Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání17.02.1931
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 32
Signatura v IBMMar 1931-02-17
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDostal příznivé kritiky o provedení své skladby v Londýně. Sl. Descaves měla v Praze i v Brně úspěch s klavírním koncertem, "ačkoliv po premiéře v roce 1927 se po něm jenom ošklíbali". Bagarre bude provedena v březnu v Salle Pleyel. Sl. Descaves provede v Paříži "Tance" a v březnu se Straramem klavírní koncert (č. 1). Nějaká Američanka bude mít přednášku o moderní hudbě, bude mluvit o BM a hrát jeho klavírní skladby. Straram provede v březnu také tu Serenádu. Zikovci měli úspěch s jeho kvartetem. Fina Shatt z Německa žádá na ukázku poslední skladby. V Paříži nově ustavená filmová společnost ho zve ke spolupráci. Zajímá se o prodej klavíru v Poličce.
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž] Utery 17./2. 1931.

Drazí, 

dnes ráno tu padal sníh a tak si myslím že Vy tam budete mít pořádné závěje. Jinak ale je tu psí čas prší a mlhy, chtěl jsem uẑ kolikráte jíti na nábřeží hledat ty knihy pro Fanouše ale není tam k přiblížení a také ty obchůdky jsou zavřeny.[1]Chtěl jsem to dáti Stefě[2]sebou ale ona jede přes Švýcary a zdrží se na cestě ještě několik dní, tak to by nebylo přijemné pro ni a možná by se poklad na to nějak ošklíbal.[3]Poslal jsem jenom obálku se známkami mamince.[4]Sl. Wanda[5]psala ale na koncertě[6]nebyla, má nějaké večerní kursy. Ale myslím že to bylo dobré dostal jsem z legace Londýnské kritiky, jsou moc dobré. Sl. Descaves měla v Praze veli v Brně veliký úspěch s mým koncertem,[7]který se v Praze najednou moc líbil, ačkoliv po premieře z roku 1927.[8]se po něm jenom oŝklíbali. Tady se to začíná hýbat. Bagarre bude v březnu[9]v tom velkém sále Pleyel,[10]Sl. Descaves hraje „Tance“,[11]28./t. m. a potom bude hrát se Straramem (ten co v loni hrál tu Rhapsodii[12]) můj koncert v březnu,.[13]Nějaká Američanka má přednášku o moderní hudbě, tak mluví o mě a hraje

klavírní skladby v Hotel Majestic. Straram hraje v březnu také tu Serenádu v Theâtre Champs-Elysée.[14]Můj kvartett hráli Zikovci v Revue Musicale, měli velký úspěch a já také.[15]Tak se to trochu pohne. Z Německa mi znovu psala Firma Schott abych jim poslal na ukázku moje poslední skladby a myslím že se rozhodnou pro vydání.[16]Tady má každý druhý člověk chřipku, já se divím že jsem tomu letos ušel jenom s rýmou. Do Brna si zadám tam něco kápne,[17]a do Prahy také.[18]Kdybych tak si mohl zalýžovat byl bych rád tady letos ta zima je trochu dlouhá, hlavně že pořád prší ani nelze vyjít z domu. Zde se teď ustavuje nová filmová společnost[19]zamlouvají si mne pro spolupráci. Kdyby jste mluvili s Fráňou,[20]ať připomene starostu,[21]ten už asi na to zase zapoměl. Napiŝte co je s klavírem, zdali se někdo naŝel.[22]Stefa Vám jistě něco poví o Paříži, moc se jí tu líbilo. Piŝte co nového 

Srdečně Vás zdravím

Váš Bohouŝ.

Věcné poznámky k DP

[1]BM slíbil svému bratru Františku Martinů (1880-1958), že mu koupí a pošle katalogy z pařížského muzea v Louvre. Zamýšlel je pořídit u pařížských pouličních antikvářů, tzv. bukinistů, kteří měli své stánky na nábřeží řeky Seiny (CBM, PBM Kr 26, 30).

[2]Štěpánka Pražanová (1907-1984), také Štefa (Stefa) či Štefinka, známá BM z Poličky, na stáži v Paříži byla od září/října 1930 (CBM, PBM Kp 1119) do února 1931 (CBM, PBM Kr 32).

[3]BM má zřejmě na mysli „pokladníka“, jak byl kvůli svému zaměstnání ve Spořitelně v Poličce nazýván otec Š. Pražanové František Pražan (osobní rozhovor s Irenou Pletichovou, sestřenicí Š. Pražanové, Polička 26. a 27. 6. 2018). 

[4]Zasílání použitých dopisních známek z nejrůznějších zemí rodině do Poličky, zde výslovně matce Karolině Martinů (1855-1944), zmiňuje BM zejména v letech 1954-1956 (CBM, PBM Kr 457, 474, 489, 544). Byly to známky z bohaté a pestré korespondence BM, ale i známky, které BM pro své příbuzné shromažďoval od svých přátel (CBM, PBM Kr 479).

