[Paříž, začátek října 1937]

Drazí,

už začíná pomalu zima, myslím u vás už to také fouká ze strnisek. Je zde hodně Pražáků vŝichni vypravují o pohřbu,[1] my jsme vše poslouchali Radiem byl přenos přes franc. stanice. Je zde také Venda Sommrů[2] na divadelní výstavě, také mu zemřel protektor ten pan Tille,[3] on se o něho hodně staral. Zde je vŝechno s tou exposicí[4] zaměstnáno a je to opravdu moc krásné, někdy se jdeme také podívat, já mám volnou vstupenku, zvláŝtě večer jsou ty ohňostroje a slavnosti na řece to je moc krásné. Noviny teď nekupujeme jsou moc drahé na to co v nich je, jen samé hádky a pletichy. V Praze budou snad tento měsíc vysílati kvartett s orchestrem[5] ale nevím který den. Z Londýna budou vysílati sextett[6] myslím 22. t. m. a Bruxelles kom. kvartett[7] 20./t. m. Zde také začíná hudební saisona ale prozatím jsou to stále koncerty na výstavě, cizí země. Divadlo v Praze snad už ohlásilo Snář[8] a myslím že by přiŝel na únor ale také možno později. Talich[9] snad stále není dosud docela zdravý, a s Filharmonií jezdí ten mladý Kubelík[10] do Londýna. V Paříži nebude z české hudby nic.    

Jak pak je u Vás, maminka[11] ať dává na sebe pozor ten s tou změnou počasí aby se někde nenachladla. P. Šafranka[12] skoro nevidím je stále na cestách, paní Leroux bude hráti koncert pro klavír[13] v Anglii[14] a v Bukureŝti[15] a také možná ve Stokholmu a Kodani. Nemohu se dostat k práci[16] je teď tolik věcí a lidí, že se den ztratí jako nic. Pošlu Vám po výstavě nějaký katalog budou levnější, aby jste aspoň trochu věděli jaké to bylo, je možno že ji prodlouží ale dosud to není rozhodnuto. Jinak nového nic není, Ž.[17] mi psala dlouhý dopis a popsala také tu historii s růží v Lánech, má moc velkou fantasii, ale ona tomu věří. Moc Vás oba[18] pozdravujeme. Fanouš by snad měl promluviti s tím panem doktorem snad by mu něco přidali a rozhodně by mu měl vysvětliti že na tom nic nevydělal aby si jej trochu jako zavázal aby mu na revanche dali zase něco jiného. [19]

Srdečně Váš

Bohouš.

[1] První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) zemřel 14. 9. 1937, pohřeb se konal v Praze 21. 9. 1937.

[2] Václav Sommer (1906-1945), český divadelní a rozhlasový režisér, teatrolog a esejista, přítel BM. Mládí prožil v Poličce.

[3] Václav Tille (1867-1937), český literární a divadelní kritik, spisovatel a pedagog – profesor na Karlově univerzitě v Praze. Zemřel 26. 6. 1937 v Praze. Označení protektor (ve smyslu patron, ochránce, přímluvce) nebylo ještě v roce 1937 vnímáno tak, jako tomu bylo o pár let později.

[4] Od 25. 5 do 25. 11. 1937 se v Paříži konala 20. světová výstava EXPO 1937 zaměřená na umění a techniku v moderním životě.

[5] Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207. Na jeho rozhlasový přenos z Prahy v říjnu 1937 upozorňuje BM i v předchozím dopise rodině do Poličky ze dne 15. 9. 1937 (PBM Kr 223), také bez přesného uvedení data.

[6] Smyčcový sextet, H 224, obdržel v USA cenu Elizabeth Spraque Coolidge Medal za mimořádný přínos komorní hudbě. Podle Mihuleho (2002, s. 264) byl v Londýně uveden v listopadu i prosinci 1937.

[7] Pravděpodobně Smyčcový kvartet č. 3, H 183.

[8] Opera Juliette, H 253 měla premiéru 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze (Halbreich 2007, s. 164).

[9] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM. V té době šéf opery Národního divadla v Praze a současně dirigent České filharmonie.

[10] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent později světového věhlasu. Českou filharmonii poprvé řídil již v roce 1934.

[11] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[12] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[13] Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, dedikoval BM právě Germaine Leroux (1906-1979), francouzské klavírní virtuosce, manželce Miloše Šafránka, která jej měla ve svém repertoáru (Halbreich 2007, s. 296).

[14] Zmínka o tomto koncertu je i v dopise BM rodině do Poličky ze dne 16. 12. 1937 (PBM Kr 228).

[15] Zmínka o tomto koncertu je i v dopise BM rodině do Poličky ze dne 19. 1. 1938 (PBM Kr 230).

[16] V září 1937 BM zkomponoval krátkou klavírní skladbu Strašidelný vlak, H 258, a dokončil kantátu Kytice, H 260. V říjnu pracoval na skladbě Concerto grosso, H 263, kterou dokončil 3. 11. 1937 (Halbreich 2007, s. 416, 449, 272).

[17] Olga Žalmanová, přítelkyně BM a jeho ctitelka z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.

[18] BM se svou chotí Charlotte Martinů (1894-1978).

[19] Prostřednictvím svých kontaktů se BM často snažil pomoci svému bratrovi Františku Martinů (1880-1958) najít práci. V minulém dopise rodině do Poličky (PBM Kr 223) v této souvislosti zmiňuje Otokara Fischera (1883-1938), českého literárního kritika, překladatele, básníka a dramatika.