[Schönenberg, Pratteln] March 30. 1958.

Mily Milosi :

Schvalne ti pisu dnes aby muj dopis nepadl na 1niho apri­la a tys bys ho povazoval za chytak. Mas uplne prav­du ze mne libretisticka prace odvedla na literarni pole,to je vzdy tak kdyz clovek chce napravovat lidstvo,ackoliv to moc potrebuji,jenze to bylo vzdy mne velice vzdalene az ted jsem do toho spadl. Stalo se to castecne take tim ze bylo tezko stahnouti ten ohromny roman do jednoho vecera myslim ze na to doplatil i film pres to ze ma vetsi casovou moznost.[1]Tak jsem se nachytal na ten krasny yext [text] a ted musim hledat take neco pro hudbu a ovsem aby cela vec byla take srozumitelna. To jsou ty obtize s librettem a tato zalezitost se mi nejak vymika z ruky ale snad to dobre dopadne. Ted jsem zvedav co budes delat az dokoncis tu knihu, to budes miti casu volneho k premysleni a jinym vecem. Jsem rad ze ti to delalo radost ac ti tu praci nezavidim. Co se Gilgameshe[2] tyce,vis ze to zaclo potopou,ktera z toho na konec vypadla vzhledem k casovym proporcim. S potopou by to muselo trvat hodinu a pul, coz znamena entreact a to se mi nelibilo.Jinak toho lituju protoze text je bajecny ale mam dojem ze v moji uprave je to presne akorat dlouhe to jest hodinu, coz je cas.Co se ostatnich veci tyce poznas az to uslusis. Treti parabola je hotova ta ke [také] a ma motto z George Neveux Voyage de Thesee[3],coz neni uz parabola ale to snad nevadi.

[4]Ted bych chtel kdybys se trochu podival zdali by se jeste neco nenaslo v Klicperovi,myslim ze ma nekolik her ale ja hledal tenktrate jen aktovku,Bures mi pos­lal Zleho jelena[5] take spise akt ale je mozno ze by se tam jeste neco naslo co by po pripadne adaptaci xse mi mohlo hodit,on ma bajecny smysl pro scenu a i pro humor. Tak mas novou praci a podivej se do nejakeho divadelniho archivu,zdali by se neco nenaslo.Ted je jina vec kterou ti chci sdelit a sice ze je mozno ze bychom tentorok to jest na Festival prijeli se podivat domu,chtel bych videt jeste nase,je to asi hodina dvanacta,rrekni mi muzesli co o tom soudis?[6] Abych te potesil tedy ti sdeluji ze jsem dokoncil orchestralni vec pro mesni orchestr,2.2.2.2. 4.2.3. harfe piano percussion a string a sice

Trois Estampes. je to pro Luisville orchestr s lekou instrumentaci a prusvitne.[7]Tak to jeste vraz do knihy. Vzal jsem si zpet od Boosey Hawkes Locandeiru[8] a tak ji dam asi do Brna a take oba koncerty pro piano to jest ten pro Germaine,to jest druhy myslim a treti pro Rudu[9],budu je hledet vydat[10]. V universalce vyjde ted ten davny koncert pro Harpsichord ktery asi znas avec Mme de la Cour a uz je na to nekolik interpretu.[11] Kdo hraje u nas Clavecin? Klavirni Sonata[12] uz vysla a poslal jsem ji Sebasovi. Vyjde take Serenady pro housle,violu,cello a dva klarinetty[13] a obe Tria.[14] Vse u Max Eschig,ktery si jeste objednal radu veci. Dostal jsi uz od Leduca ty dva koncert to jest sonaty pro klar[15] a trum. s pianem?[16] kdo zastane zemreleho Kuhna[17]? Zde hrali ten dvouj koncert to jest jmenuje se to taky Sinfonia concertante pro dva orchestry to je pro jeden ale rozdeleny.[18] Je to u Schotta vydano delsi dobu,u nas o tom nevedi? To mohli dat na Festival s Filharmonii nebot letos jak se zda Filcka[19] nic nehraje. Tak se ;podivej po Klicperovi a odpovez mi tentokrate ty na moji otazku treba i zpusobem zastrenym.

