Beograd. 5/10. 39.

Milý příteli

děkuji za zprávy z domu a legitimaci, články pošlu jakmile budu míti trochu času se k tomu posadit. Pracuji teď (mimo jiných věcí) na „Polní mši“ pro mužský sbor a malý ensemble, uveřejněte a informujte Talicha, pokusím se poslat kopii Vám. (2 picoli 2 clar. 3 trompeti 2 tromboni, piano, harmonium a bicí nástroje.[1]Něco bude vysíláno odsud 28./1. m.

Madigaly se neodvažuji poslat nemám kopii. Pro Riccercari Londýn[2]se omluvil a tak to asi také nebylo ve Filharmonii.[3]Talich by mohl provest Concerto grosso“ je myslím u Melantricha ale vyjednati s Universal Vídeň, ale to by muselo býti ihned, protože bych sem chtěl dostat co možno nejdříve material.[4]Myslíte že by to bylo možno? Nebyl by to velký risk? Budte tak hodný a zeptejte se u Melantricha zdali ještě mají ten material a kopii[5]partitury Concerto grosso (s 2. piany) a zdali by to mohli zaslat, (jestli to už neodevzdali Víďenské Universálce)[6]Potřeboval bych také material Pochodu z Veselohry na mostě. Ale ovšem jen v případě že to od nás by mohlo býti zasláno.

Moc lituji že se nemohly provest Ricercari.

A teď o Juliettě, opatrujte mi partituru a prosím poděkujte za mne těm třem přátelům za ten protest, který je skvělý, zeptejte se zdali jim byl přečten můj protestní dopis který jsem poslal do Kur. po tom odmítnutí a na který mi vůbec nebylo odpověděno, a sdělte jim že budu pokud mi to bude možno protestovati i v novinách a že nemíním tu věc nechat podle přání nebo kombinací některých pánů. Ovšem jak to dopadne to nevíme a také nevím zdali by mi ta cena byla vůbec něco platná za těchto okolností.[7]

Rudovi[8]pište snad na legaci 15. Av. Charles Floquet.

Novinky Vám nepíšu, vzpomínáme na Vás mnoho na všechny a pozdravujte všechny známe Stáňu hlavně, čekám co se poděje a jak brzo se zase všichni sejdeme a budeme dělat muziku.

Prosím Vás tedy, zeptejte se u Melantricha zdali mají ten material a kopii partitury „Concerto grosso“ a zdali by to bylo možno zaslat tímto způsobem a nebo na tuto adresu ještě lépe.:

M^er[9]Paul Sacher – Schönenberg – Pratteln / Bâle. Suisse.[10]

A rovněž i material Pochodu z Veselohry. Kdyby to už neměli obratte se na Universálku ve Vídni s toutéž žádostí(zde ma parte[11]) ale s podotknutím aby zaslali kopii partiturya nemanuskript. Zatelefonujte také do Filharmonie kdyby tam přišel požádat partituru a material klavírního koncertu pro Firkušného. aby můj[12]jej laskavě vydali s mým svolením.[13]Jsou to starosti viďte. Nemám sice velké naděje že by zasilky šly realisovati ale je možno to zkusit, Vy to tam budete lépe vědět zdali to půjde nebo ne. Kdybyste mluvil s Talichem řeknete mu že mi ten projekt s provedením Istary nezpůsobil žádnou radost a měli by raději provest večer těch aktovek co jsou v Radiu „Hlas lesa“ „Veselohru na mostě“ a při tom „Kytici“ to by bylo právě vhodné.[14]A pozdravujte jej ode mě co nejsrdečněji, a že jsem na něho na sv. Václava mnoho vzpomínali a že ho tu všichni máme moc rádi a rádi jej posloucháme. A tomu našemu malířovi Janutaké a mému režiserovi i malíři ze Juliety rovněž.[15]

Pokusím se Vám poslat kopii té Polní mše, (řeknete Talichovi) kdyby to bylo možno ihned provesti.[16]

            Opatrujte mi dobře partitury Julietty a napište mi kam byste je uložil v případě nějakého nebezpečí.

