Základní informace
Titul CZSmyčcový kvartet č. 4
Titul ENString Quartet No. 4
Titul DEStreichquartett Nr. 4
Titul FRQuatuor à cordes n° 4
KategorieKomorní hudba
PodkategorieSmyčcové kvartety
Halbreichovo číslo256
Části (věty)1. Allegro poco moderato; 2. Allegro scherzando; 3. Adagio; 4. Allegro
Durata19'
Nástrojové obsazeníVl Vl Vla Vc
Dedikant Pucová, Helena
Diplomatický přepis věnováníA Madame Helenka Pucova.
Poznámka k věnováníHelena Pucová
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1937
Započetí kompozice04/1937
Dokončení kompozice05/1937
Premiéra
Datum premiéry13.06.1938
Místo premiéryPaříž (soukromé provedení)
Ansámbl Quatuor Lejeune
Quatuor Lejeune
Uložení autografu
UloženíPaříž
Poznámka k autografuFaksimile autografu uloženo v Centru Bohuslava Martinů v Poličce. *** Náčrt se nachází v Moravském zemském muzeu v Brně.
Copyright
CopyrightBärenreiter Praha
Odkaz na prodejcekoupit
Vydání
Státní hudební vydavatelství, Praha, 1963
Signatura IBM: 1002a-b
Specifikace vydání: 1. vydání
Detaily tohoto vydání
Bärenreiter Praha, Praha, 2004
Signatura IBM: 1002e-g
Specifikace vydání: Revidované vydání
Detaily tohoto vydání
Bärenreiter Praha, Praha, 2017
Signatura IBM: SV MAR 5
Specifikace vydání: Souborné vydání díla Bohuslava Martinů
Detaily tohoto vydání
Prameny
Vazby Související písemnosti
Dokumenty v Knihovně
O skladbě

Smyčcový kvartet č. 4 si u skladatele objednal v březnu 1937 významný pařížský mecenáš českého původu Čestmír Puc, průmyslník, který dlouhodobě systematicky podporoval české umělce působící ve Francii. Martinů skladbu dokončil v květnu 1937, věnoval ji Heleně Pucové a osobně dohlédl jak na premiéru, která se uskutečnila v domě Pucových 13. 6. 1938 v podání Quatuor Lejeune, tak i o den později na vznik profesionální privátní nahrávky. Na koncert byly pozvány přední osobnosti pařížského kulturního a společenského světa včetně významných Čechů a Slováků. Mezi hosty byli mj. violoncellista Pierre Fournier, klavíristé Josef Páleníček a Rudolf Firkušný, cembalistka Marcelle de Lacour, skladatelé Marcel Mihalovici, Tibor Harsányi a Vítězslava Kaprálová, hudební publicisté José Bruyr a Georges Jean-Aubry, manželka československého vyslance v Paříži Pavla Osuská a další osobnosti. První veřejné provedení se uskutečnilo v podání téhož souboru 2. září 1938 v Radio Luxembourg.

Původní záměr vydat Smyčcový kvartet č. 4 (stejně jako některá další díla) v nakladatelství Melantrich nedošel naplnění. V červnu 1940 se Martinů uprchl do USA, kde věnoval hlavní pozornost tvorbě nových skladeb pro tamní symfonické orchestry. Smyčcový kvartet č. 4 se v jeho korespondenci znovu objevil až v srpnu 1955, ale teprve mezi květnem 1957 a červnem 1958 získal Šafránek od rodiny Pucových mikrofilm partitury, ze kterého nechal vyhotovit kopii a nabídl ji Novákovu kvartetu, které dílo provedlo až 13. října 1960 v rozhlasovém studiu SWR v Baden-Badenu, o dva dny později v Donaueschingen a 19. listopadu 1960 v Praze. V roce 1963 vydal Dušan Pandula Smyčcový kvartet č. 4 (partituru a party) ve Státním hudebním vydavatelství v Praze, podkladem vydání byla reprodukce Šafránkova mikrofilmu. V prvním vydání byla opomenuta dedikace díla Heleně Pucové. První kritické vydání tuto chybu napravuje a dedikaci uvádí v celém znění.

Aleš Březina, Hudební rozhledy, 6/2020

« předchozí
ID 182 (záznam 1 / 0)
další »