Obálka [ROMA FERROVIA/14.15/4 III/1957][1]

March 3. 57.

Milý Karle:

Myslel jsem že mi napišeš z Paříže něco bližšího o Boosey a H., neboť nevím co se tam děje, všechno vydáváni zdržují a je mnoho věci které už mely dávno vydat a vůbec se nehýbají. To same s Locandierou,přes to že je mi ted vítáno,[2]aspon to nekoliduje s tou novou operou.[3] Tak jsem myslel že jsi něco objevil,sám jim nechci psat protože mne to ani zvlášt nezajimá a počkám ještě až vyprši lhuta nekterých vydáni a pak si vše vezmu zpět. Doufám že jsi trochu prokouknul situaci.Tak mi o tom napis abych se dle toho zařidil.

Se St. Nakl. jsem už vyměnil dopisy a budu jim moci dát některé věci ale ovšem to bude muset byti take na sichr a ne jen pohádkypromalédětičky. O tom později. Ted bych se tě chtěl zeptat na něco jiného.Jam asi víš Szell si objednal u mne novou věc,asi na 12 minut,na které teď pracuji.[4] Universal sice na to reflektuje ale protože ještě mám jinou objednávku pro Munche,větši věc,[5] tak nevim zdali by to zase nekolidovalo a vzhledem k tomu že Szell to chce miti cely rok pro sebe,tak jsem myslel zdali by nebylo lépe rozepsat orch. hlasy ve Fondu a dáti mně nebo jemu k disposici,že by si material mohl vziti sám sebou z Prahy,jak se proslýchá tam jede i s orchestrem.[6] Tak mi o tom napiš byl by v tom ovšem velký háček čili hák. Ve Statech se musi užívati Unioví kopisti a ja bych to ovšem mohl prohlasit za můj material, ale myslim že by na tom nemohla byti značka Fondu to jest pořizeno Hud. Fondem v Praze[7] 1957, capito? To by dělalo rozruch. Jak to je jenom otázka,odpověz mi na to brzo abych vše vyjednal se Szellem a rovněž s Universalkou,je i možné že by Univers. na tom trvala abych to dal jim a tak to je jenom předběžná informace o kterou tě žádám.[8] Také čekám na tvoje zprávy z Prahy ohledně bližšich detailú mého poměru s Hud Fondem,o co jsem tě už žádál. Do Prahy jsem poslal teď ty dva cykly Zbojnickych pisni(jeden do Brna) ale protože to je pro ty určite sbory Pražské a Moravské Učitele,tak rozepisovani ve Fondu prozatim odpadá.[9] Co se Romance týce tu si asi zase vezme Stat. Naklad. a zde take nevim v jakém jste poměru.[10] O ostatnich rozpisech se domluvime jak mi podáš detailnejši zpravy o Fondu. Co jsi vlastně zařidil positivniho s Rothem?[11] Děkuji ti za Talir a doufám že i tu bustu pošlou k nam.[12] Co se Bossey tyče oni už nemaji dávno práva na ty věci o kterých ti řikali,jak pišes (Sonata,Hora tri svetel,kvartet s oboem atd)[13]

[14]Všechny ty věci jsou u nich jenom v komisi, hlavně proto že jsou alespon někde uloženy, to chápeš že je sebou vozit nemohu a byt v NY ted nemám.

Na Šafránka zapomeň, ja nevim co mezi vámi je.[15]

Té historii mych rukopisu v Museu nerozumím.

Co se týče těch věcí které jsem poslal domu jednotlivcum to ted vyřešíme definitivne s Tebou a[16] se St. Naklad. a take to musim vyřešit s Univer. ,ti chtěji vydati ten koncert pro Clavesin[17] a ovšem Gilgamesh[18] a snad i jiné veci,do toho mluvi take Kalmus,ktery bude v Rime tento týden tak uvidim kdo a co by bylo vyhodnejší pro mne.[19] Stale myslim že bychom meli využit teď čas a nechat opsat Juliettu,jejiž prvni akt je už na blánách a která,jsem jist, po Pasijich přijde jistě na repertoir.[20] Tedy Kalmus nemá moc co dělat s Pasijema, ty běží samy.[21] DR. Rothovi[22] někdo řekl asi ze Locandiera je moc jednoducha muzika a tak se toho boji vzhledem k novému směru v hudbě který jak řikají je hudba budoucnosti,jenom že jim na to lidi nechoději. Ale v každém připadě už má klavirni  výtah,báječně udělaný a hlavně já mám s nimi podepsanou smlouvu na vydáni.[23] Ale něco tam je,protože i ostatni věci jako Symfon. Fantasie,které maji všude báječný úspěch a nejsou dosud vydány.[24]

            Tak to je vše. Mnoho te zdravim a odpověz brzo,pošta stejně jde sem věky než dojde dopis z Prahy.

Ahoj

Bohouš Martinů[25]

[1] Razítko špatně čitelné. 

[2] Na nečinnost vydavatelství Boosey & Hawkes zejména ohledně opery Mirandolina, H 346, podle předlohy La Locandiera Carla Goldoniho, si Martinů stěžuje opakovaně. Skladba byla vydána až v roce 1959 roku u nakladatelství Bärenreiter v Kasselu (Halbreich, 2007, s. 179).

[3] Skladatel má na mysli svou novou operu Řecké pašije, H 372 I, kterou dokončil 8. ledna 1957 (Halbreich, 2007, s. 185). 

[4]  Symfonické preludium The Rock (Skála), H 363, které Martinů komponoval od února do dubna 1957, bylo dedikováno G. Szellovi a Cleveland Orchestra, kteří jej také 17. dubna 1958 premiérovali (Halbreich, 2007, s. 263).

