Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání21.08.1957
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 576
Signatura v IBMMar 1957-08-21
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahRybka v Poličce; švýcarský pobyt platil "ten pán z Zurychu" (K. Weber); v Luzernu vyhledali Kubelíka, pak v Basileji u Reberů, Sacherovy neviděli; pak se vrátili do Curychu; pak letadlem do Říma, viděli shora Alpy; v horách hodně chodili po kopcích; do konce září v Římě, potom zas u Sacherů v Basileji asi až do premiéry Gilgameše v lednu (23. a 24.1.1958, BKO Sacher) a možná déle; Pašije budou asi provedeny Curychu v červnu (až 9.6.1961); možná tedy zůstanou ve Švýcarsku celou sezónu; budou mít starosti s pasy, jsou už dlouho v Evropě "a oni to v Americe neradi vidí"; v muzeu je "materiálu dost", vydané věci je lépe zaslat dirigentům; dopisy od dirigentů mohou dát k dispozici, jeho privátní dopisy nikoliv; pošle dopisy od Kazantzakise, dost je jich asi ještě v NY; cellový koncert poslouchali, Sádlo hrál dobře; z Bernu Concerto da camera; Kühnův dopis ať schovají; "Tedyčce" psal; snad po curyšské premiéře bude možnost operu (Řecké pašije) provést v Praze, "čímž bych měl důvod si tam zajeti hlavně ze Švýcarska"; začne klavírní koncert (č. 5), "s operou bude taky ještě práce s opravami a změnami"; chyby v komunikaci s Rybkou; neví, zda Moravan někde zpívá Horu; provedení skladby pro Cleveland bude v lednu (Skála, 17.4.1958); u nás snad natočili Kytici a Lidice.
Diplomatický přepis dopisu

            [Řím] August 21. 57.[1]

Drazi:

Tak uz jsme zase zpět v Rime[2] a mam tu velkou korespondenci ale odpovidám na vas dopis. Mezitim byl u vas Rybka[3] a tak jste se snad vselicos dozvedeli. My jsme se meli krasne a odpocinuli jsme si pořádně v horách byli jsme asi 2000 metru a tak vzduch byl zdravý a počasi bylo překrásné, tak jsme toho užili a nestalo nas to ani frank, vŝe zařidil ten pan z Zurichu a dovezli nás tam autem, asi 200 km. a zpět také až do Lucernu kde jsme vyhledali Kubelika[4]. Byli jsme pak v Baselu u Reberu[5], Sacherovi[6] jsme ale neviděli,vrátili se z Anglie a měli tam celou rodinu a už zase odjiždeli do Lucernu na Festival doufam ze Maja měla čas vám poslat ten lek. Pak jsme se vrátili do Zurichu, byl jsem v divadle a v utery jsme letěli, bylo to krasné, jasno a tak jsme videli zhora Alpy a Janov a ted jsme zase zde doma, je jeste dost teplo a byly pry zde ohromná vedra co jsme byli pryč. V horach jsme hodně chodili po kopcich a dobře jedli i spali tak doufám že nam to uděalalo dobře. Zde je vše při starém a musim ted zase odpovidat na všechny strany na dopisy a zase se dati do práce. Ted abych vam odpovêděl na váš dopis a sdělil novinky. Tedy v Řime nezustaneme, budem zde jen do konce srp záři a potom budeme ve Svycarsku zase u Sacheru v Baselu, myslim az do premiery Gilgamesh to jest v lednu[7] a možná i déle, protoze opera Passion bude asi provedena v Zurichu na přištím Festivalu v červnu[8] s Londynem jsme v poslednim okamžiku nedohodli a divadlo v Zurichu by to rádo dělalo, navstivil jsem je a myslim že Universalni edice s tim bude souhlasit tak to by znamenalo že zustaneme ve Svycarsku celou seasonu, kdyz ne u Sacheru tedy bychom si něco nasli. Mame tam vice známych než zde a tak by to bylo lepši. Budeme miti ovsem starosti s našimi pasy, protože jsme už dloubo v Europe a oni to v Americe nerádi vidí, no to uvidime jak se máme zařídit. Ted co se toho musea tyce, myslim že mate materialu dost, samozřejme ty věci co jsou vydané je lepe užit a rozeslat dirigentum, to se múže pomalu doplňovat, vsěchny skladby tam stějne miti nemužete to by museli pronajmout ještě dalši pokoje, ja sám také partitury nemám ode vsěch vydaných věci a ty co mam jsou ulozêny v N.Y. to vite ze s nimi cestovat nemohu, noty jsou težké a do Avionu nelze sebou vziti mnoho veci, tak se zatim musite spokojit s tim co máte, je lepe kdyz jsou věci provedene nez je nechat lezet v Museu, hlavne ty co jsou jenom v kopiich. Co se dopisu tyce ty ovsem muzete dati k disposici, to jest dopisy od dirigentu. co se mych

