[Schönenberg] Leden 8. 1958.[1]

Drazi:

Dopis dosel a tusil jsem ze neco neni v poradku, s tou zimou u nas je to stale stejne. Zde je vlastne dost mirna zima a snih nam zase odesel a za to jsou velke vichrice a tak chodime do lesa sbirat ulamane vetve na topeni. Dnes vecer je prvni zkouska se sborem na Gilgameshe[2], tak jsem zvedav, sbor si to chvali ze se jim to pekne zpiva. Kdy zacneme s orchestrem jeste nevim ale jak cas utika tak asi brzo. Stromecek uz jsme sdealali a tak je po slave. Klavirni koncert jsem dokoncil[3] a v patek si pro partituru prijedou pan i pani Weberovi z Zurichu[4] a asi zase privezou neco na pochutnani to jest husu, tak se na ne tesime jsou to moc mili lide a prosti. Sacherovi[5] byli ve Francii v Camargue, maji tam syna, rikala Maja ze dostali foto plakety. Pani Reber[6] byla uplne nadsena s deckou, byli u nas vcera na veceri, meli jsme papriku s knedliky a moc jim to chutnalo, myslim ze se oba prejedli. Budeme u nich pristi tyden, mame se setkati se zdejsim dirigentem Munchem[7] ktery daval vloni Fantasie[8] a letos dela tu Symfonii pro dvojity orchestr ktera se dosud nehrala[9], vysla prave u Schotta v Nemecku[10], Ja jsem uz zapomnel jaka je, psal jsem ji pred valkou. Celou korrespondenci jsem uz vyridil a tak ted cekam na nove zpravy, take od Boosey a Hawkesa[11]. Take do Wiesbadenu jsem p sal co je se Juliettou.[12] Mnoho prani jeste stale dochazi a tak vam to zase jednou vsechno poslu az se trochu z tech svatku usadime. Mel jsem par dni volno a tak jsem vyridil vsechny dopisy, ted se musim dat jeste do te opery, jsou tam vselijake opravy a trochu jsem zmenil libreto.[13] Pani Kazantzakis[14] mi poslala foto z jeho pohrbu, pise ze to bylo jako kdyz zemre president, mnoho lidi prijelo z Krety, kde on se narodil. Rodina Charlotty[15] ma ted trou ble, musi se stehovat a tak se cela velka familie rozejde po Francii. Ten pan Simek[16] se vubec neozval, nevim co se s nim stalo. Posilam mu tu posledni celovou sonatu co ted v praze vysla. Bures[17] mi take psal o uspechu Studanek[18] a ty Pampelisky budou asi v breznu.[19] Jan[20] mi tez psal pani mela velky uspech se sonatou, Hrali to po sobe, Serkin v New Yorku 4teho a ona tretiho, tak pri zmene hodin to hrali skoro soucasne.[21]

Mnoho znamych davnych z Prahy se ohlasilo a v Pardubicich chteji jmenovat divadlo mym jmenem. Rybka[22] uz dlouho nepsal on ma vzdy hodne prace na vanoce a pani Jezkova[23] pise ze tam jsou hrozne mrazy a snih, to jest ze je z toho cerne blato. Za par tydnu se nam zacnou uz prodluzovat dny a tak to zacne byti zase veselejsi, zde je hodne mlh a slunecka neuzijeme. Ted se musim ustrojit na zkousku tak dopisu zitra.

Zkouska dopadla moc dobre, zpivaji to krasne. Pristi tyden bude zkouska s orchestrem a se solisty, tak bude co delat.

Sebanek[24] mi poslal foto Zrzaveho[25], je stale ajko byval, jen vousy ma sedive. Pise ze Novakovo kvarteto melo velky uspech s mym sestym[26] v Libanonu a take ve Scandinavii a Nemecku. Sedmy kvartet vyjde brzo v Americe[27] tak jim to poslu at maji zase neco noveho. Pta se take dko ma muj dechovy oktet, ten nema mikdo protoze zadny nemam, uz jsem mu to kolikrat napsal. Zitra cekame Weberovi z Zurichu, budeme vsichni u Sachru na obed. Tak to jsou posledni novinky az zase do priste.