[5] Pro Charlese Muncha komponuje Martinů v průběhu roku 1957 Paraboly, H 367, které Charles Munch a Boston Symphony Orchestra v únoru 1959 také premiéroval (Halbreich, 2007, s. 264).

[6] Tuto informaci sděluje skladatel 22. ledna 1957 také do Poličky: „V N.Y. times přišla zpráva že jede George Szell do Prahy s Cleveland orchestrem […].“ (CBM, PBM Kr 553). M. Šafránkovi skladatel píše 16. května 1957: „Neco jsem cetl ze se nedohodli ohledne zajezdu CF do Statu a snad i o odepreni vis pro Cleveland.“ (CBM, PBM Kmš 855). V dopise Šebánkovi ze 17. července 1957 zrušení zájezdu potvrzuje: „[…] skoda ze z Clevelandu seslo.“ (CBM, PBM Kkš 1037).

[7] Text v Praze zakroužkován rukou B. Martinů modrou propiskou. 

[8] Symfonické preludium The Rock (Skála), H 363, nakonec sice vydává Universal Edition ve Vídni, ale až v roce 1960 (Halbreich, 2007, s. 264).

[9] V průběhu ledna 1957 Martinů zkomponuje dvě řady mužských sborů pod názvem Zbojnické písně, H 361. První řadu věnuje Pěveckému sdružení pražských učitelů, kteří jej také pod vedením Miroslava Venhody premiérují v Praze 11. dubna 1957. Druhá řada, která je dedikována Pěveckému sdružení moravských učitelů, je tímto tělesem za řízení Jana Šoupala uvedena poprvé v Brně 29. října 1957 (Halbreich, 2007, s. 435).

[10] Legendu z dýmu bramborové nati, H 360, podle Burešovy básně Romance z dýmu bramborové nati, sice vydalo Státní hudební vydavatelství, ale až po skladatelově smrti v roce 1960 (Halbreich, 2007, s. 445). 

[11] Martinů se opakovaně dotazuje na Šebánkovo londýnské jednání s Ernstem Rothem, zástupcem vydavatelství Boosey & Hawkes. 

[12] Nekonečný příběh s převozem pamětního talíře a bronzové busty z Paříže do Československa, které měl při své zahraniční cestě vyřídit Karel Šebánek (podrobnosti viz poznámka v dopise CBM, PBM Kkš 1031).

[13] Sonata, H 350, z roku 1954 vychází u Max Eschig v Paříži v roce 1958 a stejný nakladatel vydává v roce 1961 Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315, z roku 1947 a kantátu Hora tří světel, H 349, v roce 1992 (Halbreich, 2007, s. 422, 371).

[14] Na levém okraji následujících tří vět je svislá čára modrou propiskou. 

[15] O nevraživosti mezi Milošem Šafránkem a Karlem Šebánkem se Martinů zmiňuje opakovaně. 

[16] Text „definitivne s Tebou a“ dopsán rukou B. Martinů modrou propiskou.

[17] O klavírním výtahu Koncertu pro cembalo a malý orchestr, H 246, koresponduje Martinů s Alfredem Schlee z Universal Edition již na jaře 1957 (dopis z 12. března 1957, kopie v IBM, UE 1957-03-12), smlouvu na vydání kompozice skladatel podepisuje 1. října 1957 (NBM), kompozice pak vychází v roce 1958 (Halbreich, 2007, s. 318).

[18] Alfred Schlee koresponduje se skladatelem také ohledně klavírního výtahu oratoria Gilgameš, H 351, (zejména dopisy z 1., 5. a 26. února, 22. března 1957; kopie v IBM, UE 1957-02-01, UE 1957-02-05, UE 1957-02-26,  UE 1957-03-12), kompozice vychází v Universal Edition v roce 1958 (Halbreich, 2007, s. 318).

[19] O příjezdu dr. Alfreda A. Kalmuse, zástupce Universal Edition, informuje v dopise z 26. února 1957 skladatele Alfred Schlee: „Dr. Kalmus is coming to Rome next week and will go to see you.“ („Dr. Kalmus přijede do Říma příští týden a navštíví Vás.“)  (kopie v IBM, UE 1957-02-26).

[20] Operu Juliette, H 253, vydal v roce 1947 pražský Melantrich, ale pouze v klavírním výtahu Karla Šolce (Halbreich, 2007, s. 165).

[21] Situace kolem uvedení opery Řecké pašije, H 372 I, v Královské opeře Covent Garden se zpočátku jevila jako velmi dobrá, operu v Londýně velmi prosazoval Rafael Kubelík, správní rada však nakonec rozhodla o jejím neuvedení (srov. Dostálová–Březina, 2003, s. 34–37). Jak Martinů sděluje Šafránkovi 24. srpna 1957: „S operou v Covent Garden mi to nevyslo, nedohodli jsme se a tak bude pravdepodobne v Zurichu v cervnu na Festivalu […].“ (CBM, PBM Kmš 858).

[22] Ernst Roth z vydavatelství Boosey & Hawkes. 

[23] K vydání opery Mirandolina, H 346, podle předlohy La Locandiera Carla Goldoniho, dochází až v roce 1959, a sice u nakladatelství Bärenreiter v Kasselu (Halbreich, 2007, s. 179).

[24] Symfonie č. 6 (Fantaisies symphoniques), H 343, oceněná Music Critics Circle of New York jako nejlepší orchestrální dílo za rok 1955, byla vydána u Boosey & Hawkes v roce 1957 (Halbreich, 2007, s. 243).  

[25] Podpis rukou B. Martinů modrou propiskou, stejně jako doplněná diakritika.