Moc te zdravim tvuj

B. Martinů

Jeste dopisuji a sice protoze jsem objevil ze ty stare kom­-

posice co ja bych radeji zapomnel,nejsou tak spatne,skoro naopak.Ku pr. Ta Sinfonia pro dva orchestry[20] kterou jsem chtel vyhodit zni uplne briliantne,je to sice ta stara faktura,rigid ale udelane je to dobre a dela to effekt. Tak si myslim zdali nemam nespravne mineni take o tom kvartetu co jsi vzal sebou a myslim ze bychom ho meli zkusit.[21]Zrovna mi pise St.Naklad. ze jsem slibil v Praze novy kvartet,o cemz nevim,to jest slibil jsem jim kvartet ktery bude vydan ve Statech ale kdyby se objevilo ze ten tvuj kvartet je dobry,coz je mozne tak bych jim ho dal[22].Myslim ze to je kvartet s Pandulou[23],co byli v Libanonu[24],tak by si ho mohli dat na repertoire,je ovsem technicky pekne tezky a je mozno ze by byly nutne opravy(hlavne ve scherzu, pokud se pamatuji) a to by Pandula mohl prohlednout. Je to dobry ensemble?Tak se s nimi dej dohromady,ja pisu soucasne St. Naklad.[25] take,tak bys jim manuscript mohl predat a Fond by mohl udelat party. Tak mas zase o jednu funkci vice,nazdar,dekuji.

^[1]      Znovu popisuje těžkosti s libretem k opeře Řecké pašije, H 372, a s pro­měnou románu Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný.

^[2]      Epos o Gilgamešovi, H 351, z roku 1955.

^[3]      Třetí parabola (O lodi) měla motto podle divadelní hry Georgese Ne­veuxe „Pouť Theseova“. Martinů jej cituje v CBM, PBM Kmš 871. Jaro­slav Mihule uvedl český překlad: „Theseus: Kdo jsi? – Muž: Městský bubeník. Ohlašuji svatby a také úmrtí. Jste už v labyrintu. – Dívka: Jmenuji se Ariadna. Jak se jmenuješ ty? – Hleďte, Theseus, muž, kteý měl přemoci Minotaura a je přemožen ženou.“ (srov. Mihule, 1974, s. 183).

^[4]      Na okraji tužkou rukou Miloše Šafránka výčet her Václava Klimenta Klic­pery: „Každý něco pro vlast / Lhář a jeho svět / České [nečitelné]“.

^[5]      Jedná se o veselohru Zlý jelen Václava Klimenta Klicpery z roku. Je­di­nou realizovanou kompozicí Martinů na motivy V. K. Klicpery je Veselohra na mostě, H 247, z roku 1935 (Halbreich, 2007, s. 159). V dopise M. Burešovi ze dne 7. ledna 1958 se Martinů o Klicperu dále zajímal: „Rikal jste mi v Rime o nejake jine moc dobre komedii od Kli Klicpery, mysli, co to bylo?“ (CBM, PBM Kb 655).

^[6]      Touto úvahou se zabýval intenzivně, což dokládají zmínky několika adresátům. Franku Rybkovi o tom napsal o dva dny dříve: „Ted bych ti rad napsal o jedne vazne veci kterou mam v hlave. A to je ze myslim ze bychom letos si zajeli se Charlie domu, se podivat na nase, kteri lamentuji a oba jsou starsi nez ja o dost let a tedy je to jaksi uz ve hodine dvanacte abych je jeste uvidel. Bratr byl letos hodne nemocny, ma uz myslim okolo 78 coz je vek a tak mne to moc tahne domu, ze bych to spojil s tim Festivalem jako kulturni podnik. Kazdy rok to odkladam a letos myslim ze je to uz posledni cas, tak mi to vrta vsechno hlavou. Vis jak jsi rad ze jsi jeste maminku uvidel. Tak mi rekni co o tom planu soudis, je to dost dulezite rozhodnuti, to chapes a ja myslim ze se tim nic nepokazi, jsme zde hned vedle a tak bych tam na par dni zajel. Napis co o tom myslis.“ (28. března 1958, CBM, bez signatury). Téhož dne se také stručně zmínil Karlu Šebánkovi: „Ostatne je zde urcta moznost ze se prijedeme leto podivat se Charlottou do Policky abych jeste videl svoje […].“ (28. března 1958, CBM, PBM Kkš 1041).

^[7]      Rytiny, H 369, dokončené 2. dubna 1958. 4. února 1959 skladbu premiéroval Louisvillský orchestr (srov. Halbreich, 2007, s. 267).