Mnoho vas se Charlie zdravime a zase napiste.

Vas

Bohouš.

[1] Od poloviny října 1957 pobýval BM dlouhodobě ve švýcarském Schönenbergu.

[2] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, BM věnoval Maje Sacherové (1896-1989). Premiéru oratoria v Basileji dne 23. 1. 1958 řídil Paul Sacher (Halbreich 2007, s. 454).

[3] Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, BM komponoval mezi 2. 9. 1957 a 3. 1. 1958, premiéra se uskutečnila v Berlíně 31. 1. 1959, na klavír hrála Margit Weber, dirigoval Gotthold Ephraim Lessing (Halbreich 2007, s. 302).

[4] Švýcarská klavíristka Margit Weber (1924-2001) a její manžel Karl Weber (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/209).

[5] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš a jeho manželka Maja Sacher (1896-1989).

[6] Willi a Charlotte Reberovi, přátelé BM z Basileje.

[7] Hans Münch (1893-1983), švýcarský dirigent.

[8] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.

[9] Koncertantní symfonie (Sinfonia concertante) pro dva orchestry, H 219, z roku 1932. Premiéra se konala v Basileji dne 18. 2. 1958, Basler Orchestergesellschaft dirigoval Hans Münch (Halbreich 2007, s. 257).

[10] Koncertantní symfonie (Sinfonia concertante) pro dva orchestry, H 219, byla vydána v nakladatelství Schott v Mohuči v roce 1953 (Halbreich 2007, s. 258).

[11] Nakladatelství Boosey & Hawkes London-New York.

[12] Jedná se o provední opery Juliette, H 253, ve Wiesbadenu. K tomu došlo 25. 1. 1959 (Halbreich 2007, s. 164).

[13] Na druhé verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od února 1958 do 15. 1. 1959 (Halbreich 2007, s. 187).

[14] Nikos Kazantzakis (1883-1957), řecký spisovatel, básník a dramatik. Jeho román Kristus znovu ukřižovaný vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372. Zemřel 26. 10. 1957.

[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[16] Adolf Šimek-Vojík (1903-1958?), violoncellista a profesor chilské národní konzervatoře (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1739).

[17] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[18] Kantáta Otvírání studánek, H 354.

[19] Kantáta Romance z pampelišek, H364, pro smíšený sbor a sopránové sólo. BM skladbu komponoval mezi 12. a 18. 5. 1957 a věnoval ji Markétě a Janu Kühnovým. Premiéra se uskutečnila v Praze 26. 10. 1958, Český pěvecký sbor dirigovala Markéta Kühnová (Halbreich 2007, s. 445; Zouhar – edice).

[20] Jan Novák (1921-1984), český klavírista a hudební skladatel. V době od srpna 1947 do února 1948 byl v New Yorku jako stipendista Ježkovy nadace žákem BM.

[21] Sonáta pro klavír, H 350, byla provedena v New Yorku 4. 12. 1957, na klavír hrál Rudolf Serkin. Halbreich (2007, s. 422) nicméně jako datum premiéry uvádí 3. 12. 1957 v Brně, na klavír hrála Eliška Nováková, rozená Hanousková (1928), česká klavíristka, manželka hudebního skladatele Jana Nováka (1921-1984).

[22] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM.

[23] Frances Ježková (1900-1986), vdova po českém hudebním skladateli, dirigentu a klavíristovi Jaroslavu Ježkovi (1906-1942).

[24] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[25] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[26] Smyčcový kvartet č. 6, H 312.

[27] Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314, byl vydán v nakladatelství Southern Music Publishing, New York, v roce 1958.