[Řím] May 16. 57.

Mily Milosi:

Kdyz vstavas s kosama tak ti posilam cetbu pro snida­ni. Jsi spravny historik bylo to ne na Cap Code ale na Marthas wineyard kde jsem cetl Spenglera.[1]Ale za to jsi na omylu co se tebe tyce ze jsi nebyl na Vysocine od 1912,protoze jsi tam byl pred dvema lety,to je historika velky defekt. S tim kalendarem jsem to trochu prehnal vlivem 1vniho maje[2]. Protoze cekame dnes Burese tak nebudu asi miti cas[3] tak ti pisu ihned ale nezvykej si na to. Mas taky pravdu o solidnim zivote u nas okolo 1090 [1900], socialni krivdy nebyly brany tak vazne a jenom zeleznicari kteri projizdeli svetem od Policky do Svitav a zpet byli jinak informovani a byli nervosni. Co se kvarteta tyce nemyslim ze dostanes neco od Helenky[4] a ten co jsi privezl bych radeji nechtel dat provest,leda ze by si jej prehrali a videlo se co v nem je,ja o nem mam spatne mineni jak uz vis.[5] Ale kdyz pockaji tak budou miti brzo kvartet sedmy ktery snad brzo vyjde tiskem v Americe,to bych jim poslal.[6] O Gilgameshovi jsem vedel kdyz jsem psal Istar ale tak nejak podvedome[7], protoze v te dobe,myslim, o nem vedelo moc malo lidi a myslim ze ty tablety nebyly jeste publiku pristupny. Saxher [Sacher] to dava v lednu.[8]

Vecery[9] jsem delal pro sebe ale beznadejne, to bych byl potreboval miti sebou Burese,ale jak jsem sam to prohlizel je do detailu promysleno a scenicky ovsem dost vedle vedle,je to zamotane ale sujet je pekny. Kopii zbojn.[10] nemam a take dosud nevim jak se u nas na ne divali kritygri .[11] Take by mne velmi zajimalo ze jsem se vubec nic nedozvedel jak dopadl zajezd C. F.[12] ve vedlejsi zemi, ackoliv hrali Fantasie,velike ticho po pesine,vis o tom neco?[13] Goldoni text mam ale nevim kde. Asi v Nice.[14]Moc mne mrzi ze jsem nenasel ty Koledy v nichz byly vsechna rikani a pisnicky co maminka zpivala[15] a take Deda o nemz se můzes docist ve Sborniku jez jsem prave dostal z Brna, jestli jsi o nem uz nevedel.[16] Kam se mohly podet nevim. S tim tragickym pocitem zivote se netrap to je jenom mentalni vynalez nas samych od te doby co citime ten discomfort of civilization[17] to jest od doby kdy ti Fenicane objevili alfabet. V rime skoncim v kvetnu,to jest skoncim je jenom metafora protoze jsem tu effektivne nemel zadnou praci vyjma svoji,ale zustaneme zde asi az do podzimu,co potom udelame jeste nevim.[18] Vecery[19] jsem planoval v rue Delambre,spravne jsi to umistil.[20] Mezi tou praci a odpocinkem jsem mnoho veci ovsem zanedbal ale nejak zvlast toho nelituji ale mozna ze bych uz byl mel vilu na Cote d’azure tedka.

Neco jsem cetl ze se nedohodli ohledne zajezdu CF do Statu[21] a snad i o odepreni vis pro Cleveland.To jsou vsechno jenom bujnosti,vziti fingerprint[22] neznamena v Americe,jak sam vis, ze je clovek povazovan za kri­minel a bylo by skoda kdyby se ta akce rozbila k vuli tomu anebo lepe po cesku skrz to. Fresky meli v Londyne velky uspech a nikdo mi tam nevycital ze jsem to vzal z respighiho[23] jako ti mudrcove hudebni v Salzburgu.