^[8]      Opět se vrací k otázce nakladatelských práv opery Mirandolina u Boo­sey & Hawkes. De facto skladatel pouze nakladateli oznámil, že na ni neexistovala samostatná smlouva (srov. CBM, PBM Kmš 868). Premiéra komické opery Mirandolina, H 346, se uskutečnila nikoli v Brně, nýbrž v Praze v roce 1959 (Halbreich, 2007, 179).

^[9]      Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, z roku 1934 je věnován Germaine Leroux a Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, dokon­čený 10. března 1948, je dedikován Rudolfu Firkušnému (srov. Halb­reich, 2007, s. 295 a 299).

^[10]    Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, byl stejně jako Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, vydán v roce 1960 v Českém hudebním fondu (Halbreich, 2007, s. 296 a 300).

^[11]    Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, napsal Martinů v Paříži v roce 1935 a je dedikován Marcelle de Lacour. Koncert vydala vídeňská Uni­versal Edition v roce 1958 (srov. Halbreich, 2007, s. 317).

^[12]    Sonáta pro klavír, H 350, z roku 1954 byla vydána v roce 1958 u Éditions Max Eschig v Paříži (srov. Halbreich, 2007, s. 317).

^[13]    Serenáda pro dva klarinety, housle, violu a violoncello, H 334, byla dokončena v listopadu 1951 a vydána v roce 1962 u Éditions Max Eschig v Paříži (srov. Halbreich, 2007, s. 376).

^[14]    Klavírní trio č. 2, H 327, z roku 1950 vydané nakladatelstvím Max Eschig v Paříži v roce 1961 a Klavírní trio č. 3, H 332, které vydalo stejné nakladatelství v roce 1963 (srov. Halbreich, 2007, s. 354–355).

^[15]    Sonatinu pro klarinet a klavír, H 356, z roku 1956 vydalo na­kla­datelství Alphonse Leduc v Paříži v roce 1957 (srov. Halbreich, 2007, s. 346).

^[16]    Sonatinu pro trubku a klavír, H 357, z roku 1956 vydalo nakladatelství Alp­hon­se Leduc v Paříži v roce 1957 (srov. Halbreich, 2007, s. 346).

^[17]    Sbormistr Jan Kühn zemřel 15. února 1958. Romance z pampelišek, H 364, kterou skladatel dokončil 18. května 1957, byla premiérována 26. října 1958 Markétou Kühnovou a Kühnovým smíšeným sborem (Halbreich, 2007, s. 445; Zouhar, 2016, s. XXIV).

^[18]    Sinfonia concertante č. 1 G dur pro dva orchestry, H 219, píše Mar­tinů na počátku roku 1932, premiérována byla v Basileji 18. února 1958 Basler Orchestergesellschaft, řídil Hans Münch. Partitura byla vydána v nakladatelství Schott v Mainzu v roce 1953 (srov. Halbreich, 2007, s. 257).

^[19]    Přezdívka pro Českou filharmonii.

^[20]    Opět Sinfonia concertante č. 1 G dur pro dva orchestry, H 219.

^[21]    Navazuje na zmínku v dopise z 16. května 1957. Pravděpodobně se jednalo o Smyčcový kvartet č. 5 g moll, H 268, z roku 1938, který provedlo Novákovo kvarteto v květnu 1958 (srov. CBM, PBM Kmš 855, Halbreich, 2007, s. 365).

^[22]    Novákovo kvarteto uvedlo 25. května 1958 Smyčcový kvartet č. 5, H 268, který Martinů komponoval na jaře 1938 v Paříži. Skladba byla vydána ve Státním nakladatelství v Praze v roce 1959 (srov. Halbreich, 2007, s. 365–366).

^[23]    Dušan Pandula (1923–2005), houslista, člen Novákova kvarteta.

^[24]    Robin Svoboda uvádí: „Koncem roku 1957 v Egyptě pobývalo Nová­kovo kvarteto při své cestě z Libanonu.“ (Československo-egyptské vztahy v letech 1952–1958. Diplomová práce. Praha: Ústav svě­tových dějin FF UK, 2014, s. 72).

^[25]    Smyčcový kvartet č. 5, H 268, byl vydán ve Státním nakladatelství v Praze v roce 1959 (srov. Halbreich, 2007, s. 365–366).