doléhá na posluchače s přesvědčivou silou, poukazuje k vnitřnímu přetlaku, z něhož rostou podobné vášnivé výpovědi. Střízlivé pojednání formy ze čtvrtého kvartetu tu bere za své: v pátém vše vybuchuje pod náporem afektů, rodí se dramatická forma, která v komplexu smyčcových kvartet Martinů nemá obdoby. A znovu budiž řečeno, že nešlo jen o výpověď podmíněnou subjektivním vzplanutím: vždyť přesně v této době zvažuje Martinů, zda-li se podívá v létě 1938 domů na prázdniny, rozhodne se kladně - a bude to poslední návštěva Československa v jeho živote.

 

Jaroslav Mihule

Sleeve-note z CD Bohuslav Martinů: String Quartets, © Supraphon 1990, 11 0994-2 113

 

 

 

Prameny

« předchozí
ID 182 (záznam 1 / 0)
další »