[Paříž] 1. května 1938.

Drazí

letos je to opravdu s tím počasím hrozné, zde také je stále zima sluníčko se ukáže chvilku odpoledne a topit musíme, u Vás to také bude asi jako v zimě a odevšad hlásí jen sníh a mrazy jako o Vánocích, a už jsme v květnu nic z toho jara nebude. Juliettu jsme poslouchali ale nebylo dobře slyšet. [1], Charlotte byla jeŝtě ve V. Moulin,[2] já jsem se vrátil také k vůli zimě. Ty koncerty pro flétnu jsme neslyšeli ale poslali mi z Brna lístek že se to moc líbilo.[3] Wanda[4] mi občas píše budou zase brzo něco hráti v Londýně a na Vánoce chystají Legendu o Dorotě[5] v Radiu. Zde se také chystá nějaká manifestace pro českou hudbu.[6] Jedeme ve čtvrtek[7] do Bruxelu hrají tam můj kvartet s orchestrem[8] a tak nás pozvali, je to jubileum kvartetta Pro-Arte,[9] bude tam asi také pí. Coolidge[10] a budu si tam hlediti zařídit provedení Mariken[11] v divadle, doufám že se to podaří, mají o to velký zájem. Vrátíme se asi v sobotu. Možná také že pojedeme do Londýna na ten Festival[12] až podle toho jak mi odepíŝi z Lidových Novin, nabídnul jsem jim že tam pojedu jako dopisovatel. [13]  Rozmýšlíme se stále zdali bychom přece neměli jet do Čech na slet a podívali se domu,[14] teď se zdá že ta situace se nějak uklidní a upraví že se nebude čeho obávati, nedej Pán Bůh aby se něco zase strhlo, ale jeŝtě nejsme rozhodnuti, stojí to hned moc peněz ale rád bych se podíval domu zase jednou o prázdninách. Pracuji na novém kvartetě asi pro Pro Arte[15] a dostal jsem z Prahy pěknou objednávku na Concertino pro klavír a orchestr od paní J. Aranyi,[16] má to hráti v Londýně.

Tak bych měl práce dost ale jsem jaksi nesvůj od té Prahy. Ve středu vysílá Radio z Prahy tu Kytici[17] Zrovna je zde také koncert hrají Duo[18] a pak jsme pozváni na souper[19] k nějaké baronce Marvicz tak to moc za nějak musíme zařídit abychom mohli poslouchat Je to premiera v Radiu. Budou to hráti sice jeŝtě jednou ale nevím dosud kdy, kdybyste to četli napište abych to třeba podruhé klidněji chytil. Příŝtí měsíc začnu si zařizovati ty akce na to místo v Praze na konservatoři.[20]  

Piŝte zdali jste zdrávy a co děláte, jestli se už počasí změnilo. Oba[21] Vás srdečně zdravíme

Váš

Bohouš.

[1] Opera Juliette, H 253 – rozhlasový přenos z Národního divadla v Praze.

[2] Vieux Moulin – vesnice nedaleko Paříže, bydliště Amicie Quennehen (1866-1948), matky Charlotte Martinů (1894-1978). Manželé Martinů zde toho roku trávili Velikonoce (PBM Kr 236).

[3] Koncert pro flétnu, housle a orchestr, H 252. O rozhlasových přenosech je zmínka v PBM Kr 236.

[4] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947 (Popelka 1996, s. 192 – 193).

[5] Mihule (2002, s. 258) uvádí, že v létě 1937 si BM nově opsal partitury Narození Páně z Her o Marii, H 236, a Legendy o sv. Dorotě ze Špalíčku, H 214: „Dal si je přeložit do angličtiny a věřil, že by mohly být provedeny v londýnském rozhlase.“ Onou překladatelkou byla pravděpodobně právě Vanda Jakubíčková (PBM Kr 229).

[6] Kulturní večer s názvem Paris-Prague uspořádala v Paříži Mezinárodní spisovatelská asociace dne 2. června 1938 na podporu suverenity Československa (Mihule 2002, s. 275).

