Základní informace
Titul CZKoncert pro flétnu, housle a orchestr
Titul ENConcerto for Flute, Violin and Orchestra
Titul DEKonzert für Flöte, Violine und Orchester
KategorieKoncerty a koncertantní hudba
PodkategorieDvojkoncerty, trojkoncerty a čtyřkoncerty
Halbreichovo číslo252
Části (věty)1. Allegro moderato; 2. Adagio; 3. Poco allegretto
Durata19'
Nástrojové obsazení1222-2100-Pf-Archi
Sólový hlasFl Vl
Dedikant Honegger Moyse, Blanche
Moyse, Marcel
Poznámka k věnováníDedikanti: Marcel Moÿse, Blanche Honegger
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1936
Započetí kompozice10/1936
Dokončení kompozice10/1936
Premiéra
Interpret Marcel Moÿse (Fl), Blanche Honegger (Vl), Philippe Gaubert (dir./cond.)
Gaubert, Philippe
Honegger Moyse, Blanche
Moyse, Marcel
Datum premiéry1936-12-27
Místo premiéryPaříž
Ansámbl Orchestre de la Société des Concerts du Conservatoire
Uložení autografu
InstituceCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Místo uloženíPolička
Současný vlastníkNadace Bohuslava Martinů, Praha
Poznámka k autografuFragment rukopisné partitury (s. 26-35, tj. téměř celá 2. věta). Part sólových houslí a další změny pouze naznačeny obyčejnou tužkou. *** V archivu nakladatelství Bärenreiter v Kasselu uložen opis cizí rukou.
Copyright
CopyrightBärenreiter, Kassel
Odkaz na prodejcekoupit
Prameny
Odkazy Související korespondence
Dokumenty v Knihovně
O skladbě

V neoklasicistním okruhu skladatelů se principem barokního concerta grossa, užívajícího skupinu sólových nástrojů na jedné straně a orchestr na straně druhé, nechalo inspirovat hned několik autorů (např. D. Milhaud, A. Honegger nebo P. Hindemith). V tvorbě Bohuslava Martinů se však koncertantní forma pro dva a více sólových nástrojů s orchestrem stala především pro období 30. let jednou z klíčových. Na objednávku slavného francouzského houslisty Marcela Moyse zkomponoval Martinů na podzim roku 1936 Koncert pro flétnu, housle a orchestr, H 252 (pro něho složil v témže roce také Sonátu pro flétnu, housle a klavír, H 254). Dílo bylo premiérováno 27. prosince téhož roku Marcelem Moyse a Blanche Honneger s Orchestre de Société des Concerts du Conservatoire pod vedením Phillipa Gauberta a vysíláno rozhlasem v přímém přenosu.

Třívětý celek sleduje klasické rozvržení vět rychlá-pomalá-rychlá. Důležitou úlohu v instrumentaci celého koncertu hraje klavír, obohacující barvu celého orchestru.V první větě představí oba sólové nástroje rychlá kadence. Druhá výrazově bohatá pomalejší věta přináší lyrické melodie, exponované střídavě i společně oběma sólovými nástroji. Ke konci druhé věty zazní lyrická houslová kadence. Lyrickým kontrapunktem obou sólových nástrojů a smyčcové nástrojové skupiny je věta završena. Poslední rychlá věta má rozvržení třídílné písňové formy, jejíž prostřední kantilénovou část vystřídá po flétnové kadenci opakovaný první díl. Navazující rychlá koda umocní gradaci věty a tím i celé skladby.

Autorova obliba v principu concerta grossa podnítila vznik monumentálních děl jako např. Concerta grossa, H 263 a Dvojkoncertu pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, které bezpochyby nejlépe reprezentují tuto stylovou orientaci. 

Sandra Bergmannová, program koncertu Festivalu Bohuslava Martinů, 10. 12. 2001

 

« předchozí
ID 177 (záznam 1 / 0)
další »