[1]Dirigent Adolf Heller (1901–1954), který byl v letech 1932–1939 šéfem olomoucké opery, se zasloužil o uvádění mnoha zajímavých děl na olomoucké scéně, mj. v roce 1938 Martinů Hry o Marii, H 236 (srov. Spurná, 2015, s. iii).
[2]Z pozdější korepondence a návaznosti na Juliette d´Arányi vyplývá, že se jedná o Concertino pro klavír a orchestr, H 269, z roku 1938, které je vydáno Českým hudebním fondem až v roce 1956 (Halbreich, 2007, s. 297).
[3]Pravděpodobně má na mysli Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr, H 232 z roku 1933.
[4]Nad datem nadepsán rukou B. Martinů „(1929)“.
[5]Divertimento(Concertino)pro klavír levou rukou a orchestr, H 173 z roku 1936 bylo dedikováno Otakaru Hollmannovi, který je také premiérova v Praze v únoru roku 1947 (Halbreich, 2007, s. 295).
[6]Závorka dopsána tužkou rukou B. Martinů.
[7]Jedná se o Kvartet pro klarinet, lesní roh, violoncello a malý bubínek C dur, H 139 z roku 1924.
[8]Nad slovem dvě pomlčky rukou B. Martinů.
[9]Koncert pro klavír a orchestr č. 1 D dur, H 149, z roku 1925 byl dedikován Janu Heřmanovi, který jej v listopadu 1926 premiéroval v Praze s Českou filharmonií za řízení R. Manzera (srov. Halbreich, 2007, s. 294).
[10]Koncert pro flétnu, housle a orchestr G dur, H 252 z roku 1936.
[11]Koleda milostná, H 259 z roku 1937 vychází v nakladatelství Melantrich jako příloha časopisu Eva(1937/ č. 3) (Halbreich, 2007, s. 478).
[12]Pod datem svislá šipka přes tři následující řádky.
[13]Jednoaktovou operu buffa Dvakrát Alexandr(Alexandre Bis), H 255 z března 1937 komponuje Martinů na text André Wurmsera (Halbreich, 2007, s. 172).
[14]Smyčcový kvartet č. 4, H 256 komponuje Martinů během dubna a května 1937 (Halbreich, 2007, s. 364).
[15]Sonáta pro flétnu, housle a klavír, H 254 z počátku roku 1937 (Halbreich, 2007, s. 352).
[16]Sonatina pro housle a klavír, H 262 komponuje Martinů v Paříži v roce 1937 (Halbreich, 2007, s. 336).
[17]Jedná se o Miloše Šafránka (1894–1982), podporovatele, přítele a také prvního životopisce B. Martinů.
|