Srdečně Vás zdravím Váš

B. Martinů

[17]Milý příteli,

            nemohl byste mi zaslat podobným způsobem partituru a materiál mé Vojenské symfoniety kterou zde budu potřebovat? Požádejte laskavě Melantricha o vydání mým jménem.

Srdečně Vás zdraví a všechny známé Vaše Vita Kaprálová.s

Současně zařizují zásilku Concerta přes Brussel je tedy možno že už to bude vyřízeno než dopis dostanete, nicméně potvrdte u Melantricha.[18]

[1]Jedná se o Polní mši, H 279, kantátu pro baryton, mužský sbor a orchestr na text Jiřího Muchy. Skladba byla dedikována československým dobrovolníkům na francouzské frontě. Skladatel komponuje kantátu od října do prosince 1939 a počítá s jejím uvedením za řízení Václava Talicha. Skladatel o týden později (12. října 1939)  sděluje rodině do Poličky: „budu s tím brzo hotov už jsem oznámil Talichovi a doufám že ji tam dostanu.“(CBM, PBM Kr 280).  K premiéře této kompozice však došlo až v únoru 1946 v Praze (srov. Halbreich, 2007, s. 451).

[2]Londýnské nakladatelství  Boosey& Hawkesprojevilo zájem o vydání skladby Tre Ricercari, H 267, vyšla zde v roce 1939 (srov. Halbreich, 2007, s. 451).

[3]Martinů se domníval, že jeho skladba Tre ricercari, H 267, nebyla vůbec provedena, jak vyplývá mj. z dopisu do Poličky ze dne 12. října 1939: „S Talichem jsem 9. října asi o premiéru Ricercari přišel, nemohl být dodán material, škoda.“Václav Talich a Česká filhamonie skladbu provedli 11. října 1939 v Praze (srov. Halbreich, 2002, s. 274).

[4]Concerto grosso, H 263 z roku 1937 bylo premiérováno až listopadu 1941 S. Koussevickým a Boston Symphony Orchestra (srov. Halbreich, 2002, s. 272).

[5]Slovo je podtrženo a ještě orámováno linkou. 

[6]K vydání Concerta grossa, H 263, dochází až daleko později, tedy v roce 1948 u Universal Edition Wien (srov. Halbreich, 2002, s. 272).

[7]Stále se jedná o soutěž Kuratoria Jubilejní nadace Bedřicha Smetany, o níž se píše v několika předchozích dopisech (srov. CBM, PBM Kmš 910, 911, 912).

[8]Rudolf Firkušný (1912-1994), českýklavírista. 

[9]Špatně čitelné.

[10]Concerto grosso, H 263 bylo premiérováno 14. listopadu 1941 S. Koussevickým a Boston Symphony Orchestra. Basler Kammerorchester řízený Paulech Sacherem skladbu uvádí až v listopdu 1947 (srov. Halbreich, 2002, s. 272).

[11]Špatně čitelné.

[12]Špatně čitelné.

[13]Jedná se o Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, který v listopadu 1935 premiéroval Rudolf Firkušný a Česká filharmonie řízená Václavem Talichem (srov. Halbreich, 2002, s. 295).

[14]Jedná se o rozhlasové opery Hlas lesa, H 243, a Veselohra na mostě, H 247, z roku 1935 a rozhlasovou kantátu Kytice, H 260 z roku 1937 (srov. Halbreich, 2002, s. 158, 159, 449).

[15]Martinů má na mysli osoby, které se podílely na premiéře opery Juliette, H 253, v Národním divadle v Praze v roce 1938. Jedná se o režiséra Jindřicha Honzla (1894–1953) a scénografa Františka Muziku (1900–1974). 

[16]O svých plánech na uvedení Polní mše, H 279, informuje Martinů jak M. Šafránka (srov. CBM, PBM Kmš 912), tak také rodinu v Poličce (srov. CBM? PBM Kr 280). K premiéře této kompozice však došlo až v únoru 1946 v Praze (srov. Halbreich, 2007, s. 451).

[17]Připsáno českou skladatelkou Vítězslavou Kaprálovou (1915–1940), která byla žačkou a důvěrnou přítelkyní B. Martinů. 

[18]Připsáno svisle na levém okraji dopisu.