Základní informace
Titul CZDivertimento (Concertino)
Podtitul CZpro klavír levou rukou a orchestr
Titul ENDivertimento (Concertino)
Podtitul ENfor piano left hand and orchestra in G
Titul DEDivertimento (Concertino)
Podtitul DEfür Klavier (linke Hand) und Orchester in G-dur
Titul FRDivertimento (Concertino)
Podtitul FR
KategorieKoncerty a koncertantní hudba
PodkategorieKlavírní koncerty
Halbreichovo číslo a přípona173
Části (věty)1. Allegro moderato 2. Andante 3. Allegro con brio
Durata20'
Nástrojové obsazení1212-1000-Archi(4221/8222)
Sólový hlasPf (mano sinistra)
Obsazení vokálních rolí
Dedikant Hollmann, Otakar
Diplomatický přepis věnováníOtakaru Hollmanovi
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompozicePaříž
Rok dokončení1926
Započetí kompozice1926
Dokončení kompozice31.03.1926
Poslední úprava1928
Premiéra
Interpret Otakar Hollmann (Pf)
Hollmann, Otakar
Datum premiéry26.02.1947
Místo premiéryPraha
Ansámbl Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (Prague Symphony Orchestra)
Uložení autografu
InstituceČeské muzeum hudby
Místo uloženíPraha
Současný vlastníkNárodní muzeum - České muzeum hudby, Hudebněhistorické oddělení, Praha
Poznámka k rukopisuDivertimento (1926)
Vydání
Místo vydáníPraha
VydavatelČeský hudební fond
Rok vydání1957
CopyrightSchott Music, Mainz
Poznámka
PoznámkaZkomponováno v roce 1926 pod názvem "Divertimento"; v roce 1928 přepracováno jako "Concertino". -- - -- Vydal také Panton, Praha 1976.
Informace

Koncerty pro klavír a orchestr

Bohuslav Martinů (1890-1959) nepatřil k typicky „klávesovým" tvůrcům a přesto nám odkázal na čtyři desítky kompozic pro sólový klavír a imponující sérii pěti klavírních koncertů rozšířenou o koncertantní divertimento, concertino, klavírní dvojkoncert a polyfonicky hravou Sinfoniettu Giocosu pro klavír a komorní or­chestr. Zatímco v sólových klavírních skladbách nám předložil širokou výrazo­vou paletu žánrově různorodých počinů (rozverné, moderně inspirované drobnokresby, skladatelská pohlazení smetanovského typu, sonáta), vznáší se nad jeho koncertantními opusy fenomén všu­dypřítomné slohové syntézy, v níž jako by se propojil duch autorem milovaného concerta grossa se smělou zvukovostí a vroucí kantilénou. Tolik obecně, v bliž­ším pohledu se samozřejmě každý koncertantní opus jeví jinak. Z 1. klavírního koncertu, komponovaného v roce 1925 pro Jana Heřmana, vyzařuje okouzlení avantgardní Paříží a jazzem (3. věta), 2. klavírní koncert, vytvořený roku 1934 pro pianistku Germame Lerouxovou a v roce l944 přepracovaný, je brilantní ukázkou skladatelova neoklasicistního stylu třicátých let, okořeněného názvuky typicky českých intonací připomínajících svět autorových scénických kreaci Hry o Marii nebo Veselohra na mostě. Mezi neobarokním Concertinem pro klavír a orchestr z roku l 938, ovlivněným ča­sovou blízkostí celého hroznu dalších inspirativních orchestrálních a koncertantních počinů (zejména Concerta Grossa a Koncertu pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány) a 3. klavírním koncer­tem, leží celé desetiletí, což je na cha­rakteru hudby výrazně znát. Navíc vznikal 3. klavírní koncert, prémiovaný později Rudolfem Firkušným v texaském Dallasu, za obzvlášť pohnutých okol­ností: skladatel se v té době teprve vzpamatovával z těžkého úrazu a sou­časně prožívá zklamání z toho, že jeho vlast nestojí o to, aby zaujal v českém hudebním životě takové místo, které mu právem náleží. Proto se v prvních dvou větách setkáváme s hudbou temně, až tragicky zabarvenou. Svůj 4. klavírní koncert vytvořil Martinů v závěru roku 1955 na objednávku chicagské nadace Fromm Music Foundation a o jeho první uvedení se zasloužil (New York, 1956) opět Rudolf Firkušný. Titul Inkantace (magické zaříkávání) je pro fantazijně uvolněnou hudbu mocné imaginativní síly příznačný. Zatímco 1. věta zůstává převážně v rovině zasněné lyriky, dosa­huje 2. věta poloh vysoce dramatických. Symbolickou tečkou za tímto unikátním martinuovským koncertantním komple­tem je půvabná Fantasia concertante, komponovaná v posledním období au­torova života (1957), v blízkém časo­vém sousedství legendárních „vysočinských" kantát.

 

Miloš Pokora

© Supraphon, 11 1313-2 032

 

 

Prameny

« předchozí
ID 144 (záznam 1 / 0)
další »