 

dopisu týče to nemá význam je davat do musea, vyjma snad některých článku ktere byly uveřejneny ale ne privatni dopisy, ktere jak jsem vam uz radil byste udelali z nich pěkný ohýnek v kamnech. Jeste vam poslu dopisy od Kazanzakis[9] a je jich asi dost jeste v N.Y. Mateli vyhlasky z mych divadelnich premier u nas tak jich uz take bude pěkná řádka a ty by se jiste našli v divadlech v Praze i v Brne, Cellovy koncert jsme take sluseli, Sadlo[10] hrál moc dobře ale o Symfonii jsme nevedeli. V Arose jsme poslouchali to concerto da camera z Bernu, to snad budou ted hrát v Praze v Radiu. Ten Kuhnuv dopis schovejte ten je vzacny, on pry vubec neodpovida. To mne zajima kdo napsal to Čistení Studanek, to je jako když čistí vodovod. Ty foto Karlovi i Else[11] poslu brzo, jen co to zase zde dame do poradku. Tedycku[12] asi potesilo ze jsem ji psal kdyz byla nemocna, coz jsem se dozvedel od vas, ona vzdy pise dopisy na 10 stran nejmene. Co se te chaty u Babky tyce tam bychom opravdu radi se podivali, uz jsem o chate slysel tolik a vim ze tam je krasne a klid, snad se tam dostaneme, myslim ze nas prijezd uz nebude trvat tak dlouho jako az dosud a snad po premiere opery v Zurichu by byla moznost ji udelat v Praze cimz bych mel duvod si tam zajeti hlavne ze Svycarska, to ovsem zavisi hodne na situaci, ale ted se ty kulturni styky trochu uvolnuji a tak je aspon lepsi nadeje.[13] Ten dopis co jste mi poslali je moc pekny jenom ze ovsem mimo tech ledi kteri mne maji radi jsou tam i jini a tak dale. V techto dobach se sentimentalita nevyplaci. Ruka si ted odpocinula a az budeme definitivne v Svycarsku tak ji budu radikalne lecit, ovsem nejlepe je odpocinek a to bohuzel je pro mne tezke. Ted budu muset zacit ten klavirni koncert[14] a s operou[15] bude taky jeste prace s opravami a zmenamy. Nevim zdali se Rybka jeste vypravi az do Rima, stale pise ze se sejdem ve Svycarsku ale my uz jsme zase zpet v Rime, asi nedostal moje dopisy. Samozrejme ze sceny v divadle budou fotografovany, o to se nestarejte. O Moravanu[16] nevim nic, tak nevim zdali nekde zpivali tu Horu[17]. Praha vyda Celovou sonatu tak bude mezi celsisty pokoj a take chysta druhe vydani Studanek[18]. Provedeni te skladby pro Cleveland bude tam v lednu[19] a snad to take natoci. u nas snad natocili Kytici[20] a Lidice[21] a i jine veci, musim je zase pobidnout aby mi to poslali ale az do Svycarska abych to nemusel zase stehovat. Tak ted mate vsechny posledni novinky a Charlie[22] pripise priste, radeji aby to odeslo, jste ted dlouho beze zprav, Moc zdravime.

Bohouš.

Věcné poznámky k DP

[1] 21. 8. 1957. Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Od 1. do 20. 8. 1957 pobývali manželé Martinů ve Švýcarsku (Mihule 2002, s. 593).

[3] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM.

[4] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.

[5] Willi a Charlotte Reberovi, přátelé BM z Basileje.

[6] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš a jeho manželka Maja Sacher (1896-1989).

[7] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, BM věnoval Maje Sacherové (1896-1989). Premiéru oratoria v Basileji dne 23. 1. 1958 řídil Paul Sacher (Halbreich 2007, s. 454).

[8] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[9] Nikos Kazantzakis (1883-1957), řecký spisovatel, básník a dramatik. Jeho román Kristus znovu ukřižovaný vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372.

[10] Miloš Sádlo (1912-2003), významný český violoncellista a interpret skladeb BM.

[11] Karel Klimeš starší (1873-1931), nevlastní bratr BM. Vyučil se typografem u tiskařů Popelků v Poličce. Později se trvale usadil v Praze. Jako jediný ze sourozenců Martinů měl děti: dceru Elsu (provdanou Umlaufovou) a syna Karla.

[12] Teddycka van Eeckhout (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1227).

[13] BM se do Československa již nikdy nepodíval.

[14] Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, BM komponoval mezi 2. 9. 1957 a 3. 1. 1958, premiéra se uskutečnila v Berlíně 31. 1. 1959, na klavír hrála Margit Weber, dirigoval Gotthold Ephraim Lessing (Halbreich 2007, s. 302).

[15] Řecké pašije, H 372.

[16] Akademické pěvecké sdužení Moravan.

[17] Kantáta Hora tří světel, H 349.

[18] Kantáta Otvírání studánek, H 354.

[19] Symfonické preludium The Rock (Skála), H 363, BM komponoval od února do dubna 1957 a věnoval jej George Szellovi a Cleveland Orchestra. Premiéra se uskutečnila v Clevelandu 17. 4. 1958 (Halbreich 2007, s. 263).

[20] Patrně nahrávka Kytice, H 260, z roku 1955. Zpívaly Libuše Domanínská (1924) a Soňa Červená (1925). Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a Českou filharmonii řídil Karel Ančerl (www.filharmonickysbor.cz/cs/discography/album/martinu-kytice).

[21] Památník Lidicím, H 296.

[22] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis a rukopisný podpis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1401 (záznam 1 / 0)
další »