[1] BM dlouhodobě (avšak vždy neúspěšně) usiloval o získání profesorského místa v mistrovské škole Pražské konzervatoře.
[2] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. BM jej ve svých dopisech často zmiňuje jako člověka, který se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy.
[3] Vítězslav Novák (1870-1949), český hudební skladatel, pedagog a klavírista, jako profesor v mistrovské škole Pražské konzervatoře působil do roku 1939.
[4] Pravděpodobně se jedná o Františka Smejkala (1894-1972) z Poličky (PBM Kr 263; Konečný 2003, s. 117; Junek – Konečný 2015, s. 528).
[5] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947 (Popelka 1996, s. 192 – 193).
[6] Mihule (2002, s. 258) uvádí, že v létě 1937 si BM nově opsal partitury Narození Páně z Her o Marii, H 236, a Legendy o sv. Dorotě ze Špalíčku, H 214: „Dal si je přeložit do angličtiny a věřil, že by mohly být provedeny v londýnském rozhlase.“ Onou překladatelkou byla pravděpodobně právě Vanda Jakubíčková (PBM Kr 229).
[7] Opera Juliette, H 253, měla premiéru ve středu 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze. Na nastudování se podíleli režisér Jindřich Honzl (1894-1953), dirigent Václav Talich (1883-1961), scénograf František Muzika (1900-1974) a choreograf Joe Jenčík (1893-1945). Na jaře roku 1939 na scéně Národního divadla v Praze tato opera uvedena nebyla (http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Titul.aspx&ti=2&sz=0&fo=AUT&ju=588&pn=456affcc-f403-4000-aaff-c11223344aaa [cit. 15. 1. 2018]).
[8] Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, přenášený z Bruselu dirigoval Karel Boleslav Jirák (1891-1972), český hudební skladatel, pedagog a dirigent, pravděpodobně 30. 1. 1939 (PBM Kr 261).
[9] V dopise rodině do Poličky PBM Kr 263 BM uvádí: „Vysílati se bude z Haagu asi 8 a 10 ty Riccercari [Tre Ricercari, H 267] (Hilversum.) a potom Bruxelles (francouzský) Concerto grosso [Concerto grosso, H 263] asi 16 nevím ještě datum.“ Podle Halbreicha (2007, s. 272) však zazněla premiéra této skladby až 14. 11. 1941 v Bostonu.
[10] V roce 1936 se Miloši Šafránkovi (1894-1982) po jednání s ředitelem nakladatelství Melantrich Jaroslavem Šaldou (1880-1965) podařilo dohodnout vydávání děl BM v tomto nakladatelství za pravidelný měsíční honorář. Prostředníkem mezi BM a Melantrichem se na přání autora stal Karel Šebánek (1903-1980). Již v dopise domů ze dne 22. 10. 1938 (PBM Kr 254) si však BM stěžuje na záměr nakladatelství Melantrich změnit tuto smlouvu v neprospěch autora, v dopise rodině do Poličky ze dne 21. 12. 1938 BM dokonce píše o úplném zastavení činnosti hudební edice Melantrichu (PBM Kr 258).
[11] Londýnská pobočka nakladatelství Universal Edition Wien. Concerto grosso, H 263, z roku 1937 zde vyšlo až v roce 1948 (Halbreich 2007, s. 272), Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, z roku 1935 až v roce 1958 (Halbreich 2007, s. 318).
[12] Germaine Leroux (1906-1979), francouzská klavírní virtuoska, manželka Miloše Šafránka.
[13] Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237.
[14] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I.
[15] Z plánované návštěvy festivalu zřejmě sešlo.
[16] Adolf Klimeš (1880-1946), dlouholetý prvorepublikový starosta poličky a přítel BM.
|