[5]Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947.

[6]Ve čtvrtek 15. 1. 1931 dirigoval Václav Talich La Bagarre, H 155, na koncertě Royal Philharmonic Society v Londýně (recenze koncertu, autor pod šifrou McN., The Musical Times, č. 1056, 1. 2. 1931, s. 167-168). 

[7]Koncerty francouzské klavíristky Lucette Descaves (1906-1993) v Praze, na němž měl zaznít Koncert pro klavír a orchestr č. 1, H 149, zmiňuje BM již v předchozím dopise rodině do Poličky (CBM, PBM Kr 31). 

[8]Premiéra Koncertu pro klavír a orchestr č. 1, H 149, zazněla v Praze 21. 11. 1926 v podání Jana Heřmana (1886-1946) a České filharmonie řízené Robertem Manzerem (1877-1942) (Halbreich 2007, s. 294).

[9]Plánované provedení La Bagarre, H 155, v Paříži BM postupně ve svých dopisech rodině do Poličky oddaluje od prosince 1930 až po podzim 1931, ani tehdy však tato skladba v Paříži nezazněla (CBM, PBM Kr 637, 25, 29, 32, 45).

[10]Salle Pleyel v Paříži.

[11]Tři české tance,H 154.

[12]La Rhapsodie,H 171, koncert se uskutečnil v Paříži 3. 4. 1930 (Halbreich 2007, s. 256).

[13]O provedení Koncertu pro klavír a orchestr č. 1, H 149, v Théâtre des Champs-Elysées v podání Lucette Descaves a pod taktovkou Walthera Strarama (1876-1933) se BM zmiňuje i v předchozím dopise rodině do Poličky ze dne 2. 2. 1931 (CBM, PBM Kr 31).

[14]Serenáda pro komorní orchestr, H 199. BM upozorňuje na její premiéru 16. 4. 1931 v Paříži (Halbreich 2007, s. 269).

[15]Podle informace BM z dopisu rodině do Poličky ze dne 2. 2. 1931 (CBM, PBM Kr 31) zazněl v úterý 3. 2. 1931 v pařížském Revue Musicale v podáníPražského (dříve Zikova) kvarteta pravděpodobně Smyčcový kvartet č. 3, H 183. 

[16]V dopise BM ze dne 6. 1. 1931 adresovaném firmě Schott Music GmbH & Co. (IBM, SM 1931-01-06) skladatel uvádí, že vydavateli posílá balíky s rukopisnými partiturami Fantazie pro dva klavíry, H 180, Les Rondes, H 200, Jazzové suity, H172, a Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I. Po premiéře pošle i Serenádu pro komorní orchestr, H 199. Na základě smlouvy s vydavatelství Schott Music GmbH & Co. uzavřené v červnu roku 1931 (IBM, SM 1931-06-04) vycházejí v roce 1931 v Německu tiskem tři skladby BM: Serenáda pro komorní orchestr,H 199, Klavírní trio č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, (Halbreich 2007, s. 269, 350, 312), o rok později pak Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr, H 207, a Partita (Suita č. 1) pro smyčcový orchestr, H 212 (Halbreich 2007, s. 320, 271).

[17]BM má na mysli účast ve skladatelské soutěži pořádané Jubilejní nadací Bedřich Smetany v Brně, která podporovala v letech 1928-1943 a krátce i po roce 1945 původní českou skladatelskou tvorbu (Popelka 1996, s. 21). V dopise Janu Kuncovi (1883-1976) ze dne 18. 10. 1931 (IBM, KunJ 1931-10-18) BM zmiňuje, že do soutěže zaslal Serenádu pro komorní orchestr,H 199, která však očekávané ocenění nezískala (CBM, PBM Kr 64).

[18]Dne 20. 2. 1931 požádal BM Českou akademii věd a umění o udělení stipendia na rok 1931 ve výši 4000 Kč. V odpovědi ČAVU ze dne 11. 6. 1931 se však dovídá, že jeho žádost byla zamítnuta (Maýrová 2000, s. 41-43). 

[19]V roce 1931 byla založena filmová společnost La société des films Marcel Pagnol(Oscherwitz – Higgins2009, s. XXVII). 

[20]František (Fráňa) Janele (1882-1969), městský úředník z Poličky, a člen Mládenecké kapelya přítel BM (Konečný 2003, s. 22)

[21]Pravděpodobně František Smejkal (1894-1972), který úřad starosty zastával v letech 1927-1931. V roce 1931 se úřadu ujal Adolf Klimeš (1880-1946), dlouholetý prvorepublikový starosta Poličky a přítel BM (Junek – Konečný  2015, s. 528; Konečný 2003, s. 117).

[22]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámkapřiložen strojopisný opis dopisu
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 585 (záznam 1 / 0)
další »