Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání16.05.1957
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPraha
Jazykčeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kmš 855
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 855
Signatura v IBMŠafM 1957-05-16
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahSpenglera četl až na Marthas Wineyard; čekají dnes Bureše; kolem 1900 nebyly brány sociální křivdy "tak vážně", jen železničáři byli nervózní; o svém blíže neurčeném kvartetu má špatné mínění; radí počkat na 7.kvartet, který má vyjít v USA; když psal Istar, věděl o Gilgamešovi, "ale tak nějak podvědomě"; Večery na Dikaňce byly promyšlené, námět je pěkný; nezná dosud názor kritiky na Zbojnické písně; zájezd ČF s Fantaziemi "ve vedlejší zemi"; mrzí ho, že nenašel "ty Koledy"; v Římě skončí práci v květnu, zůstanou do podzimu, dále neví; problémy se zájezdem ČF do USA a clevelandského orchestru do ČSR; Fresky měly v Londýně úspěch, "nikdo mi tam nevyčítal, že jsem to vzal z Respighiho, jako ti mudrcové hudební v Salzburgu"; "v Parabolách nepůjde o bibli, ale o Saint-Exuperyho"; co se stalo s Divišovými obrazy ?; s Pašijemi byla řada problémů (pracné libreto, nemožnost najít autentické zápisy byzantské hudby); "čmuchat po pramenech" ho těší.
Diplomatický přepis dopisu

[Kmš 855; ROMA FERROVIA, 16, 1957][1]

 

 

May 16. 57.

Mily Milosi:

Kdyz vstavas s kosama tak ti posilam cetbu pro snidani.[2] Jsi spravny historik bylo to ne na Cap Code ale na Marthas wineyard kde jsem cetl Spenglera.[3]Ale za  to jsi na omylu co se tebe tyce ze jsi nebyl na Vysocine od 1912,protoze jsi tam byl pred dvema lety,to je historika velky defekt. S tim kalendarem jsem to trochu prehnal vlivem 1vniho maje[4]. Protoze cekame dnes Burese tak nebudu asi miti cas[5] tak ti pisu ihned ale nezvykej si na to. Mas taky pravdu o solidnim zivote u nas okolo 1090, socialni krivdy nebyly brany tak vazne a jenom zeleznicari kteri projizdeli svetem od Policky do Svitav a zpet byli jinak informovani a byli nervosni. Co se kvarteta tyce nemyslim ze dostanes neco od Helenky[6] a ten co jsi privezl bych radeji nechtel dat provest,leda ze by si jej prehrali a videlo se co v nem je,ja o nem mam spatne mineni jak uz vis.[7] Ale kdyz pockaji tak budou miti brzo kvartet sedmy ktery snad brzo vyjde tiskem v Americe,to bych jim poslal.[8] O Gilgameshovi jsem vedel kdyz jsem psal Istar ale tak nejak podvedome[9], protoze v te dobe,myslim, o nem vedelo moc malo lidi a myslim ze ty tablety nebyly jeste publiku pristupny. Saxher to dava v lednu.[10]

Vecery[11] jsem delal pro sebe ale beznadejne, to bych byl potreboval miti sebou Burese,ale jak jsem sam to prohlizel je do detailu promysleno a scenicky ovsem dost vedle vedle,je to zamotane ale sujet je pekny. Kopii zbojn. nemam a take dosud nevim jak se u nas na ne divali kritygri .[12] Take by mne velmi zajimalo ze jsem se vubec nic nedozvedel jak dopadl zajezd C. F. ve vedlejsi zemi, ackoliv hrali Fantasie,velike ticho po pesine,vis o tom neco?[13] Goldoni text mam ale nevim kde. Asi v Nice.[14]Moc mne mrzi ze jsem nenasel ty Koledy v nichz byly vsechna rikani a pisnicky co maminka zpivala[15] a take Deda o nemz se můzes docist ve Sborniku jez jsem prave dostal z Brna,[16] jestli jsi o nem uz nevedel. Kam se mohly podet nevim. S tim tragickym pocitem zivote se netrap to je jenom mentalni vynalez nas samych od te doby co citime ten discomfort of civilization to jest od doby kdy ti Fenicane objevili alfabet. V rime skoncim v kvetnu,to jest skoncim je jenom metafora protoze jsem tu effektivne nemel zadnou praci vyjma svoji,ale zustaneme zde asi az do podzimu,co potom udelame jeste nevim.[17] Vecery jsem planoval v rue Delambre,spravne jsi to umistil.[18] Mezi tou praci a odpocinkem jsem mnoho veci ovsem zanedbal ale nejak zvlast toho nelituji ale mozna ze bych uz byl mel vilu na Cote d´azure tedka.

