Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníSchönenberg - Pratteln
Poznámka k lokaci odeslání[Schönenberg]
Datum odeslání06.05.1958
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 874
Signatura v IBMŠafM 1958-05-06
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahKniha "dělá dojem jen jakéhosi urovnání zápisků a dokumentů, a proto na ni nespěchej"; jen nakupený materiál; následuje přehled kritických výhrad obecnější povahy, shrnutý do 6 bodů, zmíněny skladby: Serenády, Ronda, Otvírání studánek, Kytice, Symfonické fantazie, Hry o Marii, všeobecně symfonie; "na Festival nepřijedeme z důvodů mnohých"; kopie Dvou kusů pro cembalo má MŠ ?; co bude s vydáním /5./ kvartetu v SNKLHU ?; s mottem pro třetí větu Parabol "to je omyl" a možná toho Thésée (Neveux) užije jinak; chtěl citovat původně Exupéryho, ale nemůže jeho větu najít.
Diplomatický přepis dopisu

[Schönenberg, Pratteln] Kveten 6. 1958.

 

Mily Milosi:

Dopis dosel a ty uz asi mas druhou zasilku oprav, tak se nenudis.

Ted je jak pises ze jsi se z poznamek dozvedel mnoho novych veci, to jenom zase dokazuje to co ti stale rikam jak malo o lidech zname i kdyz s nimi jsme v kontaktu (viz pr. Stani Novaka a muj) a jak se veci jevi jinak v nazo­ru uz jen dvou lidi. Tedy jak jsem ti uz psal kniha dela dojem jen jakesi urovnani zapisku a dokumentu a proto na ni nespechej a zacni ji z te skizzy orchestrovat, to jest orchestrace uz ma byti ve skizze obsazena. Takto je to jenom nakupeny material ktery ale v substanci nevyjadruje to co bych chtel, je to rozptylene a jenom jakasi akumulace fakt i vymyslu a skladeb. Tak se ted nezlob a ja ti reknu co tam chybi a nebo neni jasne definovano (to jest ty o vecech vi ale jaksi si predstavujes ze ti druzi o tom vi take, coz je omyl. Tedy moje objections jsou:

1) Ze cerpas z mnoha faktu, to co jsem ti rikal ja, co ti rikali jini, co jsem ja sam psal (a zde je jeste velky rozdil dopisu privatnich a clanku jez jsem psal s urci­tym uvazenim a jez jsou verohodne, tedy clanky ne pro­gramy ke koncertum o nichz vis jak jsou delane, to jest neco prece rici. Ted z tohoto materialu a i z jinych ustnich podani (jako o tom Florinovi[1], coz jsi asi slysel od neho sama) je nutno vzit‚ jen co je hodnotne.

2/. Jak se stalo ze ta moje produkce mela svetovy ohlas vetsi nez ostatni nasi velikani, (Suk[2], Novak[3] a td.) Co je na ni Universalniho, kdyz uz ten termin musime uzit. A to se netyka jen Symfonii nybrz i malych veci napsanych davno, z nichz mnohe po tolika letech slysim nahodou poprve (Serenady, Ronda) a ktere maji uspechy. To je ovsem jeden z hlavnich bodu. (Tim ze jsem byl venku, ze je vetsi provoz hudby pres Radio, vice orchestru?)

3/.Otazka tezka, to jest integrace formy i naplne a integrace volby sujetu a textu jak jsi podotknul, kazda skladba je stylove nebo jinak vedome zavisla na tom co potrebuje (nebo co si myslim ze potrebuje) kde i technicky se prizpusobuji danemu nametu. Odtud ty rozdily ve vetsine pracich (Studanky, Symfonie, Ronda, Ko­morni orchestry, divadlo, balet, Kytice)[4] to jsou vsech­no skoro odelene svety jak vyrazove tak technicky. Tedy zkratka integrace. Ve Fantasiich[5] je to zvlaste videt, jak to drzi dohromady pres to ze zadne zvlastni a okate spojitko zde neni po vsechny tri vety a ze to pri tom neni programove ve slova smyslu ktery tomuto terminu davame. Vezmi integraci i tech nahlych skladeb jako Cinq pieces breves pro Trio[6], to jest to co v tom nutne a nic vice. To nema co delat s ekonomii.

4/.

