Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Datum odeslání22.01.1957
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 553
Signatura v IBMMar 1957-01-22
Obsah a fyzický popis
Stručný obsah"Romanci" Burešovi pošle; do Prahy poslal "zbojnické sbory" (č.I) a napsal "zbojnické písně" i pro Moravské učitele (č.II); klavírní výtah "Mše" (Polní mše?) se mu nelíbil; neví, proč Šebánek chce "ty rukopisy" do Muzea, mohou zůstat u nich; nechce, aby se jeho skladby vydávaly bez jeho vědomí nebo provozovaly "ty staré krámy, které já jsem zahodil"; desky se Studánkami dosud nedošly; Šafránek je už v Praze; byli včera na koncertu, kde provedl ensemble z Detmondu "kvartet s hobojem"; z Vídně chytli "houslový koncert", hraný tam podruhé; o Firkušném nic nevědí; "jak se dostal můj kvartet z 1917 do archivu konservatoře?" (Smyčcový kvartet es moll); neví kde partitura kvartetu "co jsem dělal a hrál s Vintrem" (violoncellista), hlasy asi "v těch notách co máte"; ať nedávají nikomu "staré krámy", nemá zájem, aby šly do veřejnosti; Holman předělal "ten levej koncert"; Gilgameš v příští sezóně (23. a 24.1.1958, BKO Sacher); neví, co dělá Londýn s Mirandolinou; o Pašije velký zájem, Karajan, Kubelík a Scala, Curych padl; v New York Times zpráva, že Szell a Clevelandský orchestr do Prahy a "že já tam pravděpodobně pojedu také, ačkoliv prý jsem to až dosud odpíral"; nejistota, jak to dopadne.
Diplomatický přepis dopisu

            Roma leden 22. 57.[1]

Drazi:

Jistě už máte můj dopis s novinkami a možná že byl Bures[2] u vás tak jste mu řekli, že mu tu Romanci pošlu.[3] Do Prahy jsem také už poslal ty zbojnické sbory pro Pražské učitele a aby nebyla žárlivost, která stejně bude, tak jsem napsal zbojnické pisně i pro Moravské učitele, tak ted oba sbory budou miti co zpívat a já si dám od sborů na čas pokoj.[4] Vzpomináme že u vás máte asi pořádnou zimu, nebot i zde se to stale nechce zlepšit a zdá se že v NewYorku jsou tuhé mrazy také. Napište nám jak dopadla prohlidka v nemocnici a co Fanoušovi[5] řikali.

Dostává doktor stále ty časopisy a nebo už to vypršelo? Odpovidám na vše dle vašeho dopisu a od Šebanka[6] nemám teď žádně zprávy, asi se zlobi že se mi ten klavirni vytáh Mše[7] nelíbil. Nevim proč chce ty rukopisy do Musea, ty mohou klidně zůstati u vás, vždyt je tam nepotřebujou a já nechci aby se některé věci vydávaly bez mého vědomi a nebo provozovaly ty staré krámy, které já jsem zahodil. Desky Studanek[8] dosud nedošly a tak je jisté že to neposlali, protoze hlavně rekomandované baličky i dopisy jdou dosti rychle. Bureš piše že mi pošlou film ale ten také dosud neni úplný.

Miloš[9] je už v Praze a myslim že tam zůstane psal mi, ale vubec se nezmiňuje zdali něco vzal sebou, což znamená že nevzal nic, kritiky vam jistě neposľe ale myslim že to co on má jsme vám už sami poslali. Také myslim že se hodně změnil a tak ho nechte dokud se sám nepřihlásí, možná se má svoje starosti. Charlie[10] už je dobře a už chodi ven, včera jsme byli v koncertě, provedli tu (nějaky ensemble z Detmondu, ani nevim kde to je, někde v Nemecku,) ten kvartet s hobojem[11], mělo to velky úspěch a posledni větu museli opakovat, což prý se zde stává velmi žřidka. Byli jsme s Vaňkovymi[12] a on křicel „Autore!“ tak to rozbouřil, Hráli moc pěkně a maji prý to na programu na mnoha koncertech. Pak jsme chytli koncert z Vidně kde hráli už po druhé houslový koncert, muselo to míti také velký úspěch podle potlesku.

O Firkušnem[13] ani vidu ani slechu, byl snad v Londyně ale kdy přijede sem nevíme. Přijede nějaká slečna z Chicaga chce se tu ŭcit zpivat, psala mi pi Ježková[14]. Tu Romanci[15] snad chtěli hrát na Ježkových[16] oslavách v Praze. Jak se dostal muj kvartet z 1917 do archivu konservatore?

