[Paříž] Pondělí 2/2. 1931.

Drazí, 

opozdil jsem se s psaním, je tu to Kvartetto Zikovo, s Černým,[1]ten tlustý co byl u nás v loni v Poličce, tak jsem se jim musel trochu věnovat.[2]Zítra mi hrají v Revue Musicale můj kvartett.[3]Nevím jestli jsem Vám psal že ta slečna Descaves je v Praze a hraje do Radia můj klavírní concert,[4]myslím že to je 6. února, tak si to poslechněte, ale nějak šikovněji, myslím že byste nejlépe udělali, kdybyste ŝli k Adovi,[5]ten s tím umí zacházet. Sl. Wanda[6]dosud nic nepsala ani o tom koncertě v Londýně,[7]jistě tam byla. Tady je ošklivo a už ta zima dlouho trvá, stále prší a slunce už nebylo ani nepamatuji, ráno je tma až do 10 hodin. V koncertech Strarama v divadle Champs-Elysée, bude proveden ten klavirní concert, také se sl. Descaves[8]a Serenada pro orchestr.[9]P. Koussevitký[10]mi psal přání do Nového roku. 

Z Německa mi psala firma Schott, že to asi půjde s orchestrálními věcmi,[11]ale o opeře nevím dosud nic. Myslím že to zadám do Prahy, abych neztrácel čas.[12]Tady jsou veliké vyprodeje, ale stejně nikdo nic nekupuje, nejsou peníze., jako asi u vás. Jestli to bude tak pokračovat, tak to bude špatné. Do toho Brna si zadám[13]psal mi p. Kunz,[14]že se tam přimluví a do Prahy také.[15]Napiŝte jak to dopadlo s Karlovým stáním. Jinak mám hodně práce, píši kompozice do zásoby abych měl něco hotového kdyby v tom Německu se to podařilo. Vŝechno to teď nějak uvízlo, lidi mají jiné starosti, doufejme že se to nějak usadí. Moc Vás zdravím a napiŝte zdali jste poslouchali.

Váš Bohouš.

[1]Pražské kvarteto, v letech 1920-1929 vystupující pod názvem Zikovo kvarteto, patřilo k nejprestižnějším československým komorním souborům. Působilo v letech 1920-1966. Jeho zakladatelem byl violista Ladislav Černý (1891-1975).

[2]Organizaci vystoupení Pražského kvarteta v Paříži koordinoval Miloš Šafránek (1894-1982), za což mu jménem souboru projevil vděčnost L. Černý ve svém dopise odeslaném 10. 2. 1931 při návratu do Prahy (IBM, PrKv 1931-02-10).

[3]Zřejmě se jedná o Smyčcový kvartet č. 3, H 183. V témže roce byl vydán v Éditions Alphonse Leduc, Paříž (Halbreich 2007, s. 364).

[4]Hned v následujícím dopise rodině do Poličky píše o úspěšných provedeních Koncertu pro klavír a orchestr č. 1, H 149, v podání francouzské klavíristky Lucette Descaves (1906-1993) nejen v Praze, ale i v Brně.

[5]Adolf Klimeš (1880-1946), dlouholetý prvorepublikový starosta poličky a přítel BM. Jako odborníka na rozhlasové přijímače jej BM zmiňuje i v dalších dopisech rodině do Poličky (CBM, PBM Kr 35, 36).

[6]Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947.

[7]Ve čtvrtek 15. 1. 1931 dirigoval Václav Talich La Bagarre, H 155, na koncertě Royal Philharmonic Society v Londýně (recenze koncertu, autor pod šifrou McN., The Musical Times, č. 1056, 1. 2. 1931, s. 167-168). 

[8]O provedení Koncertu pro klavír a orchestr č. 1, H 149, v Théâtre des Champs-Elysées v podání Lucette Descaves a pod taktovkou Walthera Strarama (1876-1933) se BM zmiňuje i v následujícím dopise rodině do Poličky ze dne 17. 2. 1931 (CBM, PBM Kr 32), kde doplňuje, že se má uskutečnit v březnu.

[9]Serenáda pro komorní orchestr, H 199. BM upozorňuje na její premiéru 16. 4. 1931 v Paříži (Halbreich 2007, s. 269). 

[10]Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951), ruský dirigent žijící v USA, v té době dirigent Boston Symphony Orchestra.

[11]Na základě smlouvy s vydavatelství Schott Music GmbH & Co. uzavřené v červnu roku 1931 (IBM, SM 1931-06-04) vycházejí v roce 1931 v Německu tiskem tři skladby BM: Serenáda pro komorní orchestr, H 199, Klavírní trio č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, (Halbreich 2007, s. 269, 350, 312), o rok později pak Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, a Partita (Suita č. 1) pro smyčcový orchestr, H 212 (Halbreich 2007, s. 320, 271). 

[12]Při své návštěvě Berlína (v polovině června roku 1930) BM neúspěšně jednal o prvním provedení opery Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, v Městské opeře v Charlottenburgu (Mihule 2017, s. 169-170). Opera se dočkala své premiéry až v roce 1971 ve Státním divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 146). 

[13]BM má na mysli účast ve skladatelské soutěži pořádané Jubilejní nadací Bedřich Smetany v Brně, která podporovala v letech 1928-1943 a krátce i po roce 1945 původní českou skladatelskou tvorbu (Popelka 1996, s. 21). V dopise Janu Kuncovi (1883-1976) ze dne 18. 10. 1931 (IBM, KunJ 1931-10-18) BM zmiňuje, že do soutěže zaslal Serenádu pro komorní orchestr, H 199.

[14]Jan Kunc (1883-1976), český hudební skladatel a pedagog, ředitel brněnské konzervatoře.

[15]Dne 20. 2. 1931 požádal BM Českou akademii věd a umění o udělení stipendia na rok 1931 ve výši 4000 Kč. V odpovědi ČAVU ze dne 11. 6. 1931 se však dovídá, že jeho žádost byla zamítnuta (Maýrová 2000, s. 41-43).