Hodne te zajima slozka kterou jsi se mnou prozil a sice ten interes ve fysice. Effektivne to byla jen zvedavost, pro­toze jak vis jsem tomu stejne nerozumel jako my ostat­ni smrtelnici. Tomu myslim prikladas vetsi vyznam nez to ma ale za to malo, vlastne nic, se nezminujes o me zvedavosti pro vsechno Indicke, Cinske a pokud byly prameny i primitivni, ktere podle meho nazoru me­ly vetsi vliv nez cokoliv jineho. Myslim tim ovsem na jakysi celkovy system bud filosofie nebo metafysiky. To ovsem vede k te otazce o smyslu zivota, ku ktere jsem dle tebe dosel teprve nedavno, to jest ze jsem o tom teprve nedavno verejne mluvil. A to take ovsem vede k otazce nabozenstvi a k otazce co jsem si vlastne z cele te spousty, cteni a studovani si vybral. Ku pr. to co rikas ze kdyz jsem byl na vezi slysel jsem ty varhany a zvony ku kterym jsem se pozdeji vratil v Mariich[7] atd to je ovsem dosti artificielni dedukce pricin a vysledku.[8]

 

5./

Delas zavery ovsem z toho co mas pri ruce ale to jsou vse veci nahodne nabyte urcitymi okolnostmi ale ted ti tam schazi ovsem take mnoho veci o kterych dokumenty nemas a jak pises jsi prekvapen nyni mymi poznamkami, jez se vlastne vztahuji jen k omylum nebo to co myslim ze byl omyl. Tedy zde prichazime prave take k tomu ze ja jsem byl a jsem proti vsem analysam, ktere se obiraji detaily a kde celek unika. Pri postupu knihy od dila k dilu ovsem nevyhnutelne vyniknou urcite analyticke dedukce, ktere mohou ale nemusi byti spravne a ktere se v knize casto kontradiktorne meni v pozdejsich kapitolach. Ted ale musim podotknout ze jsem celou knihu jen proletl a tak ty moje poznamky jez jsem poslal se jedanji ovsem detailu, cili katalogu. Ale to ostatni mezi tim unika. Priklad je tvoje citovani meho rozbory Pastoralky[9]. Tomu porozumi ovsem jen ten kdo prave hleda ten tvurci neznamy prvek a musi to byti vylozeno mluvenym slovem. Jako priklad rozboru to je mrtve a vlastne naivni, protoze si kazdy rekne : So what?[10] To jsou ty obtize.

6./ Mam jeste dalsi body velmi dulezite ale dnes jsem uplne vycerpan svoji vlastni analysou a tak to necham na priste. Mas zatim dost k premysleni. Moje rada je nespechat s knihou, ted ji mas tak v hrube matiere[11] a dostal bys za ni pekne vynadano od expertu jiz je mnoz­stvi.

Na Festival neprijedeme z duvodu mnohych[12]. Srdecne tvuj

B.

Zadal jsem Mme Delacour aby mi poslala kopie tech dvou veci pro clavesin odepsala mi ze pry ty jsi si vzal kopie, fotografie. Mas je? Potrebuji je pro vydani.[13] Napis.

Co jste rozhodli s tim poslednim kvartetem co jsi odvezl partituru z Parize.[14] Psal jsem ti ze by snad to mohli vyzkouset a prehrat. Take jsem psal St. Nakladatelstvi aby se s tebou spojili ze mas partituru, nebot mi psali takovy horky dopis jak by chteli vydat novy kvartet ale od te doby ani zminka co se s tim stalo?

Mnoho zdravim tvuj

Bohouš

S tim Motto pro treti parabolu to je omyl, mel jsem v hla­ve neco jineho a mozna ze toho Thesee uziju jinak.[15] Ja jsem puvodne chtel citovat jeste Exupery a sice vetu jiz jsem nekde u neho cetl ktera je asi:

V pousti posledni dvere v poslednim domku se otviraji do neznama.

Ale nevim v kterem spise to bylo a nemohu to ted nalezti,tak to nech jeste en suspens.

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Opět zmiňuje slovenského básníka Thea Florina.

 

[2]      Josef Suk, hudební skladatel.

 

[3]      Vítězslav Novák, hudební skladatel.

 

[4]      Otvírání studánek, H 354, Kytice, H 260.

 

[5]      Symfonie č. 6 (Fantaisies Symphoniques), H 343.

 

[6]      Klavírní trio č. 1, Cinq pièces brèves, H 193.

 

[7]      Hry o Marii, H 236.

