Obálka [ROMA CENTRO/20-21/22-VIII/1957]

Srpen 22. 57.

Mily Karle VELIKY:

V prazdninach je veskera dusevni cinnost zastavena a tak po dlouhem odechu ti odpovidam na tvuj dopis,je to dost dobry system vzdycky pockat s odpovedi protoze mezitim se mnoho veci vyridi samo, coz se asi stalo i v tomto pripade. Tak jen podotykam ze ten koncert pro dvoje housle neni k mani, coz jsem ti uz vicekrate intimne sdelil a nebude k mani jeste pro dva roky,tak si s tim nedelej starosti, je to exklusivita pro ty dva hochy z Broklyna.[1] Ale za to vydal Shott tu koncertni suitu ohromne virtuosni a jestli o ni nevite tak bych ti mohl poslat klav, vytah a nebo si ji od Schotta objednej,je to s Orchestem. tak o tom mi napis.[2] Jinak myslim jsi nezadal o nic noveho,Gilgamesh bude v Baselu v lednu tak to hrejte az po premiere.[3] s Covent Garden jsme se pro operu nedohodli a premiera bude asi v Zurichu pristi festival,tak by potom se mohlo uvazovat o provedeni v Praze.[4] Zustaneme v Rime az do konce zari a tak mi pis sem,pak jedeme do Svycarska do Baselu na tu starou adresu. Od i 1. rijma Schonenberg. Pratteln,Basel.[5] Universalka pripravuje ten stary koncert pro clavecin,tak mateli tam hrace mohli byste se interesovat.[6] Komu jsi dal kvintet?[7] Ten 7my kvartet vyjde brzo, poslu ti jej jak dostanu vytisky z Ameriky.[8]Co dela Bures,at se ozve a neceka na moje dopisy[9] a ostatne ty take. Ted bych neco potreboval kdybys mi to mohl obstarati a dati to nejak na ucet fondu. A sice, doslo na mne ze se budu muset ucit jazyku nemeckemu a tak muzesli mi najit nejakou dobrou ucebnici(ceskou) a takovy ten kapesni slovnik,maly, tak bys mi to mohl poslati a sice ne sem abych to nemusel zase stehovat ale do Baselu na adresu: Mr. W. Reber, Rennweg 73. Basel. Doufam ze neco dobreho najdes a dekuji ti uz ted.[10] Take bych rad vedel neco o diskachmzda se mi ze u nas nahrali nejake nove veci (Kytice?) a ovsem jako obvykle mi nic neposlali.[11] Mam jen jeden disk Studanek. Objevili pry se nove Studanky pod nazvem Cisteni studanek, kdo to sepsal?[12] Tak mi napis co se u nas nahralo a hlavne at mi nic neposilaji ted sem do Rima, ale az budu ve svycarsku.

Tak se mej dobre a najdesli tu ucebnici tak ji do Baselu posli.

Mnoho te zdravim

B. Martinů[13]

[1] Koncert pro dvoje housle a orchestr č. 2, H 329, z roku 1950 je dedikován Geraldu a Wilfredu Bealovým, zvaným „The Beal Twins“ (Halbreich, 2007, s. 326). 

[2] Jedná se o Suite concertante pro housle a orchestr, H 276 II, kterou v roce 1955 vydala firma Schott v Mainzu (Halbreich, 2007, s. 306).

[3] Martinů opět upozorňuje Šebánka, že je premiéra Eposu o Gilgamešovi, H 351, rezervována Paulu Sacherovi a Basler Kammerchor, který ji uvedl 23. a 24. ledna 1958 (Halbreich, 2007, s. 454). 

[4] Situace kolem uvedení opery Řecké pašije, H 372 I, v Královské opeře Covent Garden se zpočátku jevila jako velmi dobrá, operu v Londýně velmi prosazoval Rafael Kubelík, správní rada však nakonec rozhodla o jejím neuvedení (srov. Dostálová–Březina, 2003, s. 34–37). Martinů tuto skutečnost sděluje také o dva dny později Šafránkovi: „S operou v Covent Garden mi to nevyslo, nedohodli jsme se a tak bude pravdepodobne v Zurichu v cervnu na Festivalu […].“ (CBM, PBM Kmš 858). Martinů se po diskuzích s Hansem Erismannem a Alfredem Schlee rozhodne pro novou verzi opery, na níž pracuje od února 1958 do poloviny ledna 1959. Tato verze je označena jako „curyšská“, jelikož je premiérována v Curychu 9. června 1961, tedy bohužel až po skladatelově smrti (srov. Dostálová–Březina, 2003, s. 38). 