 

Ja myslim že z toho kvarteta co jsem dělal a hrál s Wintrem budou někde asi jenom hlasy, jinak nevim kam se partitura dostala/hlasy asi budou roztroušeny v těch notách co máte, ale to je tězko pro vás poznat.

Nerozumim co tim mysliš že natačeji v Brně Divadlo za branou[17]?

Co se týče prohlidky těch kufru, to jsem jist že jsou všechno staré krámy a nedavejte je vubec z ruky a nejlepe když je tam necháte ležet, v tom žadné poklady jistě nejsou, máte dost práce s tim co je mimo kufru, a nemyslim že by Marka[18] dělala něco špatně. Ale v každém případě nic nikomu nedávejte, když o to němeli zájem když to bylo nove, tak teď já na tom nemám zájem aby to šlo do věrejnosti. Šeb. mi psal že Holman[19] předelal ten levej koncert[20], nemyslim ze na tom mohl ňeco zkazit a psal jsem Šeb, mŭj názor na to.

Gilgamesh[21] je rozepisován do hlasu a překladán do němčiny a schovávaji jej pro Sachra[22] na příšti saisonu.

Z Londyna jsem vúbec beze zpráv a tak nevim co dělaji s Locandierou[23] ale za to o Pašije[24] je velký zájem. Hern von Karajan[25] řikal Universalce aby nikomu jinému to nenabizeli, to by byla Viden a Salxbourk. Ale take Londyn (Kubelik[26]) telegrafoval že by meli velký zájem na premiéře. A také Scala v Milaně chce vidět partituru. Ten Zurich padnul, maji tam asi starosti s novým řiditelem. Tak se o Păsije nestarejte ty budou na scene ihned jak se rožepíše materiál a udělá klav. výtah a překlad.[27] Tak teď máte veškéré novinky z posledni doby a já jsem zvědav jak to dopadne s tim filmem v Policce, někde to zase vázne ale o tom nebudu psáti.

V N.Y. times přišla zpráva že jede Goerge Szell[28] do Prahy s Cleveland orchestrem a že já tam pravděpodobne pojedu také ačkoliv prý jsem to až dosud odpir-al. Tak kdo vi jak to dopadne, pro okamžik to nevypádá ale zatři měsice se muže mnoho žmenit. To jsem řikali už několikrate a ono se to změnilo ale k hošímu.

Tak doufam že brzo uslyšite ty zbojnické sbory aby jste videli jaký jsem spŕavný úderník. Mnoho vás všechny oba pozdravujeme a napište brzo co řikali Fanousovi v nemocnici. Srdecňe vaši

Bohouš a Charlotte.

Věcné poznámky k DP

[1] Řím 22. 1. 1957. Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[3] Kantátu Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, BM komponoval mezi 5. a 14. 11. 1956 a věnoval ji Frances Ježkové (1900-1986) (Zouhar – edice). BM se původně rozhodl partituru skladby domů neposlat a vyjádřit takto nesouhlas s násilným potlačením povstání v Maďarsku a s tím, jakým způsobem tomu Československo napomohlo.

[4] Cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).

[5] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[6] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[7] Polní mše, H 279, kantáta pro baryton a mužský sbor.

[8] Kantáta Otvírání studánek, H 354.

[9] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.

[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[11] Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315.

[12] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.

[13] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.

[14] Frances Ježková (1900-1986), vdova po českém hudebním skladateli, dirigentu a klavíristovi Jaroslavu Ježkovi (1906-1942).

[15] Legenda z dýmu bramborové nati, H 360.

[16] Jaroslav Ježek (1906-1942), český hudební skladatel, dirigent a klavírista.

[17] Divadlo za bránou, H 251.

[18] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[19] Otakar Hollmann (1894-1967), český klavírista hrající levou rukou.

[20] Divertimento (Concertino) pro klavír levou rukou a orchestr, H 173.

[21] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, BM věnoval Maje Sacherové (1896-1989). Premiéru oratoria v Basileji dne 23. 1. 1958 řídil Paul Sacher (Halbreich 2007, s. 454).

[22] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[23] Mirandolina, H 346, komická opera BM o dvou dějstvích podle hry italského dramatiky Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Premiéru měla 17. 5. 1959 ve Smetanově divadle (nyní Státní opera) v Praze.

[24] Opera Řecké pašije, H 372.

[25] Herbert von Karajan (1908-1989), rakouský dirigent.

[26] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.

[27] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[28] George Szell (1897-1970), maďarský dirigent, hudební skladatel a klavírista žijící v USA.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis a rukopisný podpis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1373 (záznam 1 / 0)
další »