[Řím] May 24.[1]

Drazi:

Tak jsme tu měli Bureše[2] ale už je zase pryč, právě ted asi leti někde nad Janovem a zitra už bude doma, musi čekat v Zurychu na spojeni a tak ho asi uvidite dřive než tento muj dopis. To vite že se mu zde moc líbilo ale bylo to na krátko nicméně jsem rád že videl trochu světa a já se dozvědel trochu vice o vás. Jeho dojmy už vam povi sám, veze pro Mařku[3] sweter na zimu a mýdla. Co se té Legendy[4] týče to je ovšem podnik nákladny, ale já myslim že to uslyšite stejně, jenom že budou muset udělat tournée ne jen do Poličky ale i do jiných měst, což snad bylo v úmyslu, řikal B.[5] že budou též v Litomyšli a tak doufejte že se to podaři, Kühn sam jiste se bude starat aby se s tim někam dostali. Kuhn sám nikdy nepíše a tak jej raději nežádejte. Věnoval jsem mu tu novou Romanci na Burešuv text[6], veze ji sebou a tak možná že se to zařídí abyste je slyšeli všechny i se Studánkami[7] jednoho dne. S těma premierami na Vysočine to byla ovšem vyjimka pro Studánky[8] ale jinak už na to nepočítejte, vite že i se Studankami byly mrzutosti. Možná že v tom jsou i jiné záhady o kterych lépe nepsat. Ted s tim Clevelandem jsem vám už asi psal že asi do Prahy nedostali visum, ale myslim že se nějak přece dohodnou, bylo by to škoda, už jsou v Evrope, to vy se dozvite rychleji jak to dopadlo. Také možná že mne určitě čekali na Festival[9] a když jsem nepřijel tak to je zklamáni a je také možná že ten velký uspěch Studánek, jak mi vyprávěl B., někomu asi byl soli v očich, to se vše vztahuje k tomu co jsem vám už dřive psal a už se k tomu nebudu vracet. S Karlem Seb.[10] je to asi tak jak jsem si to představoval i s tou jeho nemoci a tak budouli administračni zmeny to jest, no však vite co to je, asi nepozdravil u vrbiček.

Druhý Karel[11] taky dosud se neozval ale má teď Festival a i možná starosti. To se vše ponenáhlu dozvite při přiležitosti. Pro P Šimu snad bys něco našla nahoře ve skladišti, ja sám ted rukopisy zde nemám a noveho nechci psát, mam stejne práce s opravovanim a šetřim si trochu ruku aby si odpočivala. Napiš co jsi našla.

Program Festivalu jsem dostal ale nemužeme nic chytnout jsou stále někde bouře Sbornik[12] taky došel ale máteli jeden vytisk volný mohli byste jej poslati pani Ježkové[13] ja mám jen tři a jeden jsam dal Vaňkovi[14] a tak druhý abych měl po ruce pro přiležitost. Poslete ji na Dr. W. Kahn (pro Pi F, JEZEK) 2 East 67 Street New York. N. Y. Piše mi že se to s Clevelandem srovnalo ale dnes piše Ruda[15] že ne a tim že také odpadá zájezd Filharmonie do Ameriky, jeho Maminka[16] letos dovoleni nedostal, je vse

ve světě přisnější. Tak se také tešil nadarmo. No alespoň jedné věci jsme se dockali a to jest B. Ta nová věc pro sbor se jmenuje Romance o pampelišce.[17] Ted co se tyce te pi Diviškové nevim kde by dostala k tomu Motylovi[18], material, máte jej snad vy v archivu.? Ja se na to už nepamatuji a tak nerád dávám dovolení k provedeni, to už je taková stará věc, dopis pi Diviskove jsem někam zalozil a nemohl jsem odpovedet a ted už jsem to stejně zastavil všechno protože vite jake byly výsledky a proč bych se měl nadarmo zlobit? Take jenom s klavirem, nemyslim že by to dělalo zvláštni effekt a myslim že ani klavirni výtah neexistuje. A myslim že bude lepši když si ode mne trochu odpočnete, ono se z toho dělaji závěry které já nemám rád. Tak zatim at se tam hraje co tam maji a bude ještě ta Hora[19] a ty druhé Zbojnicke[20] a ted ta nová věc[21] a tak je toho dost. Z Ameriky pry objednaly Studanky a tak jim posilaji 300 vytisku, to musi doplnit protože náklad byl rozebrán. Seb.[22] mi konečně psal ale nic zvláštniho jsem se nedovědel a na ty ostatní věci už bylo poźdě, já se rozhodnul jinak a jsem rád že nepsal. Od Prăzských dosud nepřislo nic, ani od Moravan[23] (ale to mi potvrdil Zoukhar[24] že dostali partituru) ono mnoho lidi asi nerádo do ciziny píše, což ćhápu. Ruda hraje ty Incantace[25] v Edinburgu a take v Berline v záři. Z Londyna jsou dobré zprávy a tak pravděpodobně bude premiera Pašiji v Covent Garden Opere v Londyne přiští rok.[26] A také se o ni interesuje Mitropoulos[27] ktery diriguje v Metropolitan Opera v N.Y.. Tak to je nejlepši zpráva. Ten disk s Fantasiemi[28] a Munchem[29] prý je báječny a je už na trhu, posilá mi ho jedna známa z N,Y. B. byl moc udiven že jsem nedostal vůbec ani jeden disk (mimo Studanek a to také trvalo dlouho) ač prý je natočená Kytice[30] a 3ti Symfonie[31] a i jiné. Ten slibovaný pás zbojnickych pisni jsem také nedostal a tak jak jsem psal se zase stáhnu zpátky. Nemyslim že byste měli schovávat moje dopisy. Také nepišete nic zdali jste dostali ten talíř diplom co přivezl Šeb.[32]