[7] Tj. 5. 5. 1938. V následujícím dopise rodině do Poličky ze dne 14. 5. 1938 (PBM Kr 238) BM uvádí, že sobotu a neděli (7. a 8. 5. 1938) po návratu z Bruselu již trávili ve Vieux-Moulin. Brusel tedy navštívili ve dnech 5. a 6. 5. 1938.

[8] Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, věnoval BM právě belgickému kvartetu Pro Arte.

[9] Kvarteto Pro Arte slavilo 25. výročí od svého debutu v roce 1913.

[10] Elisabeth Sprague Coolidge (1864-1953), americká pianistka a mecenáška.

[11] Operní mirákl na francouzský text Mariken de Nimègue H 236/2 I, který BM zkomponoval v roce 1933 a později jej, ovšem s českým textem, částečně využil při komponování druhé části opery Hry o Marii, H 236. Jednání o jeho uvedení v Bruselu byla neúspěšná.

[12] Na Festivalu moderní hudby v Londýně v (17. – 24. 6. 1938) doprovázel BM Vítězslavu Kaprálovou (1915-1940), českou hudební skladatelku a dirigentku, žákyni a svou důvěrnou přítelkyni. Kaprálová zde dirigovala svou Vojenskou simfoniettu, op. 11. Její otec Václav Kaprál (1889-1947), český hudební skladatel, klavírista, sbormistr a pedagog, hradil BM veškeré cestovní náklady (Hartl 2015, s 178).

[13] Lidové noviny, české noviny vycházející roku 1893. Ve třicátých letech sem BM často přispíval svými krátkými hudebními komentáři. 28. 6. 1938 vychází v rubrice Kulturní kronika jeho článek Mezinárodní festival v Londýně.

[14] Jubilejní X. všesokolský slet konaný v Praze 3. - 6. července 1938 stejně jako rodnou Poličku navštívil BM při své poslední návštěvě Československa v létě 1938.

[15] V průběhu měsíců dubna a května 1938 BM zkomponoval Smyčcový kvartet č. 5, H 268, který věnoval Vítězslavě Kaprálové (1915-1940). Již v červnu téhož roku jej soubor Pro Arte premiérově uvedl v Los Angeles (Halbreich 2007, s. 365).

[16] Juliette Arányi (1906-1945) si Concertino pro klavír a orchestr, H 269, objednala u BM při jejich setkání na premiéře opery Juliette, H 253, dne 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze. Plánované premiéry v Londýně se však tato slovenská klavíristka nedožila. Pro svůj židovský původ byla za 2. světové války odvlečena do koncentračního tábora, kde také zahynula. Podle Halbreicha (2007, s. 297) skladba zazněla poprvé 30. 3. 1947 v Bratislavě, v Londýně pak 5. 8. 1948.

[17] Rozhlasová kantáta Kytice, H 260, byla ve středu 4. 5. 1938 vysílána z Prahy Československým rozhlasem ve své premiéře (Halbreich 2007, s. 449).

[18] Pravděpodobně se jedná o Koncertantní duo, H 264, které mělo premiéru 10. 2. 1938 ve švýcarském Yverdon-les-Bains (Halbreich 2007, s. 323). 

[19] Souper (fr.) – večeře.

[20] BM po neúspěšné snaze získat profesorské místo v mistrovské škole Pražské konzervatoře, na uvolněné místo po Josefu Sukovi (1874-1935) nastoupil na podzim 1936 Jaroslav Křička (1882-1969), v této aktivitě neustává. Spoléhá na to, že by mohl nastoupit na místo Vítězslava Nováka (1870-1949), který jako profesor v mistrovské škole působil do roku 1939. Bohužel v budoucích letech se mu rozplynula i tato naděje a to z důvodu okupace Československa v březnu 1939.

[21] BM se svou manželkou Charlotte Martinů (1894-1978).