[1] Řím 22. 1. 1957. Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.
[2] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.
[3] Kantátu Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, BM komponoval mezi 5. a 14. 11. 1956 a věnoval ji Frances Ježkové (1900-1986) (Zouhar – edice). BM se původně rozhodl partituru skladby domů neposlat a vyjádřit takto nesouhlas s násilným potlačením povstání v Maďarsku a s tím, jakým způsobem tomu Československo napomohlo.
[4] Cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).
[5] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[6] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[7] Polní mše, H 279, kantáta pro baryton a mužský sbor.
[8] Kantáta Otvírání studánek, H 354.
[9] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.
[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[11] Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315.
[12] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.
[13] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.
[14] Frances Ježková (1900-1986), vdova po českém hudebním skladateli, dirigentu a klavíristovi Jaroslavu Ježkovi (1906-1942).
[15] Legenda z dýmu bramborové nati, H 360.
[16] Jaroslav Ježek (1906-1942), český hudební skladatel, dirigent a klavírista.
[17] Divadlo za bránou, H 251.
[18] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[19] Otakar Hollmann (1894-1967), český klavírista hrající levou rukou.
[20] Divertimento (Concertino) pro klavír levou rukou a orchestr, H 173.
[21] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, BM věnoval Maje Sacherové (1896-1989). Premiéru oratoria v Basileji dne 23. 1. 1958 řídil Paul Sacher (Halbreich 2007, s. 454).
[22] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.
[23] Mirandolina, H 346, komická opera BM o dvou dějstvích podle hry italského dramatiky Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Premiéru měla 17. 5. 1959 ve Smetanově divadle (nyní Státní opera) v Praze.
[24] Opera Řecké pašije, H 372.
[25] Herbert von Karajan (1908-1989), rakouský dirigent.
[26] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.
[27] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).
[28] George Szell (1897-1970), maďarský dirigent, hudební skladatel a klavírista žijící v USA.
|