[5] Manželé Martinů byli od 1. do 20. srpna 1957 na prázdninách ve Švýcarsku na pozvání manželů Reberových, poté se vrátili do Říma, kde Martinů končil své působení na American Academy, pak se přesouvají k manželům Sacherovým na Schönenberg (Mihule, 2017, s. 473, 539).

[6] O klavírním výtahu Koncertu pro cembalo a malý orchestr, H 246, koresponduje Martinů s Alfredem Schlee z Universal Edition již na jaře 1957 (dopis z 12. března 1957, kopie v IBM, UE 1957-03-12), smlouvu na vydání kompozice skladatel podepisuje 1. října 1957 (srov. originál smlouvy, NBM, nesig.), kompozice pak vychází v roce 1958 (Halbreich, 2007, s. 318).

[7] Má na mysli svůj Klavírní kvintet č. 2, H 298, z roku 1944, který v roce 1957 vyšel u Associated Music Publishers v New Yorku v roce 1957 (Halbreich, 2007, s. 375) a o němž píše Šebánkovi v předchozím dopise. (CBM, PBM Kkš 1037). 

[8] Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314, z roku 1947 vydal Southern Music Publishing v New Yorku v roce 1958 (Halbreich, 2007, s. 369).

[9] Tento dopis se pravděpodobně přesně minul s dopisem od Miloslava Bureše, jelikož již o čtyři dny později, tedy 26. srpna 1957, Martinů píše Burešovi: „Vas dopis dosel a obe basnicky, jsou zase krasne […].“ (CBM, PBM Kb 654).

[10] Martinů chce nechat vše zaslat na adresu svých přátel, manželů Reberových z Basileje, zde uvedena adresa na Williho Rebera. Ještě 4. října 1957 však píše Šebánek do Poličky: „Marně sháním pro Bohouše česko-německý slovní a cvičebnici. Bureš se nabídl, že mu zaopatří nějaký antikvární. Ty věci nejsou již několik let k dostání a B. to nemohu napsat. Zašlu mu je tedy Bureš.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.). Nakonec vše dopadlo jako již tolikrát jinak, skladatel píše rodině do Poličky 10. listopadu 1957: „Dopis dosel a take ucebnice, jsem rad ze jste neco nasli a nerozumim ze jsou tak vzacne, vzdyt u nas se nemecky prece ucil kazdy jenom ja jsem to zanedbal. Prisly mi vhod a vidim ze nejlepe se obratit na vas kdyz neco potrebuji, jinak to vezme vzdycky mesice a pak dostanu neco o co jsem nezadal.“ (CBM, PBM Kr 581).

[11] Patrně nahrávka Kytice, H 260, z roku 1955. Zpívaly Libuše Domanínská (1924) a Soňa Červená (1925). Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a Českou filharmonii řídil Karel Ančerl (dostupné z: www.filharmonickysbor.cz/cs/discography/album/martinu-kytice). O nahrávce se dozvídáme také z dopisu K. Ančerla B. Martinů z 15. dubna 1959, kde si dirigent stěžuje: „Nevím už jak s nimi [Gramofonové závody] jednat neboť dodnes nevydali ani Kytici, V a VI Symfonii, které jsem již dávno a dávno natočil.“ (CBM, PBM Kd 004).

[12] Pravděpodobně má na mysli starší text Josefa Karla, který byl pod názvem Čištění studánek uveřejněn již v dvacátých letech 20. století (In. Od Trstěnické stezky,  roč. V., č. 9-10 (květen-červen), 1925–1926, s. 140–144). 

[13] Podpis rukou B. Martinů tmavomodrým perem, podrtžení tužkou.