Poslouchali jsme festival ale priroda nam to prekazila nekde po ceste byla asi boure a tak jsem z Belcikova provedeni slysel jen asi dve noty,skoda.[24]Na Parable myslim ale budou to asi parably ne z bible ale ze St Exupery.[25] Kdybych nemel jeste ten trouble[26] s rukou tak bych se do nich dal ihned.[27] Zrzavemu vyrid nase pozdravy a vzpominky.[28] Co se stalo s obrazy Divise[29]? Ted co se Passion[30] tyce v tom bylo mnoho problemu rozlicnych charakteru. Predne to libret­to upravit byla herkuleska prace ktera se nekolikrate zmenila a jeste i ted je asi moc dlouha. Pak byl ovsem problem cely styl a nemoznost najit aspon nektere zapisy autenticke o recke to jest byzanske hedbe a hlavne o popularni hudbe,ovsem jsem vedel ze na konec to udelam zase po svem ale mne vzdy bavi si praci pripravovat ze vsech stran,to mi dava pretext se zahrabat do knih a cmuchat po pramenech.Take jsem uz dlouho nebyl v praci na opere a tak nez jsem si ujasnil to prave tak jsem ovsem musel predelavat,ono je lehke zacit ale musi byti jasno ze to vydrzi na dalsi vyvoj a pri forme jako opera,dlouhe jako Rokycany, to da hledani.[31] Tak ted jsi o vsem detailne informovan a prenecham te tem tvym kosum. Nazdar.

tvuj

Bohouš

^[1]      Šafránek ve své knize uvádí: „První anglickou knihu, kterou na ostrově Mar­ta’s Vineyard přečetl a jejíž objem jeho američtí přátelé vesele u moře komentovali, byl Spenglerův Zánik západu (Untergang les Abendlandes), kterou Martinů znal již dříve z francouzského překladu. Mluvit anglicky bylo pro něj obtížné; říkal, že se nemůže dohovořit, ani klobouk si koupit; všude jsem jej musel doprovázet; se Spenglerem se „dohovořil“ hladce.“ (Šafránek, 1961, s. 230).

^[2]      Martinů naráží na rozsáhlou úvahu o významu Pečírkova Národního Kalendáře, kterou Šafránkovi zaslal v předchozím dopise ze dne 1. květ­na 1957 (CBM, PBM Kmš 854).

^[3]      Miloslav Bureš navštívil rodinu Martinů v Římě v termínu 16.–24. květ­-

na 1957 (Zouhar, 2016, s. XXIV).

^[4]      Martinů má pravděpodobně na mysli svůj Smyčcový kvartet č. 4, H 256, který je dedikován Heleně Pucové (Halbreich, 2007, s. 364). Mihule k této kompozici dodává: „U Čestmíra a Helena Pucových byl 13. června 1938 poprvé proveden čtvrtý smyčcový kvartet, psaný na jejich objednávku.“ (Mihule, 2002, s. 275). Čtvrtý smyčcový kvar­tet uvedlo až v říjnu 1960 Novákovo kvarteto (Halbreich, 2007, s. 364).

^[5]      Martinů má na mysli pravděpodobně svůj Smyčcový kvartet č. 5

g moll, H 268, z roku 1938, který byl proveden Novákovým kvar­tetem v květnu 1958 (Halbreich, 2007, s. 365).

^[6]      Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314, byl vydán v roce 1958 u Southern Music Publishing v New Yorku (Halbreich, 2007, s. 369).

^[7]      Balet Istar, H 130, dokončený 21. listopadu 1921 (srov. Halbreich, 2007, s. 199).

^[8]      Epos o Gilgamešovi, H 351, premiéroval Paul Sacher a Basler Kam­mer­chor a Basler Kammerorchester 23. a 24. ledna 1958 v Basi­leji (Březina, 2014, s. 264; Halbreich, 2007, s. 454).

^[9]      Má na mysli nerealizovaný námět Večery na dědince podle Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Synopsy vydal Miloš Šafránek (Šafránek, 1979, s. 245–250).

^[10]    Kopie sborového cyklu Zbojnické písně zaslal Martinů v lednu 1957 Miroslavu Venhodovi a Zdeňku Zouharovi (srov. Zouhar, 2001, s.141–143; Zou­har, 2008, s. 186; ZZ, BM 20).

^[11]    Novotvar, který skladatel ojediněle používal pro „kritiky“ (viz zde také CBM, PBM Kmš 807).

^[12]    Česká filharmonie.

^[13]    Rodině do Poličky Martinů píše už 14. března 1957: „Jsem zvědav s jakou přijedou naši z Ruska, tam budou miti ohromné úspěchy ale jestli se Rusúm ty Fantasie nebudou libit tak to mám doma zase pokažené. a budu se muset polepšit.“ (CBM, PBM Kr 559). A znovu se o tom zmiňuje v dopise z 5. května 1957: „Karel dosud se neozval ani řádkem a tak take nic nového nevim, možna že se Fantasie nelibily a on mne nechce zarmoutit ale to je na omylu ja už dávno vim že se všem lidem nelze zachovat a tak mne to nevadi ve spánku. Možna že jsou v tom jiné důvody a možná že ma trochu strach, jestli vitr zavanul na jinou stranu. To všechno mne ale nechá chladným jako psí čumák, protože na tom nejsem závisly.“ (CBM, PBM Kr 566).

^[14]    Pravděpodobně má na mysli La locandieru Carla Goldoniho, která byla textovou předlohou Martinů komické opery Mirandolina, H 346, již Martinů komponoval v Nice od prosince 1953 do června 1954 (Halbreich, 2007, s. 179).

^[15]    Balet Koleda, H 112, vycházel z českých vánočních zvyků. Partitura je nezvěstná.

^[16]    Zdeněk Zouhar (ed.): Bohuslav Martinů. Sborník vzpomínek a studií. Brno 1957. Na Karla Stodolu, řečeného „dědu“, vzpomínala sestra Marie (Zouhar, 1957, s. 19) a také Iša Popelka (Zouhar, 1957, s. 63).

^[17]    Anglicky „nepohodlí civilizace“.

^[18]    Martinů ukončil práci na American Academy in Rome v září 1957, poté se přesunul na Schönenberg k manželům Sacherovým (Mihule, 2002, s. 593).

^[19]    Nerealizovaný námět Večery na dědince podle Nikolaje Vasiljeviče Go­gola.

^[20]    Charlotte Martinů vzpomínala, jak jí v roce 1927 psal B. Martinů: „[…] pokojíček v rue Delambre už nás čeká […].“ (Charlotte Martinů, 2003, s. 22). Pokoj v bytě na adrese 11 bis, rue Delambre ve 14. okrese bylo Martinů přechodné bydliště od prosince 1924 do jara 1929 (srov. Charlotte Martinů, 2003, s. 214).

^[21]    Česká filharmonie uskutečnila první koncertní turné po USA až na pod­zim roku 1965.

^[22]    Anglicky „otisk prstu“.

^[23]    Ottorino Respighi (1879–1936), hudební skladatel.

^[24]    V rámci festivalu Pražské jaro byl 14. května 1957 uveden Martinů Koncert pro housle a orchestr č. 2, H 293, v podání Bruna Bělčíka a Státní filharmonie Brno za řízení Constantina Silvestriho.

^[25]    Martinů komponuje jedno ze svých vrcholných symfonických děl Les Paraboles, H 367, s přestávkami od června 1957 do února 1958. První dvě věty obsahují motto z Citadely Antoina de Saint-Exupéryho, třetí věta pak z Théseova putování Georgese Neveuxe (srov. Halbreich, 2007, s. 264–265; Mihule, 2002, s. 515–516).

^[26]    Anglicky „potíže“.

^[27]    O problémech s rukou informuje Martinů rodinu v Poličce i Šafránka samotného již od konce roku 1956 (srov. např. CBM, PBM Kr 549 a Kmš 850).

^[28]    Český malíř Jan Zrzavý (1890–1977), s nímž se Martinů přátelil zejména během jeho působení ve Francii.

^[29]    Český malíř Alén Diviš (1900–1956) patřil do okruhu Martinů přátel v New Yorku. Skladatel se patrně obával o jeho plátna po smrti 15. lis­-

to­padu 1956.

^[30]    Řecké pašije, H 372.

^[31]    Martinů popisuje komplikovanou genezi textu tzv. londýnské verze opery Řecké pašije, H 372 I, na níž pracoval od srpna 1954 až do led­na 1956. Na úpravách spolupracoval s Nikosem Kazantzakisem (Halb-

reich, 2007, s. 185).