 

[8]      Šafránek k tomu ve své publikaci uvádí: „Na krbu a v protější kni­hovně bylo plno knih, z nichž některé putovaly na vysokou poličku do koupelny a pak zase zpět k antikvářům. V prvních dobách pobytu v Americe ho živě zajímaly exaktní vědy, zejména fyzika posledních 50 let. Se zájmem sledoval filosofické implikace vědeckých objevů na mo­derní kosmologii, a mnoho knih procházelo jeho rukama: A. S. Eddington, R. G. Collingwood, A. A. Whitehead, S. Alexander, abych uvedl jen některé z nich vedle filosofických publikací amerických (knihy E. Casirerovy, Carnapovy, Reiserovy aj.). Tuto četbu doplňoval výběr knih z oboru moderní psychologie (O. Rank a W. Köhler) a spisy některých evropských vědců, kteří se přistěhovali do Ameriky. V tomto směru, nejen v hudebním, poskytla Amerika Martinů leccos, co by bývalo v Evropě, válkou a nacismem těžce poškozené, jeho zvídavosti snad zůstalo utajeno. Ale větší vliv než cokoli jiného měla na jeho cel­kový filosofický a metafysický názor četba indické a čínské literatury, ne­jstarší i novější, četba knih, jejichž trvalá hodnota je skryta v mou­drosti, již obsahují. Staré indické zpěvy duchovního poznání (Rigvéda) jakoby již v samém názvu obsahovaly podstatu jeho hledání smyslu života, zvláštní druh poznání a vnitřní pravdy, které cítíme v mnohých jeho skladbách a které vyvolává v posluchači silnou a živou emoci. Upanišady, filosofie jóg, duchovního sebeovládání a soustředění, indic­ká díla epická, bajky a pohádky, jichž je Indie kolébkou a s nimiž se Martinů setkal v textech českých pohádek, jež zhudebnil, aforismy, paraboly a legendy a indická filosofie, interpretovaná a dnešnímu cítění přizpůsobená současnými autory (např. Krisnamurtim a jeho knihou První a poslední svoboda, v níž Martinů dlouho čítával a k níž předmluvu napsal Aldous Huxley) – to všechno upoutávalo až do smrti jeho pozornost. Jeho poměr k indické duchovní kultuře byl nahony vzdálen povrchním názorům na buddhismus a hinduismus; zajímala ho hlavně bohatá a tvořivá představivost indické literatury a filosofie, jež měla vliv na čínské náboženství a na čínskou lieraturu. Také v čínské moudrosti zaujalo ho to, co se neproměnilo ve filosofický systém, konečný, ,conditioned‘ (slovo, jehož Martinů často užíval, když mluvil o myšlení uměle vykonstruovaném), logický mechanismus, jaký zhusta budovali filosofové evropští.“ (Šafránek, 1961, s. 248).

 

[9]      Skladatelovy komentáře k Symfonii č. 6, Pastorální Ludwiga van Beet­hovena Šafránek publikoval samostatně (Šafránek, 1966, s. 206–213).

 

[10]    Anglicky „tak co“.

 

[11]    Francouzsky, zde ve smyslu „syrový stav“.

 

[12]    Má na mysli festival Pražské jaro, který tradičně začal 12. května.

 

[13]    Deux pièces, H 244, napsal Martinů v Paříži v létě 1935 a stejně jako Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246 (dokončeno v září 1935), je toto dílo věnováno francouzské cembalistce Marcelle de Lacour. Deux pièces, H 244, vydalo nakladatelství Universal Edition Wien v roce 1962 a Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, stejné nakladatelství v roce 1958 (srov. Halbreich, 2007, s. 317 a 425).

 

[14]    Smyčcový kvartet, č. 5, g moll, H 268.

 

[15]    Motto třetí Paraboly: „The Parable of a Navire (O lodi; častěji ang. The Parable of a Labyrinth, v českém prostředí Parabola o mořeplavci či Parabola o labyrintu. Théseus: Kdo jsi? – Muž: Městský bubeník. Ohlašuji svatby a také úmrtí. Jste už v labyrintu. – Dívka: Jmenuji se Ariadna. Jak se jmenuješ ty? – Hleďte, Théseus, muž, který měl přemoci Minotaura a je přemožen ženou. (Podle divadelní hry Théseovo putování, Georges Neveux).“ (srov. Mihule, 2002, s. 516).

 

Total number of leaves1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitization
Quality of digitizationProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Paříž
Schönenberg - Pratteln
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2751 (záznam 1 / 0)
další »