Obálka [BASEL 1 BRIEFANNAHME/14-15/?? IV/1958]

26/4. 58/

Mily Karle:

Mam dojem ze si ze mne delas psinu,nebot jsem ti pracne vysvetlil abys mi Halftime NEPOSILAL jen kdyz je pro maly orchestr. Tedy jsi mi ho poslal jeste s jinym kramem ktery ovsem nepotrebuji.Myslis ze Sacher ceka na moje skladby ze stoleti minuleho,to se tedy mylis uplne.[1] Tu Kytici dostal ale ten nemecky partikl o nemz jsi mi psal nedostal, tak se stim neda nic delat.[2]

Dupni na tu Diskovou spolecnost aby pospichali s vydanim Kytice. Psal jsi ze je do nahrano.[3] Ted prave ma jeden nemecky skladatel velke uspechy prave s tim coja jsem pred lety delal v Kytici a tak jsme to zase propasli.[4]

Ze Anglie neprijala nektere veci na program jest asi ta pricina ze tam mne hodne provozuji myslim obe ty skladby tam byly pred vasim zajezdem hrany. Co se Nemecka tyce to nevi

m proc to odmitli ,mozna ze si nechteji pripominati Mnichov.Byl tam stekne jakysi skandal ohledne Lidic, nasi byvali Sudateci v novinach protestovali jako mucednici.[5]

Poslu ti ten Clavecinovy koncert ac vam jej Universalka sama mohla poslati.[6] A take novou kopii Petrklice,kterou muze St. Nakl. Vydat,stale si ztezujes ze na tom nekdo sedi,ac mam dojem ze jsem posilal do Policky druhou kopii.[7] Ten kvartet cekam kazdym dnem z Ameriky tak poslu hkasy i partituru. Kdo to zase roztrousil ze jsem pro ne napsal novy kvartet,St. Nakl. to chtelo ihned vydat.?????[8]

Skoda ze jsi do Francie nejel,napis mi kdy tam hodlas,nechal bych ti vzkaz u tety,kde jsme.[9] Byl jsi vubec v tom Londyne?

Tak jsem rozhodne myslel ze das jeden vytisk klavirni Sonaty Karlu Solcovi,kdyz jste mne stale bombardovali abych neco mu noveho poslal.[10]

Doufam ze Gilgameshe udelaji dobre.[11] Co se stalo s moji posledni romanci o pampeliskach?[12]

Tak se polepsi a rozhodne mi neposilej nic nez at o to pozadam, m m rech not zde uz nad hlavu a to vis ze zde jeste nadobro usazen nejsem.[13]

Zpravy z domu jsou smutne.[14]

Zdravim

Bohuš

[1] Martinů tuto informaci v minulém dopise zdůrazňuje, Šebánek mu evidentně skladbu Half-Time, H 142, poslal i přesto, že je určena pro velký orchestr (srov. CBM, PBM Kkš 1042).

[2] Martinů žádal Šebánka o zaslání německého překladu rozhlasové kantáty Kytice, H 260, Paulu Sacherovi již v dopise z 8. prosince 1957 (CBM, PBM Kkš 1039). 

[3] Patrně nahrávka Kytice, H 260, z roku 1955. Zpívaly Libuše Domanínská (1924) a Soňa Červená (1925). Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a Českou filharmonii řídil Karel Ančerl (dostupné z: www.filharmonickysbor.cz/cs/discography/album/martinu-kytice). O nahrávce se dozvídáme také z dopisu K. Ančerla B. Martinů z 15. dubna 1959, kde si dirigent stěžuje: „Nevím už jak s nimi [Gramofonové závody] jednat neboť dodnes nevydali ani Kytici, V a VI Symfonii, které jsem již dávno a dávno natočil.“ (CBM, PBM Kd 004).

[4] Zouhar a Coufalová k tomuto uvádějí: „Důvodem, proč Martinů potřeboval desky s Kyticí, byl úspěch kantáty Carmina Burana Carla Orffa.“ (2019, s. 664). Skladatel se po nahrávce shání ještě v následujícím roce, jak je patrné z dopisu Miloši Šafránkovi (srov. dopis z 12. února 1959, CBM, PBM Kmš 888). 

[5] Již 10. listopadu 1957 píše Martinů do Poličky: „Prave dostavam dopis nekde z Nemecka kde budou hrati Lidice a jsou tam nejaci sudetsti nemci kterym se to nelibi, musim si to nechat dobre prelozit a poslu vam to.“ (CBM, PBM Kr 581). A o deset dní později to v následujícím dopise do Poličky skladatel upřesňuje: „Ted hrali nekde v Nemecku Lidice a nasi byvali krajani ze Sudet podali do novin protest ze pry se takova vec v Nemecku hrati nema a ze je to ostude pro Radio to dati na program, jako by to byli v Lidicich zabiti Nemci! Mozna ze zdejsi noviny podaji proti Sudetakum protest. Tak ej stale nejaka zabava.“ (CBM, PBM Kr 582).

[6] Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, vychází v roce 1958 u vídeňské Universal Edition (Halbreich, 2007, s. 318).

[7] Skladatel informuje Šebánka ohledně kopíí Petrklíče, H 348, již 26. prosince 1956: „Nove dvojzpěvy jsou Petrklic a ten snad jsi dostal a nebo ho maji naši. Věnovanou kopii má Zouhar a ta patří jemu.“ (CBM, PBM Kkš 1031). Dnes 22. února 1958 skladatel píše rodině do Poličky: „Ten Petrklic muzete pujcit ja vam poslu jinou kopii.“ (CBM, PBM Kr 590).

[8] Nejednalo se o novou kompozici, nýbrž o Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314, z roku 1947, který v roce 1958 vyšel u Southern Music Publishing v New Yorku (Halbreich, 2007, s. 369), o čemž skladatel  informoval Šebánka již v dřívějších dopisech (srov. CBM, PBM Kkš 1038 a 1042). 

[9] Šebánkovi dobře známá pařížská adresa příbuzných Charlotte Martinů na 62 rue Pierre Charron.

[10] Martinů pravděpodobně zaslal Šebánkovi výtisky Sonáty, H 350, která v roce 1958 vyšla u Max Eschig v Paříži, a doufal, že jeden exemplář předá Karlu Šolcovi. 

[11] Epos o Gilgamešovi, H 351, byl Praze uveden 28. května 1958 v rámci festivalu Pražské jaro orchestrem FOK s dirigentem Václavem Smetáčkem (Halbreich, 2007, s. 454).

[12] Ačkoliv Martinů pracoval na Romanci z pampelišek, H 364, již v květnu 1957 a zaslal ji do Československa, premiéry se dočkal až na podzim následujícího roku. Premiéra byla ohlášena na podzim 1957 v Hudebních rozhledech na počátek roku 1958, vše se zkomplikovalo náhlým úmrtím sbormistra Jana Kühna, k němuž došlo 15. února 1958. Premiérově byla kompozice uvedena 26. října 1958 Českým pěveckým sborem řízeným Markétou Kühnovou (srov. Zouhar, 2016, s. XXXIX).

[13] Skladatelova opakující se žádost ohledně nezasílání balíků not, s nimiž nemůže cestovat. Zde narážka na zaslání skladby Half-Time, H 142 (viz výše v tomto dopise).

[14] Z Poličky dostává skladatel zprávy o zhoršení zdravotního stavu jeho bratra Františka Martinů (srov. CBM, PBM Kr 594 a 595).