Neco jsem cetl ze se nedohodli ohledne zajezdu CF do Statu[19] a snad i o odepreni vis pro Cleveland.To jsou vsechno jenom bujnosti,vziti fingerprint[20] neznamena v Americe,jak sam vis, ze je clovek povazovan za kriminel a bylo by skoda kdyby se ta akce rozbila k vuli tomu anebo lepe po cesku skrz to. Fresky meli v Londyne velky uspech a nikdo mi tam nevycital ze jsem to vzal z respighiho jako ti mudrcove hudebni v Salzburgu.[21]

Poslouchali jsme festival ale priroda nam to prekazila nekde po ceste byla asi boure a tak jsem z Belcikova provedeni slysel jen asi dve noty,skoda.[22]Na Parable myslim ale budou to asi parably ne z bible ale ze St Exupery.[23] Kdybych nemel jeste ten trouble s rukou tak bych se do nich dal ihned.[24] Zrzavemu vyrid nase pozdravy a vzpominky.[25] Co se stalo s obrazy Divise[26]? [27]Ted co se Passion tyce v tom bylo mnoho problemu rozlicnych charakteru. Predne to libretto upravit byla herkuleska prace ktera se nekolikrate zmenila a jeste i ted je asi moc dlouha. Pak byl ovsem problem cely styl a nemoznost najit aspon nektere zapisy autenticke o recke to jest byzanske hedbe a hlavne o popularni hudbe,ovsem jsem vedel ze na konec to udelam zase po svem ale mne vzdy bavi si praci pripravovat ze vsech stran,to mi dava pretext se zahrabat do knih a cmuchat po pramenech.Take jsem uz dlouho nebyl v praci na opere a tak nez jsem si ujasnil to prave tak jsem ovsem musel predelavat,ono je lehke zacit ale musi byti jasno ze to vydrzi na dalsi vyvoj a pri forme jako opera,dlouhe jako Rokycany, to da hledani.[28] Tak ted jsi o vsem detailne informovan a prenecham te tem tvym kosum. Nazdar.

tvuj

Bohouš

 

 

Věcné poznámky k DP

[1] Měsíc odeslání i další znaky na poštovním razítku jsou nečitelné.

[2] Oslovení a první věta dopisu jsou v hranaté závorce doplněné tužkou rukou, za uzavírající závorkou následuje vepsaný znak „%“. Dále se na první straně dopisu vyskytuje svislá vlnovka tužkou rukou na levém okraji 11.–13. řádku svislá čárka na levém okraji 27.–28. řádku.

[3] Šafránek ve své knize uvádí: „První anglickou knihu, kterou na ostrově Marta´s Vineyard přečetl a jejíž objem jeho američtí přátelé vesele u moře komentovali, byl Spenglerův Zánik západu (Untergang les Abendlandes), kterou Martinů znal již dříve z francouzského překladu. Mluvit anglicky bylo pro něj obtížné; říkal, že se nemůže dohovořit, ani klobouk si koupit; všude jsem jej musel doprovázet; se Spenglerem se „dohovořil“ hladce.“ (Šafránek, 1961, s 230).

[4] Martinů naráží na rozsáhlou úvahu o významu Pečírkova Národního Kalendáře, kterou Šafránkovi zaslal v předchozím dopise ze dne 1. května 1957 (CBM, PBM Kmš 854),

[5] Miloslav Bureš navštívil rodinu Martinů v Římě v termínu 16.–24. května 1957 (Zouhar, 2016, s. XXIV).

[6] Martinů pravděpodobně na mysli svůj Smyčcový kvartet č. 4, H 256, který je dedikován Heleně Pucové (Halbreich, 2007, s. 364). Mihule k této kompozici dodává: „U Čestmíra a Helena Pucových byl 13. června 1938 poprvé proveden čtvrtý smyčcový kvartet, psaný na jejich objednávku.“ (Mihule, 2002, s. 275). Čtvrtý smyčcový kvartet uvedlo až v říjnu 1960 Novákovo kvarteto (Halbreich, 2007, s. 364).

[7] Martinů má na mysli pravděpodobně svůj Smyčcový kvartet č. 5 g-moll, H 268, z roku 1938, který byl proveden Novákovým kvartetem v květnu 1958 (Halbreich, 2007, s .365).

[8] Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314, byl vydán v roce 1958 u Southern Music Publishing v New Yorku (Halbreich, 2007, s. 369).

[9] Balet Istar, H 130, dokončený 21. listopadu 1921 (srov. Halbreich, 2007, s. 199).