Co se busty tyce psal mi jeden znamy ze sam telefonoval te socharce a je divne ze ji nemohou najit nebot je v Pariri v rue Grenelle, myslim ze se jmenuje King je vdana ale Seb jim jiste dal adresu.[33]

Mnoho vas vsecny zdravime, Charlotte[34] pripisuje a udelejte si z dopisů vohýnek.

vas

Bohouŝ.

[1] 24. 5. 1957. Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375. S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509). Pobyl zde necelých deset dnů mezi 16. a 24. 5. 1957 (Zouhar – edice Romance z pampelišek).

[3] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[4] Kantáta Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, měla premiéru v rámci festivalu Pražské jaro 28. 5. 1957, zpíval Český pěvecký sbor a Kühnův dětský sbor, řídil Jan Kühn (Webový archiv Pražského jara, http://www.festival.cz/cz/archiv/4235).

[5] Miloslav Bureš.

[6] Kantáta Romance z pampelišek, H364, pro smíšený sbor a sopránové sólo. BM skladbu komponoval mezi 12. a 18. 5. 1957 a věnoval ji Markétě a Janu Kühnovým. Premiéra se uskutečnila v Praze 26. 10. 1958, Český pěvecký sbor dirigovala Markéta Kühnová (Halbreich 2007, s. 445; Zouhar – edice).

[7] Kantáta Otvírání studánek, H 354.

[8] Kantátu Otvírání studánek, H 354 zkomponoval BM začátkem července 1955 (viz PBM Kr 497), dokončena byla 12. 7. 1955 (Mihule 2002, s. 484). Premiéra se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011). Již o měsíc dříve, v předvečer skladatelových narozenin (7. 12. 1955), však byla skladba uvedena v předpremiéře v Praze v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124).

[9] Festival Pražské jaro.

[10] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[11] Karel Novák, (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka).

[12] Zouhar, Zdeněk (ed.). Bohuslav Martinů: Sborník vzpomínek a studií. Brno: Krajské nakladatelství, 1957.

[13] Frances Ježková (1900-1986), vdova po českém hudebním skladateli, dirigentu a klavíristovi Jaroslavu Ježkovi (1906-1942).

[14] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.

[15] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.

[16] Karla Firkušná (viz Kr 526).

[17] Kantáta Romance z pampelišek, H364.

[18] Balet Motýl, který dupal, H 153.

[19] Kantáta Hora tří světel, H 349.

[20] Míněna druhá řada z cyklu deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).

[21] Kantáta Romance z pampelišek, H364.

[22] Karel Šebánek.

[23] Akademické pěvecké sdužení Moravan.

[24] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS.

[25] Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358.

[26] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[27] Dimitri Mitropoulos (1896-1960), řecký dirigent, klavírista a skladatel.

[28] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.

[29] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[30] Patrně nahrávka Kytice, H 260, z roku 1955. Zpívaly Libuše Domanínská (1924) a Soňa Červená (1925). Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a Českou filharmonii řídil Karel Ančerl (www.filharmonickysbor.cz/cs/discography/album/martinu-kytice).

[31] Symfonie č. 3, H 299.

[32] BM byl v roce 1955 jmenován čestným členem mužského pěveckého sboru z Haagu Die Haghe Sanghers, jehož prezident/předseda Albert Prins mu při návštěvě v Nice v květnu 1955 předal pamětní talíř s věnováním (srov. Kr 490, 491, 516).

[33] Předválečná busta BM od Iriny Codreanu-King (1897-1985), rumunské sochařky.

[34] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.