Sonatina G dur pro housle a klavír je hratelná v první poloze a také její snadný rytmus bere ohled na předpokládaný nízký věk interpretů. Přes všechna tato omezení je Sonatina plná krásné hudby prozrazující zralého autora (ze stejného roku pocházejí např. opera Julietta, H 253, rozhlasová kantáta Kytice, H 260, Smyčcový kvartet č. 4, H 256, a Duo concertanto pro dvoje housle a orchestr, H 264). Pro její jednoduchou krásu si vybral houslista Petr Rybář právě pomalou větu z této Sonatiny a doprovodil jí v září 1959 v katolickém kostele ve švýcarském Pratteln smuteční obřad za Bohuslava Martinů.
Aleš Březina, Martinů: Works for Violin and Piano 2, © 1999 Supraphon Music a.s