[10] Martinů oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, premiéroval Paul Sacher a Basler Kammerchor a Basler Kammerorchester 23. a 24. 1. 1958 v Basileji (Halbreich, 2007, s. 454)..

[11] Nelze určit, kterou skladbu má přesně na mysli.

[12] Zojnické písně, H 361. Martinů zasla kopie v lednu 1957 Miroslavu Venhodovi a Zdeňku Zouharovi.

[13] Rodině do Poličky Martinů píše už 14. března 1957: „Jsem zvědav s jakou přijedou naši z Ruska, tam budou miti ohromné úspěchy ale jestli se Rusúm ty Fantasie nebudou libit tak to mám doma zase pokažené. a budu se muset polepšit.“ (CBM, PBM Kr 559). A znovu se o tom zmiňuje v dopise z 5. května 1957: „Karel dosud se neozval ani řádkem a tak take nic nového nevim, možna že se Fantasie nelibily a on mne nechce zarmoutit ale to je na omylu ja už dávno vim že se všem lidem nelze zachovat a tak mne to nevadi ve spánku. Možna že jsou v tom jiné důvody a možná že ma trochu strach, jestli vitr zavanul na jinou stranu. To všechno mne ale nechá chladným jako psí čumák, protože na tom nejsem závisly.“ (CBM, PBM Kr 566).

[14] Pravděpodobně má na mysli La Locandeiru Carla Goldoniho, která byla textovou předlohou Martinů komické opery Mirandolina, H 346, jíž Martinů kompnoval v Nice od prosince 1953 do června 1954 (Halbreich, 2007, s. 179).

[15] Balet Koleda, H 112, vycházel z českých vánočních zvyků.

[16] Má na mysli publikaci Zdeňka Zouhara Bohuslav Martinů. Sborník vzpomínek a studií. Brno, 1957.

[17] Martinů ukončuje práci na American Academy in Rome v září 1957, poté se přesouvá na Schönenberg k manželům Sacherovým (Mihule, 2002, s. 593).

[18]  Adresa na rue Delambre ve 14. okrese poblíž oblíbené kavárny Café du Dome bylo Martinů přechodné bydliště Martinů u manželů Nebeských (Mihule, 2002, s. 124).

[19] Česká filharmonie uskutečnila první koncertní turné po USA až na podzim roku 1965 (srov. oficiální blog České filhamonie: http://blog.ceskafilharmonie.cz/ceska-filharmonie-jeji-turne-usa/, citováno 10. srpna 2017).

[20] Anglicky „otisk prstu“.

[21]

[22] V rámci festivalu Pražské jaro byl 14. května 1957 uveden Martinů Koncert pro housle a orchestr, který uvedl Bruno Bělčík a Státní filharmonie Brno za řízení Constantina Silvestriho (oficiální webové stránky Pražského jara: http://www.festival.cz/cz/archiv/4200, citováno 10. sprna 2017).

[23] Martinů komponuje jedno ze svých vrcholných symfonických děl Les Paraboles, H 367, s přestávkami od června 1957 do února 1958. První dvě věty obsahují moto z Citadely Antoine de Saint-Exupéry, třetí věta pak z Théseova putování Georgese Neveuxe (srov. Halbreich, 2007, s. 264–265 a Mihule, 2002, s. 515–516).

[24] O problémech s rukou informuje Martinů rodinu v Poličce i Šafránka samotného již od konce roku 1956 (srov. napr. CBM, PBM Kr 549 a Kmš 850).

[25] Český malíř Jan Zrzavý (1890–1977), s nímž se Martinů přátelil zejména během jeho působení ve Francii.

[26] Český malíř Alén Diviš (1900–1956) patřil do okruhu Martinů přátel v New Yorku.

[27] Na levém okraji řádku u začátku této věty jsou tužkou rukou vepsány dvě  hranaté závorky, další pak ještě následuje po prvním slvoě „Ted“, uzavírající hranatá závorka je pak umístěna po poslední větě slovem „kosum“.

[28] Martinů popisuje komplikovanou genezi textu tzv. londýnské verze opery Řecké pašije, H 372 I, na níž pracoval od srpna 1954 až do ledna 1956. Na úpravách spolupracoval s Nikosem Kazantzakisem (Halbreich, 2007, s. 185).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Přílohypřiložena obálka
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituciCBM
Datum digitalizace2016
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Brno
Cape Cod, Massachusetts
Cleveland, Ohio
Londýn
Martha's Vineyard, Massachusetts
Nice
Polička
Řím
Salzburg
Svitavy
Vysočina
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2734 (záznam 1 / 0)
další »