Základní informace
Titul CZSonáta pro klavír
Podtitul CZ
Titul ENSonata for Piano
Podtitul EN
Titul DESonate für Klavier
Podtitul DE
Titul FRSonate pour piano
Podtitul FR
KategorieKlávesové nástroje
PodkategorieKlavír
Halbreichovo číslo a přípona350
Části (věty)1. Poco allegro; 2. Moderato (Poco andante); 3. Adagio - Poco allegro
Durata19'
Nástrojové obsazeníPf
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolí
Dedikant Serkin, Rudolf
Diplomatický přepis věnováníÀ Rudolf | Serkin
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompoziceNice
Rok dokončení1954
Započetí kompozice26.11.1954
Dokončení kompozice17.12.1954
Poslední úprava
Premiéra
Interpret Eliška Nováková
Nováková, Eliška
Datum premiéry03.12.1957
Místo premiéryBrno
Ansámbl
Uložení autografu
InstituceCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Místo uloženíPolička
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Poznámka k rukopisuReprodukce autografu jsou uloženy v Paul Sacher Stiftung v Basileji a v archivu Éditions Max Eschig v Paříži.
Vydání
Místo vydáníPaříž
VydavatelÉditions Max Eschig
Rok vydání1958
CopyrightÉditions Max Eschig, Paříž
Odkaz na prodejcekoupit
Poznámka
PoznámkaNázev na titulní straně autografu: "Sonata N° I. | for piano." *** Americká premiéra v podání Rudolfa Serkina se uskutečnila v New Yorku jen den po světové premiéře, 4. prosince 1957. *** Je možné, že světové premiéře předcházelo ještě neoficiální uvedení skladby Rudolfem Serkinem v Düsseldorfu zmíněné v Erik Entwistle, "Form and Fantasy in Martinů's Piano Sonata", in: Michael Beckermann (ed.), "Martinů's mysterious accident: Essays in memory of Michael Henderson" (Hillsdale, N.Y.: Pendragon Press, 2007), s.117–135.
Informace

V celém klavírním díle Bohuslava Martinů, které představuje desítky skladeb, nalezneme pouze jednu Sonátu pro klavír, H 350. Martinů ji zkomponoval v roce 1954 pro Rudolfa Serkina, profesora klavíru na Curtis Institute of Music ve Filadelfii. Skladatel mu dílo dlouho sliboval, avšak když Sonátu konečně napsal, odkládal prof. Serkin dlouho její uvedení. Premiéra díla proto proběhla v Brně 3. 12. 1957 v interpretaci Elišky Novákové, manželky žáka B. Martinů Jana Nováka. Předběhla však Rudolfa Serkina pouze o jeden den, jelikož on provedl dílo dne 4. 12. 1957 v New Yorku.

Martinů komponoval dílo v listopadu a prosinci roku 1954 v Nice v tvůrčím období mezi Symfonickými fantaziemi, H 343 (Symfonie č. 6) a Inkantacemi, H 358 (4. klavírní koncert). Podobně jako tyto skladby má i Sonáta pro klavír fantazijní charakter. I přes volné rozpřádání hudebních myšlenek ve všech třech větách můžeme v každé z nich sledovat jakousi třídílnou formální strukturu. Hlavní tématická myšlenka se vždy v obměněné podobě navrací a uzavírá danou větu. Harmonická struktura se pohybuje na poli rozšířené tonality především ve třetí větě, přičemž polytonální plochy naleznou opět své pevné zakotvení v příslušném tónickém akordu. Dílo myšlenkově bohaté, hluboké a technicky náročné představuje jeden z vrcholů klavírní tvorby Bohuslava Martinů.

Sandra Bergmannová, program koncertu Festivalu Bohuslava Martinů, 11. 12. 2000

Prameny

« předchozí
ID 272 (záznam